Internetová poradna i-EKIS - Odpověď
Měl bych dotaz jaký je rozdíl mezi zemědělskými bioplynovými stanicemi a bioplynovými stanicemi pro zpracování jatečních zbytků? Dále jsem se chtěl ještě zeptat je výkupní cena elektrické energie pořízené z bioplynu adekvátní vynaloženým nákladům?
[ 7.5.10 - dotaz číslo: 21277 - téma: Energie biomasy ]
Úvodem bych vysvětlil bioplynovou stanici a princip výroby bioplynu:
Technologie výroby bioplynu je založena na principu anaerobní fermentace (za nepřístupu vzduchu). Dochází při ní k rozkladu organické hmoty mikroorganismy v bioplynové stanici a k uvolnění bioplynu, který je možno dále využívat. Nejčastější forma využití je spalování v kogeneračních jednotkách za současné produkce elektrické energie a tepla. Za účelem výroby bioplynu lze uplatnit kaly z čistírny odpadních vod, produkty zemědělské výroby (produkty rostlinné a živočišné výroby, vedlejší produkty živočišné výroby) a biologicky rozložitelné odpady (organickou frakci komunálního odpadu), včetně obtížně zpracovatelných.
Rozdělení bioplynových stanic je podle zpracovávaného substrátu (suroviny/odpadů) na: ZEMĚDĚLSKÉ, ČISTÍRENSKÉ a OSTATNÍ.
1) Zemědělské BPS - jsou takové bioplynové stanice, které zpracovávají pouze materiály rostlinného charakteru a statkových hnojiv, resp. podestýlky. Na těchto bioplynových stanicích není možné zpracovávat odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ani jiné materiály, které spadají pod Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o vedlejších živočišných produktech. Na zemědělských bioplynových stanicích je možno zpracovávat zejména následující materiály: Živočišné suroviny (kejda prasat, hnůj prasat se stelivem, kejda skotu, hnůj skotu se stelivem, hnůj a stelivo z chovu koní, koz, králíků, drůbeží exkrementy, vč. steliva, atd.); Rostlinné suroviny (sláma všech typů obilovin i olejnin, plevy a odpad z čištění obilovin, bramborová nať i slupky z brambor, řepná nať z krmné i cukrové řepy, kukuřičná sláma i jádro kukuřice, travní biomasa nebo seno (senáže), nezkrmitelné rostlinné materiály (siláže, obiloviny, kukuřice), atd.) a Pěstovaná biomasa (obiloviny v mléčné zralosti čerstvé i silážované, kukuřice ve voskové zralosti čerstvá i silážovaná, kukuřice vyzrálá čerstvá i silážovaná, krmná kapusta čerstvá i silážovaná, "prutová" biomasa - štěpky anebo řezanka z listnatých dřevin z rychloobrátkových kultur anebo z průklestů, atd.)
2) Čistírenské BPS - zpracovávají pouze kaly z čistíren odpadních vod a jsou nedílnou součástí čistírny odpadních vod. Technologie anaerobní digesce je využívána za účelem anaerobní stabilizace kalu vznikajícího na čistírnách odpadních vod. Tyto technologie nejsou určeny ke zpracování bioodpadů a k nakládání s odpady, ale slouží pouze jako součást kalového hospodářství ČOV jako celku. Do tohoto zařízení nevstupují jiné materiály než kaly z ČOV, žump a septiků a odpadní voda. V případě, že jsou do těchto nádrží na anaerobní vyhnívání přidávány jiné odpady podle zákona o odpadech, jedná se o ostatní bioplynovou stanici. Na dané zařízení se pak vztahují všechny požadavky zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů.
3) Ostatní BPS - tyto zpracovávající ostatní vstupy mohou zpracovávat vybrané bioodpady uvedené v zákoně o odpadech, případně substráty uvedené v předchozích bioplynových stanicích.
Pokud BPS zpracovávají vedlejší živočišné produkty (VŽP) - což jsou i uváděné jateční zbytky, spadají pod Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 a musí plnit podmínky v něm stanovené, jako je např. hygienizace suroviny/odpadů (pasterizace, vysokoteplotní hygienizace).
Toto zařízení musí mimo jiné:
a) být vybaveno pasterizačně/sanitační jednotkou, která zajistí hygienizaci vedlejších živočišných produktů. Tato jednotka není nutná, pokud budou tyto materiály podrobeny tepelnému zpracování při teplotě nejméně 133 °C po dobu nejméně 20 minut bez přerušení, při absolutním tlaku nejméně 3 bary, přičemž velikost částic nesmí být větší než 50 milimetrů (platí pro kategorii 2),
b) zajistit tepelné zpracování při teplotě 70 °C pro dobu 1 hod., přičemž velikost částic nesmí být větší než 12 mm (v případě kategorie 3),
c) být vybaveno prostorem k čistění a desinfekci dopravních prostředků, kontejnerů a přepravních nádob před výjezdem dopravních prostředků ze zařízení,
d) kontrolovat parametry technologického procesu a sledovat předepsané ukazatele výstupů buď laboratoří vlastní nebo jinou.
Další podrobnější informace o bioplynových stanicích a případně jejich povolování, lze též nalézt v metodickém pokynu pro schvalování bioplynových stanic vydaným MŽP na adrese: http://www.mzp.cz/cz/schvalovani_bioplynovych_stanic
Oproti slunečním, větrným , apod. elektrárnám, si myslím že elektrická energie z bioplynu je adekvátní k vynaloženým nákladům. Návratnost investice do BPS se pohybuje bez dotace cca 10 let, s dotací 5-8 let (dle velikosti dotace a použité technologii).
U bioplynových stanic je třeba též uvažovat to, že neřeší pouze výrobu el.energie, ale též výrobu tepla a dále u zemědělských organizací je to s ohledem na vyhlášené zranitelné oblasti dle zákona, vhodný způsob jak likvidovat statková hnojiva či jiné suroviny, kdy po fermentaci v BPS je výsledný digestát hodnotným hnojivem.
Zkontrolováno:
*Ba120510*
Související legislativa
[ Odpovídá: Ing. Jan Šafařík* - EKIS Vladislav ]