Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

Dobrý den,

rád bych se u Vás informoval na skladbu trámového stropu. Provádím
rekonstrukci RD prarodičů. Zjistili jsme problémy v trámovém stropu mezi
přízemím a 1. patrem. Skladba stropu zde byla: šlupka betonu (cca 2 cm),
škvára cca 14 cm, záklop fošnami, trámy, podbití fošnami, rákos, omítka.
Zjistili jsme, že prkna pod škvárou byla silně poškozená a tudíž jsme celou
vrstvu na trámech dali pryč a provedli jsme nový prkený záklop fošnami 8 cm
širokými tl. cca 2,2 cm s dilatací mezi nimi cca 9 mm a přes první vrstu
fošen jsme dali ještě jednu přes dilataci. Opět 8 cm širokými. Nastal ovšem
problém, že mezi horní hranou trámu a podlahou sousedních místností máme
schod cca 20 cm. Do přiloženého pdf souboru jsem zkusil napsat možný postup
dosažení výšky zpět. Konečná pochozí vrstva bude z dlažby tudíž se obávám
problémů s praskáním dlažby. Moc prosím projděte přiložené pdf a poraďte jak
nejlépe by bylo možné tento problém vyřešit. V tomto oboru jsem pouhý laik
nerad bych způsobil víc škody jak užitku. Myslíte, že budou stávající trámy
dostatečně nosné a váha podlahy bude nižší než byla s použitím škváry a
betonu? Měl by být použit dilatační pásek rockwool po obvodu místnosti? Má
se někde použít pe fólie proti kročejivéhu hluku a kvůli možnému vrzání
podlahy? Pokud vůbec skladba mnou psaná je možná?

Moc děkuji

S přátelským pozdravem
Lukáš Svoboda
[ 9.6.10 - dotaz číslo: 21928 - téma: Nízkoenergetické a pasivní domy ]

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

Stávající trámy jsou patrně uloženy na menší světlost místnosti, tedy 3,34 m. Pokud jde o únosnost stropu a deformaci, měl by ji posoudit statik. Vyjít je nutno z navržené nové skladby, její hmotnosti a užitného zatížení v kuchyni a koupelně. Původní zatížení bylo škvárou, která má tabulkovou objemovou hmotnost 700 až 750 kg/m3. Zatížení konstrukcemi nad trámy bylo původně kolem 150 kg/m2. Pokud nezvýšíme původní stálé zatížení a nosná konstrukce byla navržena správně, pak by nemělo teoreticky dojít k problému. Nahnilá prkna pod škvárou jste odstranili a nosné trámy 9,5/21 cm byly patrně v pořádku. Vhodná byla jejich chemická impregnace před opětovným zaklopením.
Skladbu navrhujete tak, že křížem přes stávající trámy položíte na nový záklop masivní trámky 12/10, pak dvojitou OSB desku a dlažbu. Tím zatížení oproti původnímu stavu určitě nezvýšíte. Tato skladba však nebude dobře fungovat z hlediska kročejového hluku a ani z hlediska hlukové izolace nebude nic moc. .

Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN EN 717-1,2 a ČSN 73 0532. Zde se patrně jedná o konstrukci stropu mezi místnostmi téhož bytu (u různých bytů jsou požadavky přísnější). Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku. V daném případě se jedná o oba případy. Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je úměrná hmotnosti použitých materiálů, v případě konstrukcí dvojitých jde o vzájemný poměr plošných hmotností, správné volbě šířky vzduchové mezery, materiálu pohlcovače apod. Z hlediska kročejového hluku jde o utlumení kroků nebo zvuku vznikajícího například pádem předmětů na podlahu.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 52 dB, v rámci jednoho bytu pak pouze R´W ≥ 42 dB . Prakticky to znamená, že strop v rámci bytu by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 45 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o rezervu cca 3 dB. Pro strop je nutno hodnoty spočítat dle konkrétní skladby stropu. Pro zvýšení této zvukové izolace se velmi osvědčí plovoucí betonová deska, kterou však z hlediska zatížení asi nebude možno provést. Zvuková izolace se totiž zvyšuje hmotností – tedy právě provedením nové betonové desky. Variantu s betonovou deskou a přitížení stropu by však musel vyhodnotit statik! Tato konstrukce by však z hlediska akustiky byla kvalitnější.

Pokud jde o kročejovou izolaci – zde je nutno novou podlahu koncipovat jako plovoucí. Požadavek pro kročejový hluk, který stanovuje výše zmíněná norma, je L´w < 68 dB, v rámci jednoho bytu je L´w < 58 dB. Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy. Z hlediska akustiky jsou opět výhodnější betonové desky, které však zatěžují strop. Nahradit je lze suchou montáží podlahových desek (SDK, Cetris, OSB apod.). Pod nimi musí být vlastní kročejová izolace (zpravidla tuhá deska z MV), která je položena na vhodně upravené podloží, nejlépe opět nějaká deska, nebo násyp. Nutno dodržet všechny předepsané detaily, především oddělení od stěn měkkými pásy MV na svislo. Praktické zkušenosti se zvukovou izolací takových skladeb jsou horší.

Prakticky je tedy možno provést skladbu takto: Vyrovnat výšku na již provedené zaklopení z 5 cm něčeho, například hobra, nebo i polystyrénová deska. Lze použít i násyp z umělého kameniva (Liapor). Mělo by se dosáhnout roviny. Pak by byla položena kročejová izolace např. Steprock 4 cm. Na ní pak plovoucí podlaha – 2x OSB (celkem cca 4,5 cm) a finální podlaha z dlažby na lepidlo a nivelační stěrku celkem asi 1,5 cm. Tato skladba by znamenalo zatížení 100 kg/m2. V případě, že by se plovoucí desky z OSB nahradily betonovou deskou 5 cm s ocelovou výztuží, byla by hmotnost skladby 170 kg/m2, to je již poměrně hodně.
Zlepšení zvukové izolace by se dosáhlo vložením pohlcovače (pásů z minerální nebo kamenné vlny tl. 4 až 6 cm) mezi nosné trámy do stropu (nyní je již ale záklop hotový). Hodně příkladů a popisů jak to provést najdete například na stránkách Roockwool v části podlahy – lehká plovoucí podlaha – akufloor. Jsou tam i detaily provedení oddělujících pásků apod.
K založení příčky – její uložení na dva malé L profily nebude dostatečné. Bude vážit 400 kg a praskat. Doporučuji vynést ji nezávisle na konstrukci stropu, nejlépe dvojicí ocelových profilů výšky alespoň 12 cm, nebo nějakým masivnějším svařencem, nebo dřevěným trámkem. Optimálně by to měl zase spočítat statik.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

"zkontrolováno"
*Op10062010*

[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]