Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

Dotaz pro Ing. Jiřího Veselého, poradce ECČB České Budějovice

Dobrý den,
na stránkách ECČB jsem nalezl Vaši odpověď, týkající se aktivního provětrávání odvlhčené spodní stavby domu. Momentálně řeším podobnou situaci, v rámci rekonstrukce kanalizace jsem rozhodl vybudovat drenáž okolo základů a na základy jsem se rozhodl umístit nopovou fólii. Pro zvýšení učinnosti bych rád prostor mezi základy a nopovou fólií aktivně odvětrával. Jedná se o dvě stěny základů (celkem 22 metrů) ve hloubce 1,7 metru. Zatím se přikláním k řešení, do dutiny vložit flexibilní drenážní trubku (pouze pro rozvod vzduchu) DN 100. Nasávání vzduchu by probíhalo v úrovní základů (máme zapuštěné garáře, takže dole u vjezdu cca v té hloubce 1,7 metru pod úrovní terénu), vývod vzduchu by byl na druhé straně výkopu, vytvořil bych tam z okapových trubek "komín".

Je toto řešení správné? Je průměr flexibilní trubky dostatečný a jaký výškový rozdíl by měl být mezi vstupem a vývodem vzduchu?

Děkuji za odpověď

David Kosina
[ 15.7.10 - dotaz číslo: 22379 - téma: Ostatní, Větrání a rekuperace ]

Dotaz 22379 14.7.2010

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Nedokáži teď zjistit, jakého konkrétního případu se týkala má odpověď na dotaz, která Vás inspirovala. U návrhu tohoto typu odvlhčení spodní stavby je nutno vždy posuzovat danou stavební situaci. Vychází se samozřejmě z obecných pravidel.
Zde bych rád zdůraznil ještě jednou rozdíl mezi aktivní provětrávanou dutinou a použitím nopové fólie s nízkou výškou nopu (obvykle od 0,6 do 1,5 cm). Pro vytvoření provětrávané dutiny se používají přizdívky, kanálky, nebo stavební desky z HDPE o výšce 7 cm (IPT desky). Cílem je vytvořit u podzemní stěny nebo základu co nejdokonalejší provětrávaný meziprostor. Proudění vzduchu pak závisí na účinnosti „komínového efektu“, tedy čím větší převýšení mezi přívodem a odvodem vzduchu, tím lépe. Samozřejmě pak závisí i na teplotě, místě svislého vedení, ročním období atd. Druhá důležitá věc je, aby proudění vzduchu nebránily různé překážky. Je pak důležité zvážit, jakou plochu budou mít jednotlivé odvětrávané úseky (možná že 22 m by již stálo za to oddělit a řešit dva prostory samostatně).
Při použití „nízké“ nopové fólie nelze očekávat, že vytvořený meziprostor bude dokonale odvětrávat. Jistě se ve většině případů dosáhne zlepšení situace s vlhkostí, ale jedná se především vytvoření separační vrstvy v kombinaci s drenáží spodní stavby. Ta má většinou velmi kladný vliv. U vytvoření větší provětrávané dutiny je samozřejmě potřeba drenáž provést také.
V praxi nebývá vždy jednoduché přiložit IPT desku na základ nebo zdivo podzemí, protože je plocha těchto stěn většinou velmi nerovná. Nutno tedy počítat s jejím vyrovnáním a to buď odsekáním výstupků (u kamenného zdiva základu to často znamená zednický zásah a přezdívání), nebo vyrovnání drobnějších nerovností hubenou vápennou maltou.
Z Vašeho popisu nemám jasnou představu o průběhu terénu, ale převýšení pro odvětrání by patrně činilo cca 2,0 m. V případě vytvoření souvislé provětrávané svislé dutiny a funkční drenáže by výsledek mohl být dobrý. Stálo by za to zvážit, zda mřížku odvětrávacího potrubí neumístit výš, například v horní části obvodové stěny, aby rozdíl výšek byl větší. Potrubí je možno vložit do drážky, nebo vést v přizdívce vnitřkem. Přívod a odtah vzduchu musí být situovány na protilehlých stranách proti sobě. Využití okapových trubek nedoporučuji, není vhodné spojovat dvě funkce společně. Rovněž vedení odtahového potrubí po fasádě jako falešný okap se příliš neosvědčuje.
S pozdravem
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

"zkontrolováno"
*Op190710*

[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]