Internetová poradna i-EKIS - Odpověď
Dobrý den, uvažuji o zateplení RD ve Strakonicích. Chtěl jsem Vás požádat o změření tepelných ztrát RD termokamerou. Kontaktujte mě prosím na tel. 603578730.
[ 29.7.10 - dotaz číslo: 22648 - téma: Zateplování budov ]
Vážený pane, děkuji za váš dotaz ohledně měření termovize. Bohužel Vám nemůžeme vyhovět, i když tuto službu nabízíme.
Důvody, proč vám nelze vyhovět jsou tyto:
1. zde se jedná o neplacenou poradenskou službu, v ceně tedy není možné provádět měření termovizí
2. měření termovizí stavebních objektů pro zjištění úniků tepla lze provádět pouze pokud je trvalý rozdíl teplot (cca 3 dny je minimum) minimálně 15 °C, měří se totiž povrchová teplota objektu a na základě anomálií v povrchových teplotách se usuzuje na stav konstrukce
3. termovize měří emitované (vysílané) tepelné záření v daném rozsahu vlnových délek (neměří se veškeré teplo, ale pouze to, na které je kamera konstruovaná, obvykle 5 - 12 mikrometrů). Přitom emitované tepelné záření závisí na druhu povrchu (jeho emisivitě), teplotě, teplotě okolních předmětů apod. Přitom se měří emitované tepelné záření v daný okamžik a tudíž nemohou vypovídat o celkových tepelných ztrátách objektu, neboť vlivem nelineárnosti teploty v exteriéru, kdy dovchází ke kolísání teplot v rozsahu několika hodin dochází i k nestacionárnímu vedení tepla v konstrukci, takže fázový posun teplot v konstrukci neumožňuje zachytit průměrné hodnoty, které by byly pro analýzu konstrukce nutné.
Na druhou stranu je pravda, že některé typy termovizí mají vestavěný program, který vypočítá tepelné ztráty objektu - ovšem již nikde není upozornění na specifické podmínky, za kterých jsou výsledky měření relevantní. - tudíž tuto funkci termokamery doporučuji neppoužívat.
Z výše uvedeného vyplývá, že termovizí nelze splnit vámi požadovaný úkol. Proto vám doporučuji spíše oslovit schopného stavebního inženýra, který by vám měl umět na základě informací o domu odpovědět, kde jsou slabá místa domu a jak správně zateplení provést.
Jen poznámka na okraj: v současné době si nestojí otázka, zda dům zateplovat nebo ne, ale pouze kdy jej zateplit. Pokud to nebude provedeno v dnešní době, tak bude nutné dům zateplit za 5 či 10 let. Osobně v zateplování nevidím již nějaký převratný vývoj, pouze se bude zateplovat stále silnějšími tepelnými izolanty. Dnes je obvyklé 120 až 160 mm, je možné, že v budoucnosti to bude až 240 mm - ale to je spíše otázka na technické možnosti stávajícího objektu. Větší vývoj očekávám pouze u okenních konstrukcí, kde je možné, že se za několik let začnou vyrábět výrazně kvalitnější okna.
Níže uvádím 2 kapitolky z mé publikace Tepelné izolace v otázkách a odpovědích, které se týkají termovize, které vám toho o ní možná řeknou více.
Zdraví
Roman Šubrt
13.1 Zajímá mě infraklamera a chtěl bych si ji koupit. Kde je možné ji koupit a kolik stojí?
Pravděpodobně jste se stal obětí používání termínu infrakamera,
který navozuje podobnost s videokamerou. Tato technologie se donedávna používala víceméně pouze ve vojenství. Název je odvozen od toho, že se v infra spektru (tepelném záření) používají statické snímky (z anglického
camera = fotoaparát). U nás se často používá název termovize – jde ovšem
o ochranné značení, které se podle patentového zákona nesmí bez svolení majitele názvu používat. Je možné se také setkat s názvem termografie, což je asi nejpřesnější označení, neboť se jedná o zaznamenání snímku v tepelném spektru
a jeho převedení do viditelného spektra. Toto zařízení umožňuje na dálku s jistými nepřesnostmi danými konstrukcí infrakamery měřit emitovaný tepelný tok,
z něhož lze po zavedení určitých předpokladů usoudit povrchovou teplotu snímaných předmětů. Zároveň okamžitě tuto povrchovou teplotu převádí na viditelné barevné spektrum tím, že každé teplotě přiřadí určitou barvu. Tak například vznikne pohled
na dům, kde jednotlivé barvy značí určitou povrchovou teplotu a tím je možné rozpoznat různé anomálie. Obvykle se jedná o místa výrazně teplejší, popřípadě výrazně studenější. Jiná povrchová teplota značí, že je v tomto místě slabší tepelná izolace než v okolních částech, tedy že je zde tepelný most. Tímto měřením je možné zjistit slabá místa staveb, a proto se domnívám, že by se snímky
z infrakamery měly stát součástí předávacích protokolů, kterými objednatel přebírá od stavební firmy postavený dům. Jde však o velmi drahé zařízení, jehož cena se podle typu pohybuje od cca 400 000 Kč po 2 000 000 Kč i více podle dodaného příslušenství. Zhotovováním předávacích protokolů s použitím infrakamery by se jistě spíše předešlo tomu, že např. u jedné stavby, kde se použil systém monolitického betonu litého mezi dvě desky z heraklitu, z nichž jedna byla opatřena polystyrénem, vznikl poměrně značný tepelný most. Při bližším zkoumání se zjistilo, že desky
na sebe nedoléhaly zcela přesně a vzniklý prostor o síle pouze necelý centimetr byl vyplněný betonem. Došlo tím ovšem k výraznému tepelnému mostu v délce cca 1 m, neboť na rozdíl od pěnového polystyrénu je beton výborný tepelný vodič.
Tepelný most byl zjištěn měřením infrakamerou, neboť povrchová teplota v místě tepelného mostu byla o 3 °C vyšší než okolní zdi při teplotě v interiéru 21 °C
a exteriérové teplotě –1 °C.
Infrakameru lze také používat ke zjišťování kvality provedení tepelných izolací při vestavbě podkroví, či při stavbě podkroví v novém domě. Tepelné izolace se obvykle umísťují mezi krokve, což dává možnost vzniku průběžných spár, kudy může do místnosti proudit chladný vzduch tak jako spárami okolo netěsných oken.
Zjistit tuto závadu je velmi problematické, projevuje se totiž jen někdy při větru určitého směru. Jedno z možných řešení je vytvořit v místnosti přiměřený podtlak
a pak změřit stavbu z interiéru infrakamerou. Na snímcích se pak ukáží problematická místa.
Zdrojem infiltrace však nemusí být jen spáry mezi různými konstrukcemi,
ale i například rozvody elektřiny v chráničkách (trubkách).
Infrakamera snímá emitované tepelné záření v určitém rozlišení,
tedy v určitém množství bodů, kterým přiděluje na základě emitované tepelné energie v určitém teplotním spektru příslušnou teplotu. Tato síť bodů je obvykle v rozmezí od 140 x 140 bodů u starších kamer, do 320 x 240 bodů i více u novějších. Výhodou tohoto měření je, že získáme kompletní obraz rozložení teplot na konstrukci a můžeme usuzovat i na příčinu vzniku tepelného mostu.
POZOR! Měření infrakamerou může provádět a následné termogramy vyhodnocovat pouze odborník na danou problematiku. Pokud se tedy jedná o stavební záležitosti, musí být ten, kdo měří, odborníkem na stavební konstrukce a zároveň musí mít dostatečné znalosti o infrakameře a všech vlivech, které měření ovlivňují (emisivita
a její směrovost, akumulace tepla…). Výsledkem měření infrakamerou je termogram zobrazující teplotní pole snímaného objektu. Na obr. 19 je termogram podkroví,
na kterém je patrná nosná část sádrokartonu a krovu. Na obr. 20 je termogram dvojdomu, kde je pravá polovina domu zateplena systémem Rockwool, levá polovina je nezateplena.
13.2 Můžete mi infrakamerou změřit tepelné ztráty objektu a kolik takové měření stojí?
V žádném případě není možné pomocí měření infrakamerou kvantifikovat tepelné ztráty. Infrakamera zobrazí rozdělení teplot na povrchu měřeného objektu. Jaké jsou však tepelné úniky, to již není možné kvantifikovat, protože zde hrají velkou roli součinitelé přestupu tepla v interiéru a exteriéru, dále stacionárnost průběhů teplot a mnoho dalších vlivů. Proto je infrakamera ve stavebnictví vhodná pro lokalizaci problémů, nemůže však sloužit pro jejich kvantifikaci.
Měření infrakamerou je velmi individuální záležitost a cena se obvykle pohybuje v rozmezí od 5 do 10 tisíc korun podle rozsahu. Může to však být i více
a pochopitelně u zajímavých případů i méně.
Go280710*
[ Odpovídá: Ing. Roman Šubrt - EKIS České Budějovice Energy Consulting ]