Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

Dobrý den,
vzhledem ke stavebním úpravám RD a tím vedoucí změně ve způsobu vytápění kuchyně (výměna litin. radiátoru za podlahové topení) jsem nucen vyměnit starý plynový kotel (cca 30let), samotížný oběh, za nový. Dosavadní kotel neměl žádnou regulaci, pouze manuální ovládání plynu, tzn. v topné sezóně hořel 24 hod. denně. Teplota na kotli byla v průměru 40 st, max 50st.C. roční spotřeba cca 5000 m3 (40.000 Kč) za celý dům - 2 byty po 80 m2.
Teď probíhá zateplení objektu, nová okna - trojsklo odhadovaná tepel. ztráta objektu 12kW. Můžete mi prosím poradit jaký kotel zvolit - kondenzační nebo nízkoteplotní s ohledem na velký objem vody, která bude nuceným oběhem protékat v rozvodech navržených pro samotížný systém a dále i starými litinovými radiátory? Dále by mě zajímalo, jak vyřešit případné rosení skel francouzského okna (trojsklo) při použití kondenzačního kotle (konvertory vyžadují větší vstupní teplotu média)?
Děkuji za vaši odpověď.

[ 4.8.10 - dotaz číslo: 22704 - téma: Vytápění ]

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Dochází k zateplení rodinného domu, předpokládám, že máte na mysli zateplení fasád a rovněž k výměně oken. Tím dojde k razantnímu snížení původní tepelné ztráty domu, které může být až o 40%. Takto zásadní změna tepelně technických vlastností domu by si zasloužila i odborné posouzení stávajícího rozvodu tepla a návrh jeho úprav, aby soustava byla provozována hospodárně. Pokud na zateplení využíváte dotaci Zelená úsporám, lze z výpočtů, které je nutno předkládat na SFŽP, vyčíst i tepelnou ztrátu. Po zateplení bude tedy kolem 12 kW, je-li toto číslo vypočtené správně. Návrh dimenze nového plynového kotle pak vychází z tohoto údaje. Vhodný bude kotel se jmenovitým výkonem 12 až 14 kW s rozmezím plynulé regulace výkonu od max. 5 kW. U plynových kotlů již převažují instalace s nuceným oběhem vody a rovněž většina kotlů je dodávána s čerpadlem a expanzní nádobou. Najít vhodný plynový kotel odpovídajícího výkonu pro samotížný systém nemusí být snadné, ale dodávají se. Zpravidla však s vyššími výkony (od 16, 20 kW) a patrně ne kondenzační. Regulace takto provozovaného systému pak bude muset být jednoduchá, pokojovým termostatem s tím, že maximální teplota výstupní vody bude nastavena na kotli. Nemusí pak samozřejmě odpovídat teplota topné vody pro podlahové topení, kde by teplota povrchu podlahy neměla být vyšší než 28°C, voda by tedy měla být trojcestným ventilem regulována na cca 35°C.
Úprava rozvodu topné vody v domě bude tedy spočívat v instalaci podlahového vytápění v kuchyni, kdy staré těleso hodláte demontovat. Tuto úpravu by měl v každém případě posoudit projektant ÚT a navrhnout technické řešení s ohledem na úmysl zachovat stávající samotížný rozvod a litinová tělesa. Nedoporučil bych zadat instalaci topenářské firmě bez předchozího projektu. Projektant by měl provést zaměření stávajícího rozvodu a přepočítat hydraulické poměry s ohledem na případný přechod na nucený oběh. Rovněž je potřeba posoudit tepelný výkon podlahového topení s ohledem na tepelnou ztrátu kuchyně. Ta může být větší než možnost instalovaného výkonu do podlahy a pak by bylo nutno zde ještě nějaké těleso umístit. Mohl by se pak použít podlahový konvektor typu Fan Coil. Tím by se řešil i problém kondenzace na prosklené stěně v mrazivých dnech. Topné výkony těchto podlahových se poměrně hodně liší v případě použití ventilátoru nebo bez. Bude tedy lépe počítat s elektrickým připojením k tělesu, aby v mrazivých dnech byl topný výkon podpořen nuceným prouděním vzduchu.
Nejvhodnějším řešením by samozřejmě bylo provedení nového rozvodu ÚT s dimenzováním těles dle výpočtu tepelných ztrát jednotlivých místností, osazení termostatických hlavic a ekvitermní regulace. Dimenze celé otopné soustavy by se pak provedla s ohledem na osazení kondenzačního kotle, tím by byla zajištěna úspora při vytápění. Nemuselo by být vyloučeno použití stávajících litinových těles. Při ponechání soustavy jak je by postačil běžný plynový kotel. V případě kondenzačního spotřebiče je potřeba upozornit na nutnost odpovídající spalinové cesty. Komín tedy musí být opatřen vložkou pro kondenzační kotel a řešen odvod kondenzátu.
Ještě k prosklené stěně – čím lepší tepelné parametry bude tato výplň mít, o to při nižších venkovních teplotách bude docházet ke kondenzaci na vnitřním povrchu. U pasivních domů, kde nejsou topná tělesa vůbec, se osazují okna s Uw < 0,8 W/m2.K. Ug 3-skla je zpravidla 0,6 W/m2.K a velmi kvalitní je provedení i rámu. Ke kondenzacím by pak při běžných mrazech a udržení vlhkosti v domě do 55% nemělo docházet.
S pozdravem
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

*Go020810*
[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]