Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

Dobrý den,
chci zateplit řadový rodinný dům, který nemá vodorovnou hydroizolaci. Tudíž není možné realizovat kontaktní zateplovací systém. Jedinou možností je proto odvětraná fasáda ve skladbě rošt s minerální izolací, paropropustná izolace (ochranná), kontrarošt, OSB deska, základní vrstva Weber.therm technik, silikátová (akrylátová) omítka. Je tato skladba správná? Mám dotaz zejména k té finální vrstvě tj. základní vrstvě na OSB desce.
[ 1.9.10 - dotaz číslo: 23101 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
skladba je v zásadě správná - jen mi v popisu chybí zdůraznění, že kontrarošt vytvoří dutinu, která bude dole a nahoře otevřená, resp. zakrytá mřížkou proti hmyzu. Také přesně nevím, co si představit pod pojmem paropropustná fólie. Pokud máte na mysli střešní paropropustnou fólii, tak tu nedoporučuji, neboť ta má poměrně velký difuzní odpor (ve srovnání s tím, co lze v této skladbě použít). Obvykle se na toto používá např. geotextilie.
Váš dotaz však směřuje spíše k fasádě. Zde je nutné si uvědomit, že OSB desky jsou velkoformátové a na bázi dřeva a tak rozhodně budou v průběhu roku pracovat - budou se roztahovat a smršťovat - tedy ve Vámi popsané skladbě zcela jistě vzniknou trhliny v omítce v místech napojení desek, pokud tyto spoje nebudou např. přelištované. Pokud byste chtěl bezesparou omítku s touto skladbou, tak by bylo potřeba na OSB desky použít klasický zateplovací systém s vrstvou cca 30 mm pěnového polystyrénu. Ten totiž umožní mírnou dilataci a tyto pohyby již přenese výztužná síťka v zateplovacím systému.

Osobně bych vám doporučil použít místo minerální vaty buničinu. Rozdíl je v tom, že minerální vata umožní vodní páře projít. Stejnou vlastnost má i buničina. Na rozdíl od minerální vaty však buničina vodu v kapalné fázi, která je ve zdivu, kapilární vzlínavostí transportuje po svém objemu tak, aby byla rovnoměrně rozložená, tedy transportuje ji i k svému vnějšímu povrchu a to podle jejího množství tak, aby byla pokud možno i po tomto povrchu rovnoměrně rozmístěna. Zde pak může docházet k její přeměně na vodní páru a uvolňování do ovzduší. Buničina tak tedy působí částečně jako "piják" a "vysává" vodu ze zdiva a umožňuje rychlejší vysychání zdiva.
Zdraví
Roman Šubrt
*Go010910*
[ Odpovídá: Ing. Roman Šubrt - EKIS České Budějovice Energy Consulting ]