Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.6.13 / dotaz č. 40766
Dobrý den,
k vytápění používáme kotel na biomasu, přechodně topíme mokrou štěpkou z topolu krátkodobě uskladněnou v nerezových bednách. V teplých dnech došlo k zapaření a uvolnění plynu, který manželovi způsobil dýchací potíže. Zajímalo by nás, jaký plyn by to mohl být. Předem děkuji za odpověď.
k vytápění používáme kotel na biomasu, přechodně topíme mokrou štěpkou z topolu krátkodobě uskladněnou v nerezových bednách. V teplých dnech došlo k zapaření a uvolnění plynu, který manželovi způsobil dýchací potíže. Zajímalo by nás, jaký plyn by to mohl být. Předem děkuji za odpověď.
Vážená paní,
pokud se vlhká biomasa nechá takzvaně "zapařit" a má dostatečný přístup vzduchu, dojde k aerobnímu bakteriálnímu rozkladu, při němž vzniká především oxid uhličitý a dochází k vývoji tepla; je to proces ke kterému dochází například při kompostování a jde vlastně o analogii spalování. Dochází tam pochopitelně i k mnoha souběžným procesům, při nichž obvykle vznikají další těkavé látky jako kyselina octová či mravenčí a pod. Toho oxidu uhličitého vzniká poměrně velké množství a je pravděpodobné, že právě ten byl příčinou těch dýchacích obtíží, které v dotazu popisujete. Uvádí se, že při obsahu nad 5% už organismus nestačí oxid uhličitý ventilovat ven a dochází tedy k jeho hromadění v těle. Oxid uhličitý pak tlumí centrální nervovou soustavu a dýchací centrum. Vzhledem k tomu, že je těžší než vzduch, hromadí se u země, což je dosti nebezpečné. Váš manžel měl celkem štěstí, vysoká koncentrace oxidu uhličitého může poměrně rychle přivodit bezvědomí a smrt (https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhličitý). Je proto třeba neskladovat vlhkou biomasu v uzavřených prostorách. Navíc zde hrozí nebezpečí samovznícení a následného požáru. Zpravidla se doporučuje větve před štěpkováním předsušit a pak štěpku skladovat tak aby mohla volně prosychat.
S pozdravem Mgr.F.Macholda
pokud se vlhká biomasa nechá takzvaně "zapařit" a má dostatečný přístup vzduchu, dojde k aerobnímu bakteriálnímu rozkladu, při němž vzniká především oxid uhličitý a dochází k vývoji tepla; je to proces ke kterému dochází například při kompostování a jde vlastně o analogii spalování. Dochází tam pochopitelně i k mnoha souběžným procesům, při nichž obvykle vznikají další těkavé látky jako kyselina octová či mravenčí a pod. Toho oxidu uhličitého vzniká poměrně velké množství a je pravděpodobné, že právě ten byl příčinou těch dýchacích obtíží, které v dotazu popisujete. Uvádí se, že při obsahu nad 5% už organismus nestačí oxid uhličitý ventilovat ven a dochází tedy k jeho hromadění v těle. Oxid uhličitý pak tlumí centrální nervovou soustavu a dýchací centrum. Vzhledem k tomu, že je těžší než vzduch, hromadí se u země, což je dosti nebezpečné. Váš manžel měl celkem štěstí, vysoká koncentrace oxidu uhličitého může poměrně rychle přivodit bezvědomí a smrt (https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhličitý). Je proto třeba neskladovat vlhkou biomasu v uzavřených prostorách. Navíc zde hrozí nebezpečí samovznícení a následného požáru. Zpravidla se doporučuje větve před štěpkováním předsušit a pak štěpku skladovat tak aby mohla volně prosychat.
S pozdravem Mgr.F.Macholda