Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.12.13 / dotaz č. 45180
Dobrý den,
zvažuji výstavbu patrového nízkoenergetického RD. Jako materiál nosné zdi se mi líbí skořepinové tvárnice z dolomitického vápence Be-tong. Tvárnice jsou díky svému složení difuzně otevřené.
Vzhledem k obtížnému řešení tep. mostů patrového domu při vnitřním zateplení (které doporučuje výrobce) se přikláním k izolaci vnější.
V tomto případě se mi nabízí dvě možnosti.
1) tvárnice Be-tong 20cm + 20-30cm EPS, okna vsadit do izolace. Tímto "uzavřu" z vnější strany dům (difuze vodních par).
2) tvárnice Be-tong 20cm + 20cm minerální vaty + 10cm přizdívka Be-tong, okna vsazená uprostřed v izolaci. Tímto by zůstala stěna difuzně otevřená. Je to variace na přizdívku z lícových cihel.
V případě materiálu Be-tong (difuzně otevřený), neumím vyhodnotit která varianta je vhodnější. Nechci hodnotit ekonomickou stránku jednotlivých řešení, ale funkčnost těchto řešení.
Jsou nějaká rizika při uzavření zdiva polystyrenem z vnější strany ?
V interieru domu bych chtěl použít hliněné, vápenné nebo sádrové omítky, které budou lépe vyrovnávat vlhkost a udržovat dobré mikroklima v domě. Je v takovém případě nutné pořízení rekuperační jednotky ? Ovlivní volba některé z uvedených variant nutnost použití řízeného větrání ? Čili je nutné řízeně větrat i v případě dif. otevřené stěny ?
zvažuji výstavbu patrového nízkoenergetického RD. Jako materiál nosné zdi se mi líbí skořepinové tvárnice z dolomitického vápence Be-tong. Tvárnice jsou díky svému složení difuzně otevřené.
Vzhledem k obtížnému řešení tep. mostů patrového domu při vnitřním zateplení (které doporučuje výrobce) se přikláním k izolaci vnější.
V tomto případě se mi nabízí dvě možnosti.
1) tvárnice Be-tong 20cm + 20-30cm EPS, okna vsadit do izolace. Tímto "uzavřu" z vnější strany dům (difuze vodních par).
2) tvárnice Be-tong 20cm + 20cm minerální vaty + 10cm přizdívka Be-tong, okna vsazená uprostřed v izolaci. Tímto by zůstala stěna difuzně otevřená. Je to variace na přizdívku z lícových cihel.
V případě materiálu Be-tong (difuzně otevřený), neumím vyhodnotit která varianta je vhodnější. Nechci hodnotit ekonomickou stránku jednotlivých řešení, ale funkčnost těchto řešení.
Jsou nějaká rizika při uzavření zdiva polystyrenem z vnější strany ?
V interieru domu bych chtěl použít hliněné, vápenné nebo sádrové omítky, které budou lépe vyrovnávat vlhkost a udržovat dobré mikroklima v domě. Je v takovém případě nutné pořízení rekuperační jednotky ? Ovlivní volba některé z uvedených variant nutnost použití řízeného větrání ? Čili je nutné řízeně větrat i v případě dif. otevřené stěny ?
Vážený pane,
děkuji za vaše dotazy. Začnu od posledního:
"je nutné řízeně větrat i v případě dif. otevřené stěny?" Ano, je. V domě je třeba větrat, aby lidé měli dost čerstvého vzduchu. Snad jedině ve stanu by množství vzduchu procházející skrz stěnu mohlo stačit k tomu, abyste uvnitř měl dost čerstvého vzduchu. V jakémkoli domě je nutno větrat - buď otevřením okna, nebo větracím systémem (v tom případě je výhodné použít rekuperaci tepla z odpadního vzduchu). Těsnost domu je základním předpokladem komfortního bydlení. Netěsné domy, tradiční v Anglii, se vyznačují průvanem a nepohodlím. I v těchto domech ale vzduch vniká do domu většinou spárami okolo oken atd. Nikoli skrz zdi.
Shrnuto: dobře postavený dům - z jakéhokoli materiálu - musí být těsný. Větrat se v něm musí, nechcete-li mít doma nezdravý vzduch.
Difuzní odpor zdiva vyjadřuje, jak snadno konstrukcí může prostupovat vodní pára. Ta v interiéru vzniká zejména pobytem lidí (vydechují vodní páru), vařením, sušením prádla, odparem z květin, akvárií atd. Konstrukce domu (nejen stěny, ale i strop a podlaha) musí být navržena tak, že pokud se vlhkost do konstrukce dostane, může bez problémů odejít ven nebo i dovnitř. Vlhkost má tendenci pohybovat se zevnitř ven, většinu roku je uvnitř větší vlhkost než venku. Dokud je vlhkost v konstrukci vázaná na vzduch, tak nevadí. Problémy nastanou, pokud zkondenzuje. Protože venku je v zimě třeba -10°C a uvnitř třeba +20°C, tak někde ve zdi musí být místo, kde je 0°C a nejpozději v tomto místě může vlhkost zkondenzovat (ve skutečnosti kondenzuje při vyšších teplotách). Tzv. difuzně otevřená konstrukce umožňuje únik vlhkosti ven, takže ke kondenzaci nedochází vůbec, nebo minimálně (zkondenzovaná vlhkost se přes léto odpaří). Je však potřeba posuzovat celou konstrukci, nikoli jen jednotlivé části (tvárnice). Tvrzení "tvárnice je difuzně otevřená" je dosti zavádějící! Asi jako "naše auto je bezpečné" - záleží na okolnostech. Doporučil bych vám obrátit se na projektanta, aby výpočtem prověřil vlhkostní chování konstrukce a detailů, zejména osazení oken, napojení u podlahy, krovu atd.
Je-li dům dostatečně větraný, pak výrazně klesá i riziko kondenzace vlhkosti ve stěně, protože větráním se udržuje v místnostech nižší vlhkost (panelákové byty silně větrané kvůli netěsným oknům byly proslulé nezdravě suchým vzduchem). Vlhkost vnitřního vzduchu by měla být 40 až 60%, při nižší se vysušují sliznice a tělo je náchylnější k dýchacím onemocněním, při vyšší hrozí výskyt plísní a dalších patogenů).
U tvárnic Be-tong výrobce neuvádí parametry součinitele prostupu tepla ani difuzního odporu, výpočet bude tedy obtížný. I další tvrzení výrobce jsou spíše matoucí a nedostatek technických údajů vzbuzuje nedůvěru. Ve Francii se domy chovají dosti jinak než v ČR, i proto zde celkem bez problémů funguje vnitřní zateplení, v ČR velmi problematické. Odhaduji, že z hlediska kondenzace vlhkosti bude bezpečnější druhá varianta (sendvičové zdivo s izolací z minerálních vláken). Nicméně tvárnice jsou duté a snadno dojde k tomu, že na stavbě vznikne tepelný most tím, že se tvárnice přeřízne či prorazí a vzduchová dutina se spojí s vnějším prostředím. Pak bude izolační schopnost tvárnice o dost horší. Z tohoto hlediska je bezpečnější volit první variantu, tedy vnější zateplení. To překryje případné nedostatky zdiva a riziko tepelných mostů se tak sníží.
V každém případě bych vám doporučil osazení oken řešit s projektantem, při špatném návrhu (a provedení) může okolo okna vzniknout tepelný most, kde budou nízké povrchové teploty a následně může dojít ke kondenzaci na vnitřním povrchu stěny a růstu plísní.
Shrnuto: v domě byste měl větrat kvůli lidem, žádná konstrukce zdravý vzduch v domě nezajistí. Stěny, osazení oken a detaily musí být navrženy tak, aby nehrozila kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu stěn ani v konstrukci (v konstrukci může ke kondenzaci dojít krátkodobě, nesmí jí ale být tolik, aby se během léta nestačila odpařit). Při vlastní stavbě je pak potřeba pečlivě dodržet stavební postup a detaily, jinak bude konstrukce fungovat jen na papíře a v praxi mohou být problémy. Větrání výrazně snižuje riziko plísní i kondenzace v konstrukci i u špatně navržených a provedených detailů.
Přeji příjemné bydlení!
Karel Srdečný
děkuji za vaše dotazy. Začnu od posledního:
"je nutné řízeně větrat i v případě dif. otevřené stěny?" Ano, je. V domě je třeba větrat, aby lidé měli dost čerstvého vzduchu. Snad jedině ve stanu by množství vzduchu procházející skrz stěnu mohlo stačit k tomu, abyste uvnitř měl dost čerstvého vzduchu. V jakémkoli domě je nutno větrat - buď otevřením okna, nebo větracím systémem (v tom případě je výhodné použít rekuperaci tepla z odpadního vzduchu). Těsnost domu je základním předpokladem komfortního bydlení. Netěsné domy, tradiční v Anglii, se vyznačují průvanem a nepohodlím. I v těchto domech ale vzduch vniká do domu většinou spárami okolo oken atd. Nikoli skrz zdi.
Shrnuto: dobře postavený dům - z jakéhokoli materiálu - musí být těsný. Větrat se v něm musí, nechcete-li mít doma nezdravý vzduch.
Difuzní odpor zdiva vyjadřuje, jak snadno konstrukcí může prostupovat vodní pára. Ta v interiéru vzniká zejména pobytem lidí (vydechují vodní páru), vařením, sušením prádla, odparem z květin, akvárií atd. Konstrukce domu (nejen stěny, ale i strop a podlaha) musí být navržena tak, že pokud se vlhkost do konstrukce dostane, může bez problémů odejít ven nebo i dovnitř. Vlhkost má tendenci pohybovat se zevnitř ven, většinu roku je uvnitř větší vlhkost než venku. Dokud je vlhkost v konstrukci vázaná na vzduch, tak nevadí. Problémy nastanou, pokud zkondenzuje. Protože venku je v zimě třeba -10°C a uvnitř třeba +20°C, tak někde ve zdi musí být místo, kde je 0°C a nejpozději v tomto místě může vlhkost zkondenzovat (ve skutečnosti kondenzuje při vyšších teplotách). Tzv. difuzně otevřená konstrukce umožňuje únik vlhkosti ven, takže ke kondenzaci nedochází vůbec, nebo minimálně (zkondenzovaná vlhkost se přes léto odpaří). Je však potřeba posuzovat celou konstrukci, nikoli jen jednotlivé části (tvárnice). Tvrzení "tvárnice je difuzně otevřená" je dosti zavádějící! Asi jako "naše auto je bezpečné" - záleží na okolnostech. Doporučil bych vám obrátit se na projektanta, aby výpočtem prověřil vlhkostní chování konstrukce a detailů, zejména osazení oken, napojení u podlahy, krovu atd.
Je-li dům dostatečně větraný, pak výrazně klesá i riziko kondenzace vlhkosti ve stěně, protože větráním se udržuje v místnostech nižší vlhkost (panelákové byty silně větrané kvůli netěsným oknům byly proslulé nezdravě suchým vzduchem). Vlhkost vnitřního vzduchu by měla být 40 až 60%, při nižší se vysušují sliznice a tělo je náchylnější k dýchacím onemocněním, při vyšší hrozí výskyt plísní a dalších patogenů).
U tvárnic Be-tong výrobce neuvádí parametry součinitele prostupu tepla ani difuzního odporu, výpočet bude tedy obtížný. I další tvrzení výrobce jsou spíše matoucí a nedostatek technických údajů vzbuzuje nedůvěru. Ve Francii se domy chovají dosti jinak než v ČR, i proto zde celkem bez problémů funguje vnitřní zateplení, v ČR velmi problematické. Odhaduji, že z hlediska kondenzace vlhkosti bude bezpečnější druhá varianta (sendvičové zdivo s izolací z minerálních vláken). Nicméně tvárnice jsou duté a snadno dojde k tomu, že na stavbě vznikne tepelný most tím, že se tvárnice přeřízne či prorazí a vzduchová dutina se spojí s vnějším prostředím. Pak bude izolační schopnost tvárnice o dost horší. Z tohoto hlediska je bezpečnější volit první variantu, tedy vnější zateplení. To překryje případné nedostatky zdiva a riziko tepelných mostů se tak sníží.
V každém případě bych vám doporučil osazení oken řešit s projektantem, při špatném návrhu (a provedení) může okolo okna vzniknout tepelný most, kde budou nízké povrchové teploty a následně může dojít ke kondenzaci na vnitřním povrchu stěny a růstu plísní.
Shrnuto: v domě byste měl větrat kvůli lidem, žádná konstrukce zdravý vzduch v domě nezajistí. Stěny, osazení oken a detaily musí být navrženy tak, aby nehrozila kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu stěn ani v konstrukci (v konstrukci může ke kondenzaci dojít krátkodobě, nesmí jí ale být tolik, aby se během léta nestačila odpařit). Při vlastní stavbě je pak potřeba pečlivě dodržet stavební postup a detaily, jinak bude konstrukce fungovat jen na papíře a v praxi mohou být problémy. Větrání výrazně snižuje riziko plísní i kondenzace v konstrukci i u špatně navržených a provedených detailů.
Přeji příjemné bydlení!
Karel Srdečný
Odpovídá: Ing. Karel Srdečný - EKIS České Budějovice Ekowatt tisk