Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.9.14 / dotaz č. 51374
Dobrý den,
pokud mohu rád bych se zeptal na zateplení podkroví - sedlová střecha.
Dělal jsem rekonstrukci starého domu - nová střecha - trámy cca 16x10 cm pojistná folie kontralatě, latě střešní, taška.
Nyní uvažuji o zateplení, vata se mi nelíbí kvuli možnému zatékání (již v nové pojistné folii vydím trhlinky, kočky, myši)
Uvažuji o tvrdé pěně mezi trámy cca 14 cm (až po hřeben pěna cca 35 - 40 kg/m3 ), 8mm RTI, latě, palubky (nebo Sádroš).
V různých diskuzích se dočítám, že bych měl použít měkou pěnu (což je stejné jako vata :( ), neb jinak budou hnít trámy.
Mohli byste mi poradit zda mnou navrhovaná skladba je možná ?
Pro zateplení stropu podkroví mohu použít vatu, nebo budu muset dát polystyren ? (jelikož by pěna byla až po hřeben již by zde nezatékalo)
Přece nechci zateplovat střechu co 20 - 30 let.
Děkuji za odpověď
pokud mohu rád bych se zeptal na zateplení podkroví - sedlová střecha.
Dělal jsem rekonstrukci starého domu - nová střecha - trámy cca 16x10 cm pojistná folie kontralatě, latě střešní, taška.
Nyní uvažuji o zateplení, vata se mi nelíbí kvuli možnému zatékání (již v nové pojistné folii vydím trhlinky, kočky, myši)
Uvažuji o tvrdé pěně mezi trámy cca 14 cm (až po hřeben pěna cca 35 - 40 kg/m3 ), 8mm RTI, latě, palubky (nebo Sádroš).
V různých diskuzích se dočítám, že bych měl použít měkou pěnu (což je stejné jako vata :( ), neb jinak budou hnít trámy.
Mohli byste mi poradit zda mnou navrhovaná skladba je možná ?
Pro zateplení stropu podkroví mohu použít vatu, nebo budu muset dát polystyren ? (jelikož by pěna byla až po hřeben již by zde nezatékalo)
Přece nechci zateplovat střechu co 20 - 30 let.
Děkuji za odpověď
Dobrý den
a děkuji za Váš dotaz. Je velmi dobré, že nad zateplením střešního pláště takto pečlivě uvažujete, protože se jedná o jednu z hlavních obvodových konstrukcí objektu, která je jak z tepelně-izolačního, tak hydroizolačního pohledu klíčová.
Neznám konkrétní podmínky vaší rekonstrukce, ale obecně dotaz skrývá několik okruhů problémů. Pro jistotu, jestli jsem to správně pochopil, chcete vybudovat klasické podkroví a nad ním ještě zbude trocha místa, kde vznikne jakási „půdička“, která již obývaná nebude. Pokusím se jednotlivé problémy shrnout do bodů.
1) Možné zatékání
Jako velký problém vidím hned první věc a to premisu, že do střešního pláště bude nějak, někdy zatékat. To je z principu velký problém a nesmí k němu dojít. Pojistná hydroizolace pod krytinou resp. latěmi musí opravdu fungovat jako hydroizolace a nesmí dovolit vodě, aby se dostala do skladby střešního pláště. Nevím, jaké trhlinky máte na mysli, ale pokud při montáži vznikla nějaká místa s potenciálem nefunkčnosti jako dlouhodobá hydroizolace (což by při správné montáži a kvalitním materiálu vůbec vzniknout nemělo), musí být opraveny tak, aby funkčnost pojistné hydroizolace byla bezchybná. Také tak úplně nevím, jak by se k pojistné hydroizolaci dostaly myši či kočky (pokud je vše správně zhotoveno). Vyloučit to samozřejmě nemůžeme. Větší obavy bych měl spíše z kun, ale to je otázkou celkového návrhu střešního pláště a případných slabých míst, kudy by se ke konstrukcím mohly kuny dostat. Bohužel jsou dost malé, hbité a vynalézavé.
Pokud bude jakkoliv do konstrukcí střešního pláště zatékat, je to špatně!!! Pak je celá konstrukce nekvalitní a i když vaše úvaha má svou logiku (že po tvrdé izolaci by případná vlhkost mohla stékat a nedocházelo by k promáčení např. minerální vaty apod.) je to stejně špatně. Pak totiž nelze vyloučit zatékání mezi trámy a použitou hydroizolaci, kde se bude vlhkost držet, bude pronikat do nosných dřevěných prvků střešní konstrukce a dříve nebo později je vysoká pravděpodobnost výskytu plísní, hub apod. a tedy velmi rychlé degradace celé konstrukce.
Závěr – do konstrukcí střešního pláště nesmí zatékat (a to ani potenciálně) a je potřeba učinit všechna opatření, abyste tomu zabránili. Také případná zkondenzovaná vlhkost musí být bezpečně odvedena buď odvětrávací mezerou nebo přes difuzní pojistnou hydroizolaci.
2) Problém styku „tvrdé“ pěny a dřevěných konstrukcí
Jak jsem již uvedl výše, obavy z případných problémů jsou asi na místě. Případný styk těchto konstrukcí vylučuje možnost nějakého (byť minimálního) proudění resp. difuzní propustnosti pro vlhkost, což může v konečném důsledku vést k hromadění vlhkosti a vzniku problémů až k možné degradaci nosných konstrukcí napadením plísněmi či houbami.
V případě obávaného zatékání do střešního pláště se problém ještě násobí. K zatékání do střešní konstrukce proto nesmí dojít.
Ještě poznámka. Předpokládám, že prostor mezi vrchní stranou uvažované tepelné izolace („tvrdé“ pěny) a pojistnou hydroizolací bude bezpečně odvětrán. Tedy, že nebude přímý kontakt mezi tepelnou izolací a hydroizolací. Pokud by kontakt měl být, pak musí být pojistná hydroizolace taková, která to umožňuje při zachování všech požadovaných funkcí (tzv. kontaktní pojistná hydroizolace) – to lze ověřit dotazem u dodavatele či prodejce, zda je použitá pojistná hydroizolace pro tento typ montáže vhodná.
Ještě jedna poznámka. Nejsem si jistý, jestli 2 cm vzduchové mezery budou dostatečné, ale to je věcí projektanta, který by měl situaci celkově vyhodnotit a navrhnout dlouhodobě funkční řešení.
3) Konkrétní skladba
Doporučení či nedoporučení konkrétní skladby bez podrobných informací a seznámení se situací na místě je velmi problematické. Osobně bych zásadně preferoval kvalitní a bezchybnou funkci pojistné hydroizolace včetně všech součástí (zejména prostupy, přechody na okolní konstrukce apod.). Aby konstrukce a řešení bylo odolné i v případech silných větrů s deštěm či zafoukávání sněhu. Vlastní tepelně-izolační část je otázkou preferencí. Pokud je dřevo střešní konstrukce opravdu vyschlé a do střešního pláště nebude zatékat, nedomnívám se, že by styk dřeva a tvrdé pěny musel být primárně problém (pokud bude perfektně vyřešena také parozábrana ze strany interiéru, viz níže). Jednoznačně by měl bezpečné řešení garantovat dodavatel daného materiálu či dodavatel prací ve spolupráci s projektantem, který skladbu a řešení střešního pláště navrhoval. Proto doporučuji, konkrétní skladbu pro Váš konkrétní případ řešit s projektantem a dodavatelem stavby či materiálu.
4) Zateplení stropu podkroví
Co se týče zateplení stropu mezi podkrovním a „půdičkou“, předpokládám, že tloušťka izolace se bude odvíjet od návrhu projektanta, stejně jako celkové řešení. Předpokládám, že horní část konstrukce (podlaha „půdičky“) bude ještě nějak krytá – palubky, OSB desky apod. (ale nutně být nemusí, pokud nebude sloužit nějakému jinému účelu). Zde bych osobně preferoval použití klasické minerální vaty (rohoží v roli), která je pro zateplování stropů daného typu vhodné. Ala volba materiálu je vždy na investorovi (projektantovi, který nese za celek odpovědnost).
Ještě poznámka, doporučuji, aby byla „půdička“ větrána (větrací otvory, okénka apod.) a díky tomu se mohla vysušit případná vlhkost jakéhokoliv původu.
5) Perfektní parozábrana
Už jsem se problému parozábrany dotkl, jen to trochu rozvedu. Předpokládám, že RTI budete zároveň používat jako parozábranu (parobrzdu). Podle tvrzení výrobce je možné tento materiál použít i tímto způsobem. Pak je ovšem potřeba bezpodmínečně dbát na to, aby byla vrstva parozábrany opravdu parotěsná a zabránila zejména v zimních měsících prostupu teplého a vlhkého vzduchu z interiéru do střešní konstrukce, kde postupně teplota klesá, vzduchu se ochlazuje a obsažená vlhkost vesele kondenzuje do střešního pláště. Pokud byste zvolil „tvrdou“ pěnu, pak bude mít případně tendenci se dostat někde mezi desky pěny a dřevěné konstrukce. Pokud zhotovíte kvalitní parozábranu, tyto problémy řešit nemusíte.
Je proto nezbytné při realizaci dodržet a zajistit nejen kvalitní spojení jednotlivých pásů materiálu (dlouhodobě a stabilně), ale také a zejména napojení a spojení těchto pásů sloužících jako parozábrana s okolními konstrukcemi a případnými prostup střešní konstrukcí (komíny, odvětrávací potrubí, antény apod.).
6) Závěr
Jak jsem se už zmiňoval, pokud projektant ve shodě s dodavatele stavby či materiálu doporučí dané řešení se znalostí místních okolností a podstatných věcí není důvod navrhovanou konstrukci nepoužít. Přesto bych však byl opatrný a zajistil si u realizovaných staveb (u dodavatele, prodejce apod.) zda se problémy na styku „tvrdé“ desky izolace a dřevěné konstrukce nevyskytují. Osobně jsem se s nimi nesetkal, ale faktem je, že s „tvrdou“ izolací se ve střešních pláštích běžných objektů často nesetkávám.
Jednoznačně souhlasím s vašim tvrzením, že dobrá střešní konstrukce by měla vydržet více než 20 let.
S poděkováním za využití služeb iEKIS a přání všeho dobrého
Ing. Libor Lenža
Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí
a děkuji za Váš dotaz. Je velmi dobré, že nad zateplením střešního pláště takto pečlivě uvažujete, protože se jedná o jednu z hlavních obvodových konstrukcí objektu, která je jak z tepelně-izolačního, tak hydroizolačního pohledu klíčová.
Neznám konkrétní podmínky vaší rekonstrukce, ale obecně dotaz skrývá několik okruhů problémů. Pro jistotu, jestli jsem to správně pochopil, chcete vybudovat klasické podkroví a nad ním ještě zbude trocha místa, kde vznikne jakási „půdička“, která již obývaná nebude. Pokusím se jednotlivé problémy shrnout do bodů.
1) Možné zatékání
Jako velký problém vidím hned první věc a to premisu, že do střešního pláště bude nějak, někdy zatékat. To je z principu velký problém a nesmí k němu dojít. Pojistná hydroizolace pod krytinou resp. latěmi musí opravdu fungovat jako hydroizolace a nesmí dovolit vodě, aby se dostala do skladby střešního pláště. Nevím, jaké trhlinky máte na mysli, ale pokud při montáži vznikla nějaká místa s potenciálem nefunkčnosti jako dlouhodobá hydroizolace (což by při správné montáži a kvalitním materiálu vůbec vzniknout nemělo), musí být opraveny tak, aby funkčnost pojistné hydroizolace byla bezchybná. Také tak úplně nevím, jak by se k pojistné hydroizolaci dostaly myši či kočky (pokud je vše správně zhotoveno). Vyloučit to samozřejmě nemůžeme. Větší obavy bych měl spíše z kun, ale to je otázkou celkového návrhu střešního pláště a případných slabých míst, kudy by se ke konstrukcím mohly kuny dostat. Bohužel jsou dost malé, hbité a vynalézavé.
Pokud bude jakkoliv do konstrukcí střešního pláště zatékat, je to špatně!!! Pak je celá konstrukce nekvalitní a i když vaše úvaha má svou logiku (že po tvrdé izolaci by případná vlhkost mohla stékat a nedocházelo by k promáčení např. minerální vaty apod.) je to stejně špatně. Pak totiž nelze vyloučit zatékání mezi trámy a použitou hydroizolaci, kde se bude vlhkost držet, bude pronikat do nosných dřevěných prvků střešní konstrukce a dříve nebo později je vysoká pravděpodobnost výskytu plísní, hub apod. a tedy velmi rychlé degradace celé konstrukce.
Závěr – do konstrukcí střešního pláště nesmí zatékat (a to ani potenciálně) a je potřeba učinit všechna opatření, abyste tomu zabránili. Také případná zkondenzovaná vlhkost musí být bezpečně odvedena buď odvětrávací mezerou nebo přes difuzní pojistnou hydroizolaci.
2) Problém styku „tvrdé“ pěny a dřevěných konstrukcí
Jak jsem již uvedl výše, obavy z případných problémů jsou asi na místě. Případný styk těchto konstrukcí vylučuje možnost nějakého (byť minimálního) proudění resp. difuzní propustnosti pro vlhkost, což může v konečném důsledku vést k hromadění vlhkosti a vzniku problémů až k možné degradaci nosných konstrukcí napadením plísněmi či houbami.
V případě obávaného zatékání do střešního pláště se problém ještě násobí. K zatékání do střešní konstrukce proto nesmí dojít.
Ještě poznámka. Předpokládám, že prostor mezi vrchní stranou uvažované tepelné izolace („tvrdé“ pěny) a pojistnou hydroizolací bude bezpečně odvětrán. Tedy, že nebude přímý kontakt mezi tepelnou izolací a hydroizolací. Pokud by kontakt měl být, pak musí být pojistná hydroizolace taková, která to umožňuje při zachování všech požadovaných funkcí (tzv. kontaktní pojistná hydroizolace) – to lze ověřit dotazem u dodavatele či prodejce, zda je použitá pojistná hydroizolace pro tento typ montáže vhodná.
Ještě jedna poznámka. Nejsem si jistý, jestli 2 cm vzduchové mezery budou dostatečné, ale to je věcí projektanta, který by měl situaci celkově vyhodnotit a navrhnout dlouhodobě funkční řešení.
3) Konkrétní skladba
Doporučení či nedoporučení konkrétní skladby bez podrobných informací a seznámení se situací na místě je velmi problematické. Osobně bych zásadně preferoval kvalitní a bezchybnou funkci pojistné hydroizolace včetně všech součástí (zejména prostupy, přechody na okolní konstrukce apod.). Aby konstrukce a řešení bylo odolné i v případech silných větrů s deštěm či zafoukávání sněhu. Vlastní tepelně-izolační část je otázkou preferencí. Pokud je dřevo střešní konstrukce opravdu vyschlé a do střešního pláště nebude zatékat, nedomnívám se, že by styk dřeva a tvrdé pěny musel být primárně problém (pokud bude perfektně vyřešena také parozábrana ze strany interiéru, viz níže). Jednoznačně by měl bezpečné řešení garantovat dodavatel daného materiálu či dodavatel prací ve spolupráci s projektantem, který skladbu a řešení střešního pláště navrhoval. Proto doporučuji, konkrétní skladbu pro Váš konkrétní případ řešit s projektantem a dodavatelem stavby či materiálu.
4) Zateplení stropu podkroví
Co se týče zateplení stropu mezi podkrovním a „půdičkou“, předpokládám, že tloušťka izolace se bude odvíjet od návrhu projektanta, stejně jako celkové řešení. Předpokládám, že horní část konstrukce (podlaha „půdičky“) bude ještě nějak krytá – palubky, OSB desky apod. (ale nutně být nemusí, pokud nebude sloužit nějakému jinému účelu). Zde bych osobně preferoval použití klasické minerální vaty (rohoží v roli), která je pro zateplování stropů daného typu vhodné. Ala volba materiálu je vždy na investorovi (projektantovi, který nese za celek odpovědnost).
Ještě poznámka, doporučuji, aby byla „půdička“ větrána (větrací otvory, okénka apod.) a díky tomu se mohla vysušit případná vlhkost jakéhokoliv původu.
5) Perfektní parozábrana
Už jsem se problému parozábrany dotkl, jen to trochu rozvedu. Předpokládám, že RTI budete zároveň používat jako parozábranu (parobrzdu). Podle tvrzení výrobce je možné tento materiál použít i tímto způsobem. Pak je ovšem potřeba bezpodmínečně dbát na to, aby byla vrstva parozábrany opravdu parotěsná a zabránila zejména v zimních měsících prostupu teplého a vlhkého vzduchu z interiéru do střešní konstrukce, kde postupně teplota klesá, vzduchu se ochlazuje a obsažená vlhkost vesele kondenzuje do střešního pláště. Pokud byste zvolil „tvrdou“ pěnu, pak bude mít případně tendenci se dostat někde mezi desky pěny a dřevěné konstrukce. Pokud zhotovíte kvalitní parozábranu, tyto problémy řešit nemusíte.
Je proto nezbytné při realizaci dodržet a zajistit nejen kvalitní spojení jednotlivých pásů materiálu (dlouhodobě a stabilně), ale také a zejména napojení a spojení těchto pásů sloužících jako parozábrana s okolními konstrukcemi a případnými prostup střešní konstrukcí (komíny, odvětrávací potrubí, antény apod.).
6) Závěr
Jak jsem se už zmiňoval, pokud projektant ve shodě s dodavatele stavby či materiálu doporučí dané řešení se znalostí místních okolností a podstatných věcí není důvod navrhovanou konstrukci nepoužít. Přesto bych však byl opatrný a zajistil si u realizovaných staveb (u dodavatele, prodejce apod.) zda se problémy na styku „tvrdé“ desky izolace a dřevěné konstrukce nevyskytují. Osobně jsem se s nimi nesetkal, ale faktem je, že s „tvrdou“ izolací se ve střešních pláštích běžných objektů často nesetkávám.
Jednoznačně souhlasím s vašim tvrzením, že dobrá střešní konstrukce by měla vydržet více než 20 let.
S poděkováním za využití služeb iEKIS a přání všeho dobrého
Ing. Libor Lenža
Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí