Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.3.15 / dotaz č. 55631
Dobrý den,
podobný dotaz, jako na který odpovídáte 3.3.2015 - izolace podlahy půdy, s tím rozdílem, že půda musí být pochozí a zateplení stropu přízemní místnosti z interiéru nelze (výška). Stávající stav stropu: omítka, rákos, prkna, trámy, mezi trámy zásyp škváry (různá síla), na škváře zatím část koberce, část PVC. Zejména mi není jasné, zda a jaká fólie po vybrání škváry z prostoru mezi trámy. Půda musí být pochozí ! Přednost řešení svépomocí.
Děkuji předem a zdravím
podobný dotaz, jako na který odpovídáte 3.3.2015 - izolace podlahy půdy, s tím rozdílem, že půda musí být pochozí a zateplení stropu přízemní místnosti z interiéru nelze (výška). Stávající stav stropu: omítka, rákos, prkna, trámy, mezi trámy zásyp škváry (různá síla), na škváře zatím část koberce, část PVC. Zejména mi není jasné, zda a jaká fólie po vybrání škváry z prostoru mezi trámy. Půda musí být pochozí ! Přednost řešení svépomocí.
Děkuji předem a zdravím
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Od dotazu, na který odkazujete, se Váš případ liší. Jedná se o starý strop, a je potřeba řešení zvažovat jinak.
Bude správné vybrat veškerý násyp škváry z prostoru mezi trámy, všechno důkladně vyčistit a trámy očistit. Nyní je možno provést podrobnou prohlídku stavu dřeva, není špatné odkrýt i nějaké zhlaví, nejlépe na rohu nebo někde, kde mohlo v minulosti zatéct a podobně. Bude-li dřevo zdravé a nebude nutná tesařská oprava, provede se preventivní chemické ošetření.
Dále je na rozvahu:
1.) provést zateplení mezi stávající trámy a v další rovině nad nimi (druhá vrstva bude probíhat v souvislé vrstvě nad trámy.)
2.) nebo konstrukci zaklopit a tepelnou izolaci provést v souvislé vrstvě nad záklopem
V případě 1.):
Celkovou tloušťku izolace je potřeba zvýšit tak, aby nad trámy proběhlo alespoň dalších 10 až 12 cm. Pokud by se vyplnil jen prostor mezi trámy, tvořily by tyto slabší článek, tepelný most. Pokud by se shora položila parozábrana, musela by kopírovat trám, pak seběhnout na záklop a zase přes trám. To je celkem složité a především parozábrana na trámech znemožní možnost „dýchání“ starého dřeva. Takže preferuji konstrukci difúzně otevřenou, bez parozábran a jakýchkoli fólií, které by vláknitou izolaci z minerální vlny uzavřely. Výhodou bude, že se méně sníží využitelný prostor půdy.
Odspoda skladba: stávající omítka – podbití – tepelná izolace mezi trámy (na výšku trámu, odhaduji 20-24 cm) – kolmý rošt z fošen přes trámy a další vrstva izolace 12 cm – prkenná podlaha z prken na sraz (mezerami mezi prkny konstrukce odvádí vlhkost)
V případě 2.):
Zaklopit strop prkenným záklopem a pak skladba: křížový rošt z latí výšky 2 x 16 cm, do roštu 2 x 16 cm tepelné izolace a zase podlaha z prken jako 1.). Parozábranu bych ani tady nedoporučoval.
V obou případech se při návrhu vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Pro splnění minimálních požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat se zateplením tepelnou izolací v celkové tloušťce minimálně 20 až 24 cm, to však považuji za málo. Pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN by to bylo 26 až 30 cm. Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m2.K), pak to odpovídá 34 až 38 cm tepelné izolace. Záleží pak na variantě provedení a tloušťkách izolace.
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i stávající podbití a omítka, ty se však podílí z hlediska izolace poměrně málo.
Dále je nutné ošetřit dobře tepelné mosty, tedy ukončení izolace na koruně obvodového zdiva nebo u nadezdívky – doporučení zateplit nadezdívky svisle nahoru a přes pozednice. Provedení zde musí vyjít z konkrétní podoby detailu.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na sebe. Pokud je izolace ve 2 vrstvách, spáry by se měly prostřídat, neměly by vzniknout mezery jednotlivými rohožemi. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Použít lze i celulózu, ovčí vlnu nebo izolace z dřevité vlny. Skladba by se neměla shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Na podlahu nejsou z toho důvodu vhodné například OSB desky. Pokud by se již nějaká fólie použila (kvůli prachu) tak jen s vysokou difúzní propustností. Někdy je fólie dobrá kvůli omezení zafoukání větru do izolace (používá se protivětrná fólie), přílišné proudění vzduchu snižuje výrazně izolační schopnost minerálních izolací.
Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit i odpovídající odvětrání půdy.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Od dotazu, na který odkazujete, se Váš případ liší. Jedná se o starý strop, a je potřeba řešení zvažovat jinak.
Bude správné vybrat veškerý násyp škváry z prostoru mezi trámy, všechno důkladně vyčistit a trámy očistit. Nyní je možno provést podrobnou prohlídku stavu dřeva, není špatné odkrýt i nějaké zhlaví, nejlépe na rohu nebo někde, kde mohlo v minulosti zatéct a podobně. Bude-li dřevo zdravé a nebude nutná tesařská oprava, provede se preventivní chemické ošetření.
Dále je na rozvahu:
1.) provést zateplení mezi stávající trámy a v další rovině nad nimi (druhá vrstva bude probíhat v souvislé vrstvě nad trámy.)
2.) nebo konstrukci zaklopit a tepelnou izolaci provést v souvislé vrstvě nad záklopem
V případě 1.):
Celkovou tloušťku izolace je potřeba zvýšit tak, aby nad trámy proběhlo alespoň dalších 10 až 12 cm. Pokud by se vyplnil jen prostor mezi trámy, tvořily by tyto slabší článek, tepelný most. Pokud by se shora položila parozábrana, musela by kopírovat trám, pak seběhnout na záklop a zase přes trám. To je celkem složité a především parozábrana na trámech znemožní možnost „dýchání“ starého dřeva. Takže preferuji konstrukci difúzně otevřenou, bez parozábran a jakýchkoli fólií, které by vláknitou izolaci z minerální vlny uzavřely. Výhodou bude, že se méně sníží využitelný prostor půdy.
Odspoda skladba: stávající omítka – podbití – tepelná izolace mezi trámy (na výšku trámu, odhaduji 20-24 cm) – kolmý rošt z fošen přes trámy a další vrstva izolace 12 cm – prkenná podlaha z prken na sraz (mezerami mezi prkny konstrukce odvádí vlhkost)
V případě 2.):
Zaklopit strop prkenným záklopem a pak skladba: křížový rošt z latí výšky 2 x 16 cm, do roštu 2 x 16 cm tepelné izolace a zase podlaha z prken jako 1.). Parozábranu bych ani tady nedoporučoval.
V obou případech se při návrhu vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Pro splnění minimálních požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat se zateplením tepelnou izolací v celkové tloušťce minimálně 20 až 24 cm, to však považuji za málo. Pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN by to bylo 26 až 30 cm. Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m2.K), pak to odpovídá 34 až 38 cm tepelné izolace. Záleží pak na variantě provedení a tloušťkách izolace.
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i stávající podbití a omítka, ty se však podílí z hlediska izolace poměrně málo.
Dále je nutné ošetřit dobře tepelné mosty, tedy ukončení izolace na koruně obvodového zdiva nebo u nadezdívky – doporučení zateplit nadezdívky svisle nahoru a přes pozednice. Provedení zde musí vyjít z konkrétní podoby detailu.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na sebe. Pokud je izolace ve 2 vrstvách, spáry by se měly prostřídat, neměly by vzniknout mezery jednotlivými rohožemi. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Použít lze i celulózu, ovčí vlnu nebo izolace z dřevité vlny. Skladba by se neměla shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Na podlahu nejsou z toho důvodu vhodné například OSB desky. Pokud by se již nějaká fólie použila (kvůli prachu) tak jen s vysokou difúzní propustností. Někdy je fólie dobrá kvůli omezení zafoukání větru do izolace (používá se protivětrná fólie), přílišné proudění vzduchu snižuje výrazně izolační schopnost minerálních izolací.
Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit i odpovídající odvětrání půdy.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice