Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

20.3.15 / dotaz č. 56030
Dobrý den, mám jen nějaké drobné dotazy týkající se výpočtu měrné potřeby tepla. Hodně se zajímám o energetickou náročnost budov, výpočet TZ a nákladů na provoz domu atd. Je však jedna drobnost, u které nemám úplně jasno. Dříve se u PENB užívala celková vnitřní plocha, dnes je výpočet vztažen na energeticky vztažnou plochu, ale pak tu ještě máme vnitřní vytápěnou (užitnou) plochu - rozdíl mezi těmito plochami mi je jasný. Jde mi ale o to, na jakou z těchto ploch se vztahuje výpočet měrné potřeby tepla, je to jednotné, nebo to může být pro různé stanovení podmínek odlišné ? Např. pro splnění podmínek v NZÚ pro podporu B1 a B2, tedy 15 a 20 kWh/m2/rok je to myšleno pro čistou vytápěnou plochu nebo pro energeticky vztažnou plochu ? Jak je to s určením, zda měrná potřeba tepla splňuje limit pro pasivní dům (do 15 kWh/m2) nebo NED (do 50 kWh/m2), počítá se to pro vnitřní vytápěnou plochu nebo energeticky vztažnou plochu, a bylo to tak vždy ? Poslední dotaz mám ohledně měrné potřeby tepla pro PD. Ve všech možných článcích se uvádějí jednou 15 kWh/m2 a jindy zase 20 kWh/m2, která z těchto hodnot je správná a je dána nějakou normou ?

Děkuji za odpovědi a za pomoc
Dobrý den, děkujeme za vaše dotazy.

Výpočty pro PENB a pro NZÚ se liší.

V PENB se používá tzv. energeticky vztažná plocha, na kterou se přepočítává spotřeba energie. Zjednodušeně jde o součet celkové plochy jednotlivých podlaží, včetně ploch, kterou zabírají příčky a obvodové stěny (třeba u paneláku si ji můžeme představit jako zastavěnou plochu krát počet vytápěných podlaží).
Dále se v PENB můžete setkat s podlahovou plochou stanovenou z vnitřních rozměrů. Jde vlastně o součet čisté plochy jednotlivých místností. Používá se třeba k výpočtu tepelné zátěže. Například tepelná zátěž od spotřebičů 3 W/m2 se násobí touto čistou podlahovou plochou místnosti.

Pro potřeby programu Zelená úsporám se používá výpočet podle TNI 730329 (resp. TNI 730330 pro bytové domy). Zde se používá celková vnitřní podlahová plocha, což je plocha místností + plocha příček.

Shrnuto: energeticky vztažná plocha > vnitřní podlahová plocha > čistá (vnitřní) podlahová plocha

TNI 730329 také určuje hranice spotřeby pro pasivní rodinný dům (20 kWh/m2.rok), pasivní bytový dům (15 kWh/m2.rok), nízkoenergetický dům (50 kWh/m2.rok). Vztahuje se to k čisté podlahové ploše.

Pozor: to platí pro tuzemské podmínky. Odborná veřejnost v Evropě vesměs přejala postup německého Pasivhaus Institutu, který definuje pasivní dům (jedno jestli jde o rodinný dům, školu nebo jiný objekt) jako budovu se spotřebou 15 kWh/m2.rok. Tato spotřeba je vztažená na čistou podlahovou plochu domu. Český a „německý“ způsob výpočtu spotřeby energie se liší i v jiných parametrech. Proto není údaj o spotřebě kWh/m2.rok úplně dobře porovnatelný u domů počítaných v různých systémech. Dům, který je v ČR z hlediska dotačního programu pasivní, nemusí být pasivní pokud ho budeme počítat mezinárodní metodikou.

Nízkoenergetický dům odborníky už moc nezajímá, jde o překonaný koncept, oblíbený dnes hlavně v Rakousku. Neexistuje důvod, proč dnes stavět nízkoenergeický dům. Za stejné peníze postavíte kvalitnější - pasivní dům.

S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný