Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.3.15 / dotaz č. 56109
Dobrý den, navazuji na Vaši odpověd k dotazu č. 41477 - citace metodického pokynu k vyhlášce 372/2001 Sb. "Ke stanovení spotřební složky pomocí tzv. výpočtové metody neslouží pouze jeden faktor (tj. náměr), nýbrž vždy dva až tři faktory, jimiž jsou:
- odpočet (= náměr) resp. údaj registračních zařízení, která se u nás užívají a mezi která patří měřidla množství dodané tepelné energie vázané na potrubí, indikátory založené na principu odparu tekutiny nebo elektronickém anebo denzometrickém a kontinuální teplotní snímače rozdílu vnější a vnitřní (v bytě) teploty,
- výkon otopného tělesa (s potřebnými opravnými koeficienty) a to vždy spolu s korekcí zohledňující polohu místnosti nebo
- započitatelná podlahová plocha místnosti resp. bytu (nebytového prostoru)." Chápu správně, že k výpočtu spotřební složky lze použít pouze náměr ITN a započitatelnou podlahovou plochu?
Dobrý den,
na základě formulace Vaší otázky se obávám, že výpočet spotřební složky nechápete správně. Ke správnému pochopení je nutno porozumět příslušnému paragrafu vyhlášky 372/2001 Sb. Metodický pokyn v podstatě šířeji vysvětluje a zdůvodňuje ustanovení vyhlášky, přičemž za podstatnou doplňující informaci lze pokládat způsob procentuálního rozdělení základní a spotřební složky.
Ve Vaší otázce uvedená započitatelná podlahová plocha slouží k výpočtu základní složky, do výpočtu spotřební složky vstupuje (v případě indikátorů umístěných na otopných tělesech) pouze v mimořádných případech – při poruše nebo poškození přístroje, uživatel neumožní instalaci přístroje nebo jeho odečet apod. Započitatelná podlahová plocha, resp. vytápěný objem do výpočtu spotřební složky standardně vstupuje pouze v případě použití kontinuálních teplotních snímačů rozdílu vnější a vnitřní teploty (tzv. denostupňová metoda), jako váha k náměrům registračních indikátorů.
Náměr indikátorů umístěných na otopných tělesech musí být pro potřeby stanovení spotřební složky korigován s použitím korekcí a výpočtových metod, které kromě výkonu tělesa zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Způsob určení redukčních koeficientů zohledňujících polohu vytápěné jednotky není striktně určen, je pouze uvedeno, jaký by měl být jeho výstup. Nejpřesněji může provést výpočet projektant – topenář na základě výpočtu potřebných tepelných výkonů a odpovídajících jednotlivých potřeb tepla. Odborné firmy zabývající se rozúčtováním tepla na vytápění používají své vlastní know how založené na zjednodušených (méně přesných, avšak dostačujících) metodách výpočtu.
S pozdravem,
Ing. Jiří Malkovský
Odpovídá: Ing. Jiří Malkovský* - EKIS Hradec Králové ALKA-RPK tisk