Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

8.9.15 / dotaz č. 60983
Dobrý den, jsem předsedou SVBJ. Dohromady jsme dva domy se 4 SVBJ a 120 byty... Tyto 4 SVBJ musí v roce 2018 přejít k jinému zdroji energie.

Tradiční technologie známe, (víme o nich a budeme je hlouběji prověřovat), ale velmi nás zajímá geotermální energie...(tedy alespoň naše SVBJ), ostatní 3 SVBJ se geotermální energie „bojí“ - protože zatím nemáme jisté pozemky, bojí se životnosti atd, ač o této technologii dohromady zatím nic nevíme...) Pozemky okolo však jsou, mezi našimi dvěma paneláky jde o pozemky města, podél našeho domu je další kousek pozemku a pak potok, vedle druhého paneláku je velký soukromý pozemek na prodej (volná louka), shodu okolností patřící mé rodině - cca 8100 m2.

První "rekognoskace", zda bychom o této variantě vytápění alespoň mohli uvažovat, leží na našem SVBJ... (zajímá nás, zda se okolní pozemky svou velikostí hodí, co je vše se v rámci těchto prací musí realizovat…)

Ty soukromé pozemky jsou p.č. 2035/13 + 2035/39 + 2035/40 - 8100m2
Pozemek mezi domy - městský je p.č. 2035/28 - 2700m2
Samozřejmě nevímem nic o podloží, ale jsme z Pardubicka, všude okolo jsou písky, ale 100 – 300m hluboko – to je těžké, to je již ale Vaše „parketa“…

Za jakých podmínek byste nám mohli poradit, zda bychom se mohli zajímat o geotermální energii...
Vážený pane,

děkujeme za váš dotaz.

Použití tepla z podzemního masivu pro vytápění je samozřejmě možné. Ve vašem případě je potřeba poměrně velkého množství tepla.

Pokud uvažujete o odběru tepla z hlubinných vrtů, je důležité znát podloží. Voda významně zvyšuje tepelnou vodivost hornin a tím množství tepla, které lze odebrat. Největší výkon lze odebírat ze zavodněných písků nebo ze zavodněných hornin, naopak ze suchých písků lze čerpat jen málo tepla. V zavodněných horninách postačí provést kratší vrty, v suchých je pro stejný výkon potřeba až trojnásobné délky vrtů.

Podle celkové spotřeby tepla po zateplení (domy č. 1028, 1029, 1030, 1031) je potřeba výkon cca 100 kW pro vytápění a cca 40 kW pro ohřev vody. V zavodněné hornině budete tedy potřebovat cca 650 m vrtů (v zavodněných píscích to může být o něco méně). Hloubka jednoho vrtu je je 100 až 150 m. Platí, že je lepší udělat méně hlubších vrtů než více mělčích (někdy se vrtá jen do 80 m, je-li podloží nepříznivé, vrt se zasypává apod.) Odstup mezi vrty by měl být cca 15 m. Ve vašem případě tedy potřebujete 5 až 6 vrtů, což se rozhodně na pozemek mezi domy nevejde.

V první řadě je tedy vhodné provést hydrogeologický průzkum, který zjistí skladbu podloží a zvodnění. Podle toho pak lze přesněji stanovit potřebnou délku vrtů a z toho vyplývající náklady.

Hrubá kalkulace může vypadat takto:

Náklady na vrt vč. vystrojení lze odhadnout na 1200 Kč/m, celkové náklady tedy cca 0,8 mil. Kč. Cena kotelny s tepelnými čerpadly, akumulační nádrží na TUV a příslušenstvím, s celkovým výkonem cca 120 kW (při kombinaci vytápění + TUV lze použít nižší výkon) je hrubým odhadem 1,8 mil. Kč.

Cena elektřiny pro tepelné čerpadlo je v tarifu C56 cca 2,5 Kč/kWh, tj. při použití tepelného čerpadla s topným faktorem 4,0 je cena tepla 174 Kč/GJ. Při započtení nákladů na tepelná čerpadla (životnost 15 let) a vrty (životnost 50 let), vychází cena tepla cca 270 Kč/GJ. V této ceně není DPH a provozní náklady na obsluhu a běžnou údržbu. Nezapomeňte, že uvažujeme nejpříznivější situaci, tedy zavodněné podloží s malou délkou vrtů.

Pro přesnější kalkulaci je vhodné nechat zpracovat podrobnější studii, případně energetický audit, který může sloužit i jako podklad pro případnou žádost o dotaci z některého operačního programu.

Přeji hodně úspěchů!

K. Srdečný