Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

25.7.16 / dotaz č. 70436
přeji hezký den,jak správně pochopit vyhlášku 269/2015 - par.3 odst.2.Jako příklad uvádím: náklad na m2 bude 100,-Kč tedy -20% bude 80,-Kč a to bude min.náklad na vytápění.Tedy při 10 m2 budu plati 800,-Kč ať topím či netopím? a jak to bude opačně.
Dík za odpověď.
Dobrý den,
ono to není úplně takhle jednoduché. Rozúčtování tvoří základní složka (která je 30 - 50%) a spotřební složka (zbytek). Základní složka se odvíjí od m2. Spotřební od toho co spotřebitel protopí, respektive co naměří měřidla. Ze součtu těchto hodnot se vytvoří průměr, dejme tomu těch 100,- na m2. Pokud nějaká jednotka překračuje ty limity, které jsou -20%/+100% (například v bytě A bude vycházet 60,-kč/m2 a v bytě B 230,-kč/m2)...tak se v těchto bytech zarovná cena na hraniční hodnoty (tj. v bytě A bude cena 80,-kč/m2 a v bytě B 200,-kč/m2). Cenové rozdíly se pak rozpustí mezi všechny subjekty v domě a průměrná cena se tak buď zvýší nebo sníží.

Ale v zásadě ano, Vy zaplatíte vždy minimálně 80% průměrné ceny, a pokud topíte méně než ostatní, tak zaplatí méně všichni. Naopak pokud někdo přetápí, zaplatí maximálně 200% průměrné a ostatní na něj doplácí.

Jediné, s čím je možné pohnout, jsou koeficienty na jednotlivá tělesa.

S pozdravem

Šauer
Odpovídá:  Ing. Martin Šauer* - EKIS Praha DEK tisk