Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.8.16 / dotaz č. 71622
Dobrý den,
mám několik dotazů k zateplení budov.
První dotaz ke skladbě stropu ve starším RD ze 40. let.
Plánujeme vytvoření podhledu pod dřevěným trámovým stropem. Nad stropem je vytápěné patro.
Je nutné použít parotěsnou folii? Chceme nad podhled ze sádrokartonu použít protihlukovou minerální izolaci. Případně prosím o informaci kam ji položit jestli nad izolaci nebo pod ní.
Druhý dotaz je k izolaci stěn, vlhkost v obytném podlaží je přes léto zvýšená. Ve sklepích máme aktivní lokální rekuperační jednotky, které dost pomohly s vlhkostí v zimě a v obytném podlaží se pohybuje vlhkost okolo 50% (v létě okolo 60 - 65%) a ve sklepě okolo 60% (v létě 80%). Mám tak dotaz, zda máte zkušenosti s injektážní vodorovnou izolací Remmers Injection creme?. Zda ji provést pouze v obytném podlaží nebo začít již u soklu nad úrovní terénu a na sokl použít pak odvětrávanou fasádu se vzduchovou mezerou.
Třetí dotaz je, jakou skladbu soklu použít (cetris desky z vnější strany) - je složen z kamenného zdiva, zda jen vytvořit vzduchovou mezeru bez zateplení nebo lepší zaizolovat sokl s minerální izolací a před ní odvětrávaná mezera.
Děkuji za zodpovězení dotazů a pomoc.
mám několik dotazů k zateplení budov.
První dotaz ke skladbě stropu ve starším RD ze 40. let.
Plánujeme vytvoření podhledu pod dřevěným trámovým stropem. Nad stropem je vytápěné patro.
Je nutné použít parotěsnou folii? Chceme nad podhled ze sádrokartonu použít protihlukovou minerální izolaci. Případně prosím o informaci kam ji položit jestli nad izolaci nebo pod ní.
Druhý dotaz je k izolaci stěn, vlhkost v obytném podlaží je přes léto zvýšená. Ve sklepích máme aktivní lokální rekuperační jednotky, které dost pomohly s vlhkostí v zimě a v obytném podlaží se pohybuje vlhkost okolo 50% (v létě okolo 60 - 65%) a ve sklepě okolo 60% (v létě 80%). Mám tak dotaz, zda máte zkušenosti s injektážní vodorovnou izolací Remmers Injection creme?. Zda ji provést pouze v obytném podlaží nebo začít již u soklu nad úrovní terénu a na sokl použít pak odvětrávanou fasádu se vzduchovou mezerou.
Třetí dotaz je, jakou skladbu soklu použít (cetris desky z vnější strany) - je složen z kamenného zdiva, zda jen vytvořit vzduchovou mezeru bez zateplení nebo lepší zaizolovat sokl s minerální izolací a před ní odvětrávaná mezera.
Děkuji za zodpovězení dotazů a pomoc.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
K otázce první – stropní konstrukce je mezi vytápěným patrem a vytápěným přízemím, jedná se tedy o prostory bezpochyby se shodným režimem vytápění a shodnou teplotou. Parotěsné fólie se umísťují do skladby konstrukcí tam, kde dochází k transferu vodních par mezi prostory s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu. To je obvykle interiér – exteriér, vytápěná místnost – nevytápěná místnost apod. Zde by k vedení vodní páry a kondenzaci v konstrukci nemělo docházet.
V daném případě je důvodem instalace podhledu zlepšení akustických vlastností stropu. Proto je potřeba sledovat v technickém řešení zásady navrhování podhledů z hlediska akustiky, tedy zaměřit se na způsob zavěšení, spolupůsobení původní a nové konstrukce z hlediska vedení hluku, utěsnění spár po obvodu, výšku dutiny a tloušťku vloženého pohlcovače (nejedná se o tepelnou izolaci). Jedná se o izolaci proti prostupujícímu hluku (zvýšení vzduchové neprůzvučnosti) nebo kročejovému hluku? Podle účelu by měl být proveden návrh.
K dotazu dvě – Vámi uvedený přípravek vyrábí firma z oboru, jedná se o emulzi na silan- siloxanové bázi pro nízkotlakou injektáž, případně beztlakové napouštění. Obecně jde o chemickou injektážní metodu přímé sanace a její úspěšnost závisí jak na přesném dodržení technologického postupu, tak charakteru injektovaného zdiva. Před volbou jakékoli sanační metody je vhodné provést alespoň rámcový technický průzkum zdiva pro určení jeho materiálového složení, vlhkosti, salinity a klasifikace vnějších vlivů, které zvýšenou nebo vysokou vlhkost způsobují. Výšku umístění clony pak volíme podle tvaru detailu soklu a navazujících opatření (sanační omítka, napojení izolací podlah apod.). Umístění v soklové části s provedením odvětrávaného předsazeného obkladu soklu může být dobrá volba. Měl by to ale na místě posoudit specialista, například technik výrobce emulze v rámci technické pomoci k dodávce.
K třetímu dotazu – cetris desky umístěné na předsazený rošt s vhodnou povrchovou úpravou zajistí pohledovou kvalitu soklu. Za deskou by měl prostor větrat, je tedy nutno promyslet rozmístění větracích otvorů, případně způsob zajištění aktivního prouděni vzduchu na principu tlakového rozdílu na přívodu a odtahu. Zda izolovat nebo ne závisí na tom, jak koncipujeme tepelně izolační obálku. V případě potřeby vyřešit tepelný most je izolace nutná, obvykle to tak je, pokud se přízemí vytápí. Pro minerální vatu, přestože bude mít hydrofobizované vlákno, je potřeba zajistit suché prostředí a zároveň nesmí vatou proudit studený vzduch, což snižuje výrazně tepelně izolační vlastnosti. Použila by se tedy také protivětrná fólie.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
K otázce první – stropní konstrukce je mezi vytápěným patrem a vytápěným přízemím, jedná se tedy o prostory bezpochyby se shodným režimem vytápění a shodnou teplotou. Parotěsné fólie se umísťují do skladby konstrukcí tam, kde dochází k transferu vodních par mezi prostory s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu. To je obvykle interiér – exteriér, vytápěná místnost – nevytápěná místnost apod. Zde by k vedení vodní páry a kondenzaci v konstrukci nemělo docházet.
V daném případě je důvodem instalace podhledu zlepšení akustických vlastností stropu. Proto je potřeba sledovat v technickém řešení zásady navrhování podhledů z hlediska akustiky, tedy zaměřit se na způsob zavěšení, spolupůsobení původní a nové konstrukce z hlediska vedení hluku, utěsnění spár po obvodu, výšku dutiny a tloušťku vloženého pohlcovače (nejedná se o tepelnou izolaci). Jedná se o izolaci proti prostupujícímu hluku (zvýšení vzduchové neprůzvučnosti) nebo kročejovému hluku? Podle účelu by měl být proveden návrh.
K dotazu dvě – Vámi uvedený přípravek vyrábí firma z oboru, jedná se o emulzi na silan- siloxanové bázi pro nízkotlakou injektáž, případně beztlakové napouštění. Obecně jde o chemickou injektážní metodu přímé sanace a její úspěšnost závisí jak na přesném dodržení technologického postupu, tak charakteru injektovaného zdiva. Před volbou jakékoli sanační metody je vhodné provést alespoň rámcový technický průzkum zdiva pro určení jeho materiálového složení, vlhkosti, salinity a klasifikace vnějších vlivů, které zvýšenou nebo vysokou vlhkost způsobují. Výšku umístění clony pak volíme podle tvaru detailu soklu a navazujících opatření (sanační omítka, napojení izolací podlah apod.). Umístění v soklové části s provedením odvětrávaného předsazeného obkladu soklu může být dobrá volba. Měl by to ale na místě posoudit specialista, například technik výrobce emulze v rámci technické pomoci k dodávce.
K třetímu dotazu – cetris desky umístěné na předsazený rošt s vhodnou povrchovou úpravou zajistí pohledovou kvalitu soklu. Za deskou by měl prostor větrat, je tedy nutno promyslet rozmístění větracích otvorů, případně způsob zajištění aktivního prouděni vzduchu na principu tlakového rozdílu na přívodu a odtahu. Zda izolovat nebo ne závisí na tom, jak koncipujeme tepelně izolační obálku. V případě potřeby vyřešit tepelný most je izolace nutná, obvykle to tak je, pokud se přízemí vytápí. Pro minerální vatu, přestože bude mít hydrofobizované vlákno, je potřeba zajistit suché prostředí a zároveň nesmí vatou proudit studený vzduch, což snižuje výrazně tepelně izolační vlastnosti. Použila by se tedy také protivětrná fólie.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice