Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

24.5.17 / dotaz č. 81178
Dobrý den,
při řešení své diplomové práce jsem narazil na pojem „budova s téměř nulovou spotřebou energie“, ale její výklad v zákoně mi není dostatečně jasný. Bylo by možné mi sdělit konkrétní hodnoty, které je třeba splnit?

Děkuji
Dobrý den,
děkujeme Vám za zajímavý dotaz. Ani jste nemohl najít žádné konkrétní hodnoty, zákon, ani vyhláška jej neuvádějí.
V současné době účinný zákon 406/2000 Sb. o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů, říká, že od 1.1.2020 stavby pod 350 m2 energeticky vztažné plochy musí splňovat standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Do této skupiny spadají i rodinné domy. Po datu 1.1.2020 bude platit jen několik výjimek, ale běžné stavby budou muset splňovat uvedené parametry.

Budova s téměř nulovou spotřebou energie dle vyhlášky 78/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je definována, jako budova, kde je třeba splnit určité parametry, které jsou nižší než u referenční budovy. Hodnotící metodikou Vás nebudu zatěžovat. Nicméně vyhláška neuvádí žádné parametry v absolutní hodnotě, které je třeba splnit. (Podobě jako to známe například u pasivních domů). Proto i následující požadavky budou spíše obecného charakteru. Primárně sledujeme 3 parametry a to:

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem
Celková dodaná energie Qd
Celková primární neobnovitelná energie.

Na vysvětlenou, referenční budova je budova, která á stejnou geometrii jako budova hodnocená, ale má předem popsané parametry a vlastnosti konstrukcí, technických systému aj.

Hodnoty součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí, na požadované úrovni tzn. Un, je třeba snížit o 30% oproti hodnotám, které vychází z ČSN 730540-2 část požadavky z roku 2011. Hodnoty nelze napřímo snížit o 30%, ale je třeba také zahrnout vliv tepelných mostů (delta Uem = 0,02 W/(m2K). To znamená, že cílové hodnoty součinitele prostupu tepla se budou pohybovat někde na hranici součinitele prostupu tepla pro nízkoenergetické domy.

Druhým důležitým parametrem je celková primární neobnovitelná energie. Ta reflektuje použité zdroje energie pro vytápění, ohřev vody, větrání, osvětlení aj. Je třeba připomenout, že nás legislativa vede k využívání obnovitelných zdrojů energie. Z toho vyplývá, že například využití elektřiny dodávané ze sítě, jako jediného energonositele v budově, není možné. Vhodné je využít například tepelné čerpadlo, fotovoltaické panely, termické panely či zdroje tepla na pevná paliva – např. peletky, kusové dřevo atd. Případně lze zdroje energie kombinovat. Vždy bude záležet na konkrétních konkrétní stavbě. Zmíněná vyhláška také uvádí, že je třeba množství neobnovitelné energie snížit o 25 % oproti referenční budově. Referenční budovu je pak stavba, která má určité vlastnosti popsané ve vyhlášce.

Často je budova s téměř nulovou spotřebou energie zaměňována s „nulovými budovami“ či „pasivními budovami“. Je dobré připomenout, že tomu tak není. Energetický standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie se pohybuje řádově v oblasti měrné potřeby tepla na vytápění kolem 50 kWh/(m2a) tj. blížící se nízkoenergetickým budovám.

Pokud by Vás problematika zajímala blíže, rád si s Vámi na toto téma pohovořím osobně v našem konzultačním středisku v Brně. Případnou konzultaci si prosím předem domluvte na tel. 605 247 775
Odpovídá:  Ing. Tomáš Hrdlička* - EKIS Brno NSC tisk