Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.5.17 / dotaz č. 81323
Dobrý den, v našem domě jsou byty i nebytové jednotky. Rozúčtování tepla se řídí podle měřičů tepla v jednotkách. Zároveň si SVJ nechalo zpracovat materiál, který určuje srážkové koeficienty tepelných ztrát u bytových jednotek (dle jejich polohy v rámci budovy atd.). Pro nebytové jednotky se ale nic nezpracovávalo a byl jim arbitrárně stanoven koeficient 1,00. Zajímalo by mě, zda majitelé nebytových jednotek (provozoven) nemají rovněž nárok na kalkulaci koeficientů a odpovídající srážky vzhledem k tomu, že se jejich jednotky nacházejí z hlediska tepelných ztrát v poměrně nevýhodných podmínkách (špatně izolované přízemí). Předem děkuji!
Dobrý den,
rozúčtování tepla se řídí podle zákona č. 67/2013 Sb., v aktuálním znění a vyhlášky č. 269/2015 Sb. V zákoně v §1 ods. 2 je uvedeno: "Je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor."
V zákoně §6 odst. 2 se říká: "Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v účtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou."
Zúčtovací jednotka obsahuje byty popřípadě nebytové prostory, do kterých je dodáváno teplo na vytápění jednotnou a nedílnou soustavou ústředního vytápění a teplá voda jednotným a nedílným rozvodem. (převzato z Metodického pokynu MMR k zákonu č. 67/2013 Sb, a k vyhlášce 269/2015 Sb.).
Z výše uvedeného vyplývá, že nebytový prostor je zúčtovací jednotka a k přerozdělení nákladů na vytápění se používá započitatelná podlahová plocha.
Dle vyhlášky 269/2015 Sb. §2 odst. e) "započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce."
Zřetel je tedy brán na výšku a sklon stropu serp. na vnitřní objem místností, na charakter využívání nebytových prostor, na polohu místnosti bez otopného tělesa ústředního vytápění vůči místnostem s otopnými tělesy ústředního vytápění, na výpočtovou vnitřní teplotu místnosti a na procházející neizolované potrubí rozvodu topení v místnostech bez otopného tělesa.
Na nebytové prostory se tedy přiměřeně vztahuje daný zákon a vyhláška. Zjištěná výměra podlahové plochy nebytového prostoru (zúčtovací jednotky) bude upravena způsobem uvedeným přímo v definici pojmu a především za pomoci Přílohy č. 1 A vyhlášky.
Dovoluji si upozornit na §1 odst. 4 zákona: "Veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít písemnou formu."
rozúčtování tepla se řídí podle zákona č. 67/2013 Sb., v aktuálním znění a vyhlášky č. 269/2015 Sb. V zákoně v §1 ods. 2 je uvedeno: "Je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor."
V zákoně §6 odst. 2 se říká: "Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v účtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou."
Zúčtovací jednotka obsahuje byty popřípadě nebytové prostory, do kterých je dodáváno teplo na vytápění jednotnou a nedílnou soustavou ústředního vytápění a teplá voda jednotným a nedílným rozvodem. (převzato z Metodického pokynu MMR k zákonu č. 67/2013 Sb, a k vyhlášce 269/2015 Sb.).
Z výše uvedeného vyplývá, že nebytový prostor je zúčtovací jednotka a k přerozdělení nákladů na vytápění se používá započitatelná podlahová plocha.
Dle vyhlášky 269/2015 Sb. §2 odst. e) "započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce."
Zřetel je tedy brán na výšku a sklon stropu serp. na vnitřní objem místností, na charakter využívání nebytových prostor, na polohu místnosti bez otopného tělesa ústředního vytápění vůči místnostem s otopnými tělesy ústředního vytápění, na výpočtovou vnitřní teplotu místnosti a na procházející neizolované potrubí rozvodu topení v místnostech bez otopného tělesa.
Na nebytové prostory se tedy přiměřeně vztahuje daný zákon a vyhláška. Zjištěná výměra podlahové plochy nebytového prostoru (zúčtovací jednotky) bude upravena způsobem uvedeným přímo v definici pojmu a především za pomoci Přílohy č. 1 A vyhlášky.
Dovoluji si upozornit na §1 odst. 4 zákona: "Veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít písemnou formu."