Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

20.7.17 / dotaz č. 83196
Dobrý den, mohu požádat o Váš názor na rekuperaci tepla v objektu?
Není to levná záležitost, zajímalo by mě tak, jaké to má výhody / nevýhody a zda je to podle Vás dobrá investice, třeba i v některém ohledu (kromě komfortu bydlení) finančně návratná.

Děkuji Vám
Dobrý den,

děkujeme, že jste se obrátil na naše středisko s dotazem.

Pokud se budeme bavit o rekuperaci tepla, běžně máme v rodinném domě možnost rekuperace tepla z odpadního vzduchu a z odpadní tepelné vody.

U rekuperace tepla z vody – zde se jedná o odebírání tepla vodě odtékající ze sprchových koutů. Malé výměníky pak předehřívají přívodní studenou vodu. Zde je ekonomičnost víceméně na hraně. Nicméně pořizovací náklady jsou poměrně nízké (dnes běžně do 10 tis Kč). Na takový výměník je třeba pamatovat předem, vyžaduje instalaci pod sprchovou vaničku.

Mnohem zajímavější je rekuperace tepla ze vzduchu. Ta funguje na stejném principu, přes výměník (v rekuperační jednotce) je odebíráno teplo odpadnímu vzduchu. Následně je pak předáno tomu přívodnímu. Co se týče ekonomičnosti, nečekejte, že Vám bude větrání s rekuperací vydělávat. Nicméně za svou životnost se rekuperační jednotky obvykle zaplatí.
Jde především o zajištění kvalitního vnitřního prostředí, kterou bez řízeného větrání v dnešní době jen těžko zajistíte. (Je třeba si uvědomit, že stavíme velmi těsné domy a tak nelze počítat s infiltrací. Spoléhat pak musíme pouze na větrání okny. To je samozřejmě možné, ale obvykle nejsme schopni udržet kvalitu vzduchu také v noci).

Dovolte mi také připomenout ustanovení z vyhlášky ke stavebnímu zákonu 268/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů: „ Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm.“

Jen pro dokreslení situace, venkovních vzduch obsahuje cca 350-450 ppm CO2, ve městech a u silnic více.
Ještě mi dovolte uvést jednoduchý příklad. Ložnice 12 m2 a výškou 2,5 m a dvě spící osoby. Tj. objem místnosti je 30 m3. Pokud bychom chtěli dodržet hygienický limit 25 m3/h, znamenalo by to vyměnit celý objem vzduchu v místnosti 1x za hodinu. Asi mi dáte za pravdu, že především v noci to není možné. A to nejen z praktického hlediska, ale i toho energetického – doslova bychom topili pánubohu do oken.

Co se týče dalších výhod, takové zařízení oceňují především alergici, kdy přiváděný vzduch je již přefiltrovaný.

Drobnou nevýhodou mohou být rozvody, které je nutné realizovat. U novostaveb top nebývá problém, u rekonstrukcí se případně nabízí využití decentrálních jednotek, tj. malá rekuperační jednotka pro každou místnost.

Závěrem jsem zastánce názoru, že řízené větrání s rekuperací tepla je dnes opodstatněnou a čím dál tím běžnější součástí budov a vřele ji doporučuji.

V případě jakéhokoli dotazu nás neváhejte kontaktovat. Rádi Vám předvedeme rekuperační jednotky v provozu v našem Centru vzorových domů v Brně.
Odpovídá:  Ing. Tomáš Hrdlička* - EKIS Brno NSC tisk