Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

28.2.19 / dotaz č. 104279
V současné době řeším v rámci novostavby rodinného domu způsob vytápění. Rozhoduji se mezi topením plynem (kondenzační kotel) – podlahové topení a topením elektřinou, také podlahovým topením. Chtěl bych se zeptat, zdali byste mi mohli poradit, jaký způsob vytápění z těchto dvou zvolit. Jaké vstupní hodnoty jsou potřeba, aby bylo možné dojít k závěru, jaký způsob vytápění by byl ekonomicky výhodnější?

V současné době mám hrubou stavbu, u které je plánováno zateplení 15 cm polystyren na ytong 30 cm. Dům má přízemí a obydlené podkroví, vytápěná plocha je cca 240 m2. K domu je přivedena plynová přípojka.

Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, z vašeho dotazu usuzuji, že se rozhodujete o způsobu vytápění v době, kdy již stavba běží. Pokud se rozhodnete instalovat jiný zdroj nebo způsob vytápění než je uveden v projektové dokumentaci, bude se jednat o změnu stavby před dokončením a je nutno tuto změnu projednat ze stavebním úřadem. Podle zákona 406/200 Sb §7 odst (1), i v takovém případě je stavebník povinen zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a toto doložit novým průkazem energetické náročnosti budovy. Zvažujete dvě varianty s podlahovým topením, což o novostavby doporučuji. V případě topení elektřinou je nutný významný podíl obnovitelné složky energie jako např. energie okolí při použití tepelného čerpadla nebo energie získávané ze slunce v případě vlastní fotovoltaické elektrárny. Pokud bude topení výhradně na odebírání elektrická energie z distribuční sítě, takové řešení se stoprocentní jistotou nesplní požadavek na energetický ukazatel neobnovitelné primární energie za rok. Nevýhodou FV elektrárny oproti tepelnému čerpadlu je že neumí vyrábět energii v noci a je nutné tedy vyrobenou energii skladovat, kdežto tepelné čerpadlo pracuje i v noci. (skladování energie do baterií je z důvodu pořizovacích nákladů zatím dražší než její nákup z distribuční sítě).
Zbývají nám (pokud vyloučíme spalovací zdroj na biomasu) tepelné čerpadlo nebo kondenzační plynový kotel. V případě TČ jsou vyšší pořizovací náklady oproti pl. kotli, ale klesají náklady za platby za energie. V případě typického užívání budovy se dá říct, že prostá doba návratnosti u tepelného čerpadla oproti pl. kond. kotli se pohybuje kolem 20 ti let, což je téměř na hranici jeho životnosti. Nedá se to takhle obecně stanovit záleží na tepelných ztrátách a velikosti domu. S menšími tepelnými ztrátami se doba návratnosti oproti pl. kotli prodlužuje a naopak. Pro přesné stanovení výhodnosti mezi těmito variantami ne nutno vypracovat energetický posudek na konkrétní dům a konkrétní typ zdroje. U tepelných čerpadel se pořizovací náklady, a jeho účinnost (topný faktor) liší podle typu (země-voda, voda-voda, vzduch-voda).
Na závěr ještě podotýkám, že varianta použití elektrokotle a solárních kolektorů na ohřev teplé vody nestačí na splnění požadavku na neobnovitelnou primární energii, jak je představa mnoha stavebníků.

S pozdravem
Švadleňák EKIS Uherský Brod
Odpovídá:  Ing. František Švadleňák - EKIS Uherský Brod Ing. Konečný tisk