Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.3.19 / dotaz č. 105078
Vážení,
jsem uživatelem bytu v panelovém domě o 32 bytových jednotkách. Každoročně nám správce domu provede zúčtování spotřeby tepla dle vyhlášky 269/2015Sb. a metodického pokynu, a konkrétně za topnou sezónu 2018 tímto způsobem (citace správce):
1. Provede se nastavení dolní a horní přípustná hranice -20% +100% a spustí se rozúčtování.
2. Po prvním rozúčtování byty č. 6,8,11,12,15,18,19,21,22,24,25,26 a 31 byly pod hranicí -20% a jsou dány stranou a spotřební složka je dopočtena tak, aby částka odpovídala spodní hranici(dle m2 jednotlivých bytů) .
3. Od spotřební složky se odečtou vypočítané částky spotřební složky výše uvedených bytů a znova se provede rozúčtování zbývajících bytů.
4. Po tomto druhém rozúčtování jsou pod dolní hranici ještě byty č.5 a 16 a ty musí být také dopočteny.
5. Po dalším rozúčtování jsou již všechny byty v toleranci.
Vysvětlete mi prosím jednu nelogičnost (z mého pohledu) a moje kardinální otázka zní:
Proč je třeba provádět druhé rozúčtování, když již při prvním byly regulérně zjištěny spotřeby tepla v jednotlivých bytech k průměru spotřeby pro vytápění v zúčtovací jednotce a byty 5 a 16 byly regulérně nad 80%, konkrétně 82,63% a 81,20%???
Výsledkem druhého rozúčtování bylo toto:
- byty 5 a 16 původně nad 80% se dostaly pod limit 80%,
- jejich spotřební náklady a naměřené dílky byly přičteny k původním 13 bytům a takto odečteny od celkové spotřební složky, čímž došlo ke snížení tzv. upravených nákladů,
- tím došlo ke snížení částky za tzv. upravenou jednotku,
- v důsledku nižší upravené jednotky byli zvýhodněni limitní uživatelé (80 až 200%) o konkrétní částku 438,84 Kč, která se rozdělila mezi jednotlivé uživatele dle toho, jaká výše dílků jim byla naměřena a zároveň došlo k poškození uživatelů bytů 5 a 16, kteří byli při prvním rozúčtování v limitu a ve druhém částkou 438,84 Kč přispívají ke zvýhodnění limitních uživatelů, konkrétně výškou částky dle toho, jak byli v prvním rozúčtování vzdáleni od limitu 80%, tedy 191,72 Kč a 247,12 Kč,
-náklady podlimitních uživatelů se nezměnily.
Níže ještě uvádím citaci našeho správce z metodického pokynu, když byly výsledky zúčtování rozporovány:
Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, bude provedena úprava výpočtové metody uvedená ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., v § 3, odst. 2, písm. a), b) a c) tak, aby byly dodrženy základní parametry vyhlášky:
- rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pouze je dnou u všech příjemců služeb,
- u všech příjemců služeb je rozúčtována v základní složce stejná výše Kč/m2,
- iterace (postupný upřesňující výpočet) se provádí pouze ve spotřební složce; postupným opakováním v cyklech se postupuje tak dlouho až žádný bytový / nebytový prostor v zúčtovací jednotce nepřekračuje povolené limitní hodnoty,
- u příjemců služeb, u nichž bylo zjištěno překročení limitních hodnot, bude náměr korigován korekčním koeficientem.
Děkuji!
jsem uživatelem bytu v panelovém domě o 32 bytových jednotkách. Každoročně nám správce domu provede zúčtování spotřeby tepla dle vyhlášky 269/2015Sb. a metodického pokynu, a konkrétně za topnou sezónu 2018 tímto způsobem (citace správce):
1. Provede se nastavení dolní a horní přípustná hranice -20% +100% a spustí se rozúčtování.
2. Po prvním rozúčtování byty č. 6,8,11,12,15,18,19,21,22,24,25,26 a 31 byly pod hranicí -20% a jsou dány stranou a spotřební složka je dopočtena tak, aby částka odpovídala spodní hranici(dle m2 jednotlivých bytů) .
3. Od spotřební složky se odečtou vypočítané částky spotřební složky výše uvedených bytů a znova se provede rozúčtování zbývajících bytů.
4. Po tomto druhém rozúčtování jsou pod dolní hranici ještě byty č.5 a 16 a ty musí být také dopočteny.
5. Po dalším rozúčtování jsou již všechny byty v toleranci.
Vysvětlete mi prosím jednu nelogičnost (z mého pohledu) a moje kardinální otázka zní:
Proč je třeba provádět druhé rozúčtování, když již při prvním byly regulérně zjištěny spotřeby tepla v jednotlivých bytech k průměru spotřeby pro vytápění v zúčtovací jednotce a byty 5 a 16 byly regulérně nad 80%, konkrétně 82,63% a 81,20%???
Výsledkem druhého rozúčtování bylo toto:
- byty 5 a 16 původně nad 80% se dostaly pod limit 80%,
- jejich spotřební náklady a naměřené dílky byly přičteny k původním 13 bytům a takto odečteny od celkové spotřební složky, čímž došlo ke snížení tzv. upravených nákladů,
- tím došlo ke snížení částky za tzv. upravenou jednotku,
- v důsledku nižší upravené jednotky byli zvýhodněni limitní uživatelé (80 až 200%) o konkrétní částku 438,84 Kč, která se rozdělila mezi jednotlivé uživatele dle toho, jaká výše dílků jim byla naměřena a zároveň došlo k poškození uživatelů bytů 5 a 16, kteří byli při prvním rozúčtování v limitu a ve druhém částkou 438,84 Kč přispívají ke zvýhodnění limitních uživatelů, konkrétně výškou částky dle toho, jak byli v prvním rozúčtování vzdáleni od limitu 80%, tedy 191,72 Kč a 247,12 Kč,
-náklady podlimitních uživatelů se nezměnily.
Níže ještě uvádím citaci našeho správce z metodického pokynu, když byly výsledky zúčtování rozporovány:
Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, bude provedena úprava výpočtové metody uvedená ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., v § 3, odst. 2, písm. a), b) a c) tak, aby byly dodrženy základní parametry vyhlášky:
- rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pouze je dnou u všech příjemců služeb,
- u všech příjemců služeb je rozúčtována v základní složce stejná výše Kč/m2,
- iterace (postupný upřesňující výpočet) se provádí pouze ve spotřební složce; postupným opakováním v cyklech se postupuje tak dlouho až žádný bytový / nebytový prostor v zúčtovací jednotce nepřekračuje povolené limitní hodnoty,
- u příjemců služeb, u nichž bylo zjištěno překročení limitních hodnot, bude náměr korigován korekčním koeficientem.
Děkuji!
Dobrý den a děkuji za dotaz.
Ze zaslaných výsledků vyúčtování nákladů je zřejmé, že otopná soustava je nevyvážená. Tím dochází ke značným rozdílům v nákladech jednotlivých bytů na vytápění v rozsahu 46,33 % až 199,12 % průměrných nákladů. Toto potvrzuje i vysoký podíl počtu bytů, jejichž náklady jsou pod limitovanou hodnotou.
Vyhláška č. 269/205 v § 3 odst. (2) stanovuje limity nákladů jednotlivých bytů v rozsahu – 20% až + 100 % od průměru zúčtovací jednotky. V § 3 odst.(2) písm. a) pak stanovuje úpravu výpočtové metody tak, aby byla dodržena spodní i horní hranice stanovená vyhláškou.
(2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto
a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
Upravené náklady jednotlivých bytů, uvedené jako „ kontrolní výpočet kontrolní komise“ požadavkům vyhlášky nevyhovuje, protože opět uvádí hodnoty nižší než 80 % průměrných nákladů, např. byty č. 6, 8, 12, 15 a další. Úpravu nákladů je proto v dalším kroku nutno opakovat stejným způsobem, dokud nebude splněn požadavek vyhlášky uvedený v § 3 odst.(2) písm. c)
c) takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
Z textu vyhlášky je uveden požadavek že úpravu nákladů je nutno opakovat „ dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy“ V některých případech je nutno tento postup opakovat i několikrát.
Snahou vyhlášky je docílit spravedlivějšího vyúčtování nákladů jednotlivých bytů tak, aby mezi náklady jednotlivých bytů, vztaženými na započitatelnou podlahovou plochu nebyly neodůvodněné rozdíly. Složitost výpočtu v několika krocích předpokládá použití vhodného počítačového programu.
Ing. Jaroslav Winkler
energetický poradce ECČB
Ze zaslaných výsledků vyúčtování nákladů je zřejmé, že otopná soustava je nevyvážená. Tím dochází ke značným rozdílům v nákladech jednotlivých bytů na vytápění v rozsahu 46,33 % až 199,12 % průměrných nákladů. Toto potvrzuje i vysoký podíl počtu bytů, jejichž náklady jsou pod limitovanou hodnotou.
Vyhláška č. 269/205 v § 3 odst. (2) stanovuje limity nákladů jednotlivých bytů v rozsahu – 20% až + 100 % od průměru zúčtovací jednotky. V § 3 odst.(2) písm. a) pak stanovuje úpravu výpočtové metody tak, aby byla dodržena spodní i horní hranice stanovená vyhláškou.
(2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto
a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
Upravené náklady jednotlivých bytů, uvedené jako „ kontrolní výpočet kontrolní komise“ požadavkům vyhlášky nevyhovuje, protože opět uvádí hodnoty nižší než 80 % průměrných nákladů, např. byty č. 6, 8, 12, 15 a další. Úpravu nákladů je proto v dalším kroku nutno opakovat stejným způsobem, dokud nebude splněn požadavek vyhlášky uvedený v § 3 odst.(2) písm. c)
c) takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
Z textu vyhlášky je uveden požadavek že úpravu nákladů je nutno opakovat „ dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy“ V některých případech je nutno tento postup opakovat i několikrát.
Snahou vyhlášky je docílit spravedlivějšího vyúčtování nákladů jednotlivých bytů tak, aby mezi náklady jednotlivých bytů, vztaženými na započitatelnou podlahovou plochu nebyly neodůvodněné rozdíly. Složitost výpočtu v několika krocích předpokládá použití vhodného počítačového programu.
Ing. Jaroslav Winkler
energetický poradce ECČB
Odpovídá: Ing. Jaroslav Winkler* - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk