Internetová poradna i-EKIS / odpověď
31.7.19 / dotaz č. 109753
Dobrý den, prosím o radu a návrh řešení zateplení fasády.
Jedná se o novostavbu(postaveno 2014).
Skladba stěny z vnitřku: Hasit 150 - Weber tmel 700 - Ytong P2 400 o síle 375 mm. Okna s trojskly.
Prosím o návrh ideální a co možná nejprodyšnější skladby zateplení.
Síla zateplení min. 200 mm. Již je zateplen sokl s 200 mm XPS.
Jedná se mi nejvíce o prodyšnost, ale samozřejmě i o tepelnou izolaci. Mám trochu obavy z polystyrenu, aby pak nebyla zeď neprodyšně uzavřena. A pokud se použije vata, tak aby se neuzavřela nevhodným lepidlem a omítkou. Již jsem viděla, že existuje děrovaný šedý polystyren, ale nevím, jestli těmi dírkami nebude oslabena tep. izolace. Děkuji Vám velice za návrh a rady.
Jedná se o novostavbu(postaveno 2014).
Skladba stěny z vnitřku: Hasit 150 - Weber tmel 700 - Ytong P2 400 o síle 375 mm. Okna s trojskly.
Prosím o návrh ideální a co možná nejprodyšnější skladby zateplení.
Síla zateplení min. 200 mm. Již je zateplen sokl s 200 mm XPS.
Jedná se mi nejvíce o prodyšnost, ale samozřejmě i o tepelnou izolaci. Mám trochu obavy z polystyrenu, aby pak nebyla zeď neprodyšně uzavřena. A pokud se použije vata, tak aby se neuzavřela nevhodným lepidlem a omítkou. Již jsem viděla, že existuje děrovaný šedý polystyren, ale nevím, jestli těmi dírkami nebude oslabena tep. izolace. Děkuji Vám velice za návrh a rady.
Vážená paní, děkuji za váš dotaz.
U stavebních konstrukcí (nejen stěn) je důležité, aby v nich nedocházelo k (trvalé) kondenzaci vlhkosti z vnitřního vzduchu. Vodní pára z vnitřního vzduchu proniká difuzí do konstrukce, kde může v zimě zkondenzovat. Laicky si to lze představit tak, že je-li venku -20 °C a uvnitř +20°C, tak někde ve zdi musí být 0°C, takže zde musí vodní pára nutně zkondenzovat (ve skutečnosti je oblast kondenzace širší). Obvykle kondenzace není vidět, stavební materiál vodu pohltí. Pokud se během léta veškerá voda zase odpaří, nenastávají problémy. Takto fungují například cihlové zdi starších domů již stovky let.
Pokud se zdivo obloží materiálem, který vlhkost propouští málo (např. polystyren) nebo vůbec (typicky keramický obklad), může se vlhkost v létě odpařovat jen z jedné strany zdiva. Může pak dojít k tomu, že vlhkost se ve zdivu hromadí a po čase se na povrchu vykreslí vlhké mapy, případně dojde k jiné poruše.
Proto se zateplení s polystyrenem navrhuje tak, aby oblast kondenzace byla v izolaci. To znamená, že cihly (resp. Ytong) zůstanou „v teple“, tam, kde je teplota dost vysoká na to, aby vodní pára nezkondenzovala. Protože do polystyrenu už vodní pára nepronikne, ke kondenzaci nedochází a stěna funguje bez problémů. Zásadní chybou je použití malé tloušťky polystyrenu, při které je oblast kondenzace ve zdivu. Proto je nutné požadovat po projektantovi výpočet vlhkostního chování konstrukce.
Jinou možností je použití izolace, která umožní volnější pohyb vodní páry. Nejčastěji se používá skelná či minerální vata, nebo děrovaný polystyren (izolují stejně dobře). Zde může ke kondenzaci dojít, ale během léta se vlhkost odpaří, takže je vše v pořádku. Důležité je použít pro tyto izolace lepidla, stěrky a omítky, které rovněž umožní volnější pohyb vodní páry (mají nízký difuzní odpor). Proto je nezbytné kupovat zateplení jako systém, tj. lepidla a stěrky vhodné k dané izolaci, pokud možno s certifikátem výrobce. Neseriózní dodavatel vám napatlá na dům, co mu zrovna přišlo pod ruku, což nemusí skončit dobře.
Při zateplení vaší zdi tl. 200 mm minerální vatou nebo děrovaným polystyrenem (v obou případech s omítkou s nízkým difuzním odporem) nebude podle výpočtu ke kondenzaci docházet vůbec. Součinitel prostupu tepla U = 0,14 W/m2.K, což je lepší, než doporučuje současná norma.
Při zateplení tl. 200 mm šedého polystyrenu (izoluje lépe, než bílý polystyren nebo než minerální vata) rovněž nebude ke kondenzaci docházet. Součinitel prostupu tepla bude o 15 % lepší, než v předchozím případě, U = 0,12 W/m2.K.
Prodyšnost zdí domu je marketingový trik, jak vyděsit zákazníka a něco mu prodat. Prodyšné stěny může mít stan, ale skrz žádnou zeď se dýchat nedá. Zneužívá se zde technický termín „dýchání konstrukce“, kterým se ale mezi techniky rozumí právě možnost difuze vodních par.
Přeji úspěšnou stavbu!
K. Srdečný, EkoWATT
U stavebních konstrukcí (nejen stěn) je důležité, aby v nich nedocházelo k (trvalé) kondenzaci vlhkosti z vnitřního vzduchu. Vodní pára z vnitřního vzduchu proniká difuzí do konstrukce, kde může v zimě zkondenzovat. Laicky si to lze představit tak, že je-li venku -20 °C a uvnitř +20°C, tak někde ve zdi musí být 0°C, takže zde musí vodní pára nutně zkondenzovat (ve skutečnosti je oblast kondenzace širší). Obvykle kondenzace není vidět, stavební materiál vodu pohltí. Pokud se během léta veškerá voda zase odpaří, nenastávají problémy. Takto fungují například cihlové zdi starších domů již stovky let.
Pokud se zdivo obloží materiálem, který vlhkost propouští málo (např. polystyren) nebo vůbec (typicky keramický obklad), může se vlhkost v létě odpařovat jen z jedné strany zdiva. Může pak dojít k tomu, že vlhkost se ve zdivu hromadí a po čase se na povrchu vykreslí vlhké mapy, případně dojde k jiné poruše.
Proto se zateplení s polystyrenem navrhuje tak, aby oblast kondenzace byla v izolaci. To znamená, že cihly (resp. Ytong) zůstanou „v teple“, tam, kde je teplota dost vysoká na to, aby vodní pára nezkondenzovala. Protože do polystyrenu už vodní pára nepronikne, ke kondenzaci nedochází a stěna funguje bez problémů. Zásadní chybou je použití malé tloušťky polystyrenu, při které je oblast kondenzace ve zdivu. Proto je nutné požadovat po projektantovi výpočet vlhkostního chování konstrukce.
Jinou možností je použití izolace, která umožní volnější pohyb vodní páry. Nejčastěji se používá skelná či minerální vata, nebo děrovaný polystyren (izolují stejně dobře). Zde může ke kondenzaci dojít, ale během léta se vlhkost odpaří, takže je vše v pořádku. Důležité je použít pro tyto izolace lepidla, stěrky a omítky, které rovněž umožní volnější pohyb vodní páry (mají nízký difuzní odpor). Proto je nezbytné kupovat zateplení jako systém, tj. lepidla a stěrky vhodné k dané izolaci, pokud možno s certifikátem výrobce. Neseriózní dodavatel vám napatlá na dům, co mu zrovna přišlo pod ruku, což nemusí skončit dobře.
Při zateplení vaší zdi tl. 200 mm minerální vatou nebo děrovaným polystyrenem (v obou případech s omítkou s nízkým difuzním odporem) nebude podle výpočtu ke kondenzaci docházet vůbec. Součinitel prostupu tepla U = 0,14 W/m2.K, což je lepší, než doporučuje současná norma.
Při zateplení tl. 200 mm šedého polystyrenu (izoluje lépe, než bílý polystyren nebo než minerální vata) rovněž nebude ke kondenzaci docházet. Součinitel prostupu tepla bude o 15 % lepší, než v předchozím případě, U = 0,12 W/m2.K.
Prodyšnost zdí domu je marketingový trik, jak vyděsit zákazníka a něco mu prodat. Prodyšné stěny může mít stan, ale skrz žádnou zeď se dýchat nedá. Zneužívá se zde technický termín „dýchání konstrukce“, kterým se ale mezi techniky rozumí právě možnost difuze vodních par.
Přeji úspěšnou stavbu!
K. Srdečný, EkoWATT