MPO Efekt - energie efektivně
 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu
    O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

tisk

Dobrý den,
dovoluji se na Vás obrátit ohledně úprav ve starém RD.
Vlastním stávající RD s dřevěnými trámový stropy a obytným podkrovím, postupně podkroví upravuji a vkládám parotěsnou zábranu. Protože nejsem schopen ji vložit všudy a musím tedy počítat s pronikáním vodních par do střešní konstrukce, tak střešní konstrukci upravuji na provětrávanou.
K mému dotazu. V obytném podkroví jsou předstěny asi cca 0,7m od obvodové zdi. Předstěny tvořené trámky mezi krovem a stropním trámem po obou stranách pobité prkny s výplní z pilin. Celý prostor za předstěnou směrem k obvodové zdi je vyplněn cca 0,5m pilin, včetně zhlaví stropních trámů. V polovině délce předstěny buduji úložné prostory, odstranil jsme piliny a odhalil stropní trámy. K mému pozitivnímu zjištění jsou stropní trámy v místě uložené OK, byť tomu moc nerozumím, všichni mi říkaly že budou shnilé (dům je cca 110 let starý).
Jenže teď nevím, jak se mám postavit k obložení a zateplení tohoto prostoru, abych nenarušil vlhkostní rovnováho, která v domě patrně panuje. Mám stropní trámy opět celé zaizolovat minerální vatou a zaklopit podlahou, nebo je naopak nechat nezaizolované, aby okolo nich mohl jakžtakž proudit vzduch?

Děkuji za pomoc.


[ 14.8.19 - dotaz číslo: 110198 - téma: Zateplování budov ]

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.

Pokud nebylo po rozkrytí detailu uložení trámů nalezeno jejich narušení nebo známky probíhající kondenzace, je to jistě pozitivní, ale neznamená to, že ke změnám vlhkosti ve skladbě nedochází. Výplň pilinami je možná provedena v pozdější době, takže popisovaný stav není starý 110 let. Uvádíte, že vrstva pilin je 50 cm, tedy bezpochyby dost převyšuje stropní trámy. Kondenzační zóna může být výše nad nimi, mohla se projevovat na stavu pilin. Rovněž záleželo na provětrání prostoru za předstěnou směrem ke střeše, patrně to byla nepřístupná dutina. Provětrání závisí na skladbě střešního pláště, který prostor ohraničuje nebo přívodních štěrbinách a pokud bylo optimální, riziko kondenzace bylo malé.

Vaším záměrem je upravit střešní konstrukci na „provětrávanou“. Tím máte na mysli i zásah do střešní krytiny (například výměnu, doplnění bednění nebo nějakých fólií apod.) nebo tím míníte zajištění provětrání podstřešních dutin (to by se týkalo patrně té části, kde se nebude budovat úložný prostor a dutina zůstane) pomocí přívodu vzduchu větracími štěrbinami?
Pokud si to správně vykládám, provedením úložných prostor bude dosud nepřístupný prostor zrušen, stane se součástí vytápěné zóny podkroví a zateplení nad ním bude provedeno v šikmé rovině střechy (mezi krokvemi). V té nyní zateplení logicky není, probíhá vodorovně mezi a nad stropními trámy a svisle mezi prkny pomocí pilin, které budou odstraněny. Patrně bude provedena i náhrada tepelné izolace na zbylé části podkroví.
Pro konkrétnější odpověď by bylo potřeba znát lepší popis jednotlivých skladeb, použitých materiálů a tvaru detailu. Obecně lze poradit, aby se dbalo na zásadu dodržení řazení skladby materiálů tak, aby v následujících vrstvách směrem ven (do exteriéru) klesal difúzní odpor jednotlivých vrstev. Tam, kde to bude možné, rozhodně proveďte kvalitní parozábranu na vnitřním povrchu. To bude možné tam, kde se skladba střešního pláště bude provádět nově celá, tedy například na šikmině úložného prostoru. Za parozábranou bude následovat tepelná izolace, patrně z minerální vaty, která bude vložena pod střešní plášť. Z dotazu nevyplývá, zda tam je nějaké bednění pod krytinou, nebo nějaká podstřešní difúzní fólie, nebo snad rovnou tašky. Na tom ale velmi záleží a podle toho, jaká skladba zde skutečně je, se bude vymýšlet nebo navrhovat způsob uložení tepelné izolace a především způsob odvětrání prostoru za tepelnou izolací pod krytinou.
Místo, kde parozábranu obtížně vložíte, se patrně nachází v uložení stropních trámů na konci šikminy pod podlahou úložného prostoru. Aby zde nebyl vytvořen tepelný most, bude nutno tento prostor tepelnou izolací opět vyplnit, nejlépe obdobně jako to bylo včetně zachování původního provětrání, pokud bylo.
Vzhledem k tomu, že minerální izolace je materiál poněkud náchylnější k vyšší absorpci vlhkosti (i přesto, že vlákna jsou standardně hydrofobizovaná), má vyšší nasákavost. Je tedy možno použít tepelnou izolaci na přírodní bázi (stejně tak byly piliny) například dřevitou vlnu nebo foukané izolace na bází buničiny, které si se zvýšenou vlhkostí díky své buněčné struktuře o něco lépe poradí.
Rizika postupného biotického napadení trámů jsou především tam, kde jsou trámy zplna zazděny do zdiva a je to v místě tepelného mostu, kde teplota v zazděné části dřeva významně klesá. Ve Vašem případě jsou trámy odkryté celé nebo je ještě část zazděna? Pokud jsou odkryté celé, je možné je obložit tepelnou izolací, aby se vliv tepelného mostu eliminoval. Vždy je však nutno vycházet z konkrétního případu a uspořádání detailu. Musí se jednat o izolaci vzdušnou a difúzně otevřenou.

Ještě doplnění, pokud jde o tloušťku zateplení střešního pláště:
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší, tím lepší izolace.
Pro střechu šikmou se skonem do 45°:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,24 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K), ta by se měla respektovat.
Takže konkrétně, v případě použití minerální vaty se doporučuje minimálně kolem 30 až 36 cm pro dosažení doporučení dle ČSN, bude-li více jen dobře. Tedy u šikminy bude nejen mezi krokvemi, ale i pod krokvemi.
Vlastní střecha musí odpovídat normě na provádění střech – ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení. Jde především o provětrání střešního pláště, provedení doplňkových hydroizolačních vrstev, podstřešní fólie apod.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice

[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]

© MPO 2008. Kontakt na správce webu:
Realizoval: EkoWATT. Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect