MPO Efekt - energie efektivně
 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu
    O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

tisk

Dobrý den,
aktuálně řeším možnosti temperování rekreačního objektu (plocha cca 60 m2, konstrukce cihla 30 cm, nadmořská výška 800 m, vhodná jižní stěna pro umístění) v době nepřítomnosti a jako jednu z alternativních možností zvažuji i použití solárních teplovzdušných panelů, nicméně zkušenosti zákazníků jsou různé. Je mi jasné, že mi nemůžete dát jednoznačnou odpověď a že konečné rozhodnutí jakož i příp. výběr konkrétního výrobku je na mě, nicméně jako vodítko pro rozhodování bych uvítal nezávislou informaci, zda lze od těchto panelů očekávat reálný přínos a čeho se při výběru držet (samozřejmě kromě parametrů, zda má význam zvažovat např. materiálové složení výrobku), příp. i konkrétní zkušenosti a typy, abych nevycházel pouze z reklamní nabídky dodavatelů.
Děkuji a jsem s pozdravem
[ 30.8.19 - dotaz číslo: 110564 - téma: Vytápění ]

Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Temperováním nějakého objektu se obvykle rozumí takové vytápění, aby s rezervou uvnitř nezačalo mrznout, tedy alespoň na + 5 °C teploty vnitřního vzduchu. Zdroj tepla závislý na slunečním záření není schopný bez sezónní akumulace tepla pokrýt roční spotřebu. U solárních termických kolektorů je možno akumulovat do vody, u fotovoltaických pak do vody nebo baterií. U vzduchových kolektorů žádná taková možnost není. Za hranicemi jsou známa řešení akumulace tepla do štěrkových zásobníků, ale tato řešení musí být přijmuta ještě před zahájením stavby.
Další možností je akumulace tepla ve stavbě samotné, která musí mít velkou tepelnou setrvačnost a malou tepelnou ztrátu. Podle Vašeho letmého popisu stavby, pakliže i ostatní konstrukce obálky budovy poskytují stejnou míru tepelné ochrany jako zmíněné obvodové stěny (několikanásobně nižší, než je současný požadavek normy), usuzuji, že po několika mrazivých dnech bez slunečního svitu dojde prakticky k vyrovnání vnitřní a venkovní teploty. To znamená, že tak jako tak bude nutno vypustit vodu a odstranit všechno, čemu vadí mráz a instalace takového zařízení pak nemá z pohledu temperování praktický smysl. Naopak z pohledu větrání jde o užitečnou věc, protože umožní občasné (jen v době svitu), avšak dostatečné provětrávání objektu mimo sezónu bez spotřeby energie (v panelu je obvykle integrován FV panel pro pohon ventilátoru).
V daném případě je pro temperování možná pouze kombinace teplovzdušného solárního větrání nebo vytápění (podle toho, zda pracuje s čerstvým nebo s cirkulačním vzduchem) s elektrickým přímotopem. Jmenovitou tepelnou ztrátu prostupem tepla pro temperování odhaduji na 4,5 kW, to by mohlo odpovídat roční spotřebě 1,3 MWh (listopad – únor). Při sezónním pokrytí potřeby tepla 20% z kolektoru a při známé ceně elektřiny lze pak provést i ekonomickou rozvahu. Je nutno zabezpečit, aby v době požadavku na vytápění nedošlo v noci k samovolnému opačnému proudění, neboť v tomto případě funguje kolektor jako vydatný chladič.
Co se týká konstrukce kolektorů, upřednostňoval bych zasklení kaleným sklem před plastem a plastový rám s kovovou kostrou před hliníkem.

[ Odpovídá: Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre ]

© MPO 2008. Kontakt na správce webu:
Realizoval: EkoWATT. Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect