MPO Efekt - energie efektivně
 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu
    O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

tisk

Dobrý den. Chtěl bych vám položit dotaz ohledně zateplení stropu mezi obytnými místnostmi a nezateplenou půdou. Současná skladba odspodu je:
-trámy
-osb deska 10 mm
-parotěsná fólie
-2x14 cm minerální vaty křížem v roštu z fošen
4x14 cm
-osb deska 18 mm
Moje otázka zní, jak zabránit nebo omezit kondenzaci vody v konstrukci zateplení a přesto zachovat půdu pochozí. Dále bych se chtěl zeptat, jestli by bylo vhodné před zaklopením stropních trámů sádrokartonem vyplnit mezery mezi nimy vatou (pro případ budoucích změn ve skladbě stropu nad trámy, při přestavbě půdy na obytné podkroví)
[ 3.9.19 - dotaz číslo: 110802 - téma: Zateplování budov ]

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Rizikovým místem popsané skladby je horní zaklopení pochozí vrstvou z OSB desek tloušťky 18 mm. Je pravda, že na spodní OSB desce tloušťky 10 mm se nachází, jak uvádíte, parotěsná fólie. To je jistě správné provedení. Velkou výhodou této pozice parotěsnící fólie je to, že byla pokládána shora, na rovné ploše a tudíž bylo možno velmi pečlivě provést vzducho a paro-těsné přelepení všech spojů včetně napojení na okolní konstrukce (zdivo nadezdívek apod.). Záleží však na tom, jaký typ parotěsné fólie byl použit, jaké jsou její technické parametry. Nejčastěji se uvádí v technických listech ekvivalentní difúzní tloušťka Sd – ta by u parozábran difúzně uzavřených konstrukcí měla být alespoň v rozmezí 100 až 150. Ovšem tato dobrá hodnota není vše, zásadně záleží na provedení, tedy těsnosti spojů, počtu perforací (například jak byl kotven rošt), nebo zda při pokládání izolace a roštu nebyla fólie potrhána. Pak již jako parozábrana nefunguje ani ten nejlepší výrobek.
U difúzně otevřených konstrukcí se pak používají takzvané parobrzdy, což jsou fólie s ekvivalentní difúzní tloušťkou Sd v rozmezí nejčastěji 3 až 10. Stává se, že bývají zaměněny s parozábranou. Bylo by dobré tedy zjistit a ověřit, jaký typ máte a jak se povedla. Pak by mohla skladba fungovat i tak. Difúzně uzavřená skladba může být ověřena výpočtem, avšak aby výsledek byl alespoň trochu relevantní, je nutno zadat správné technické parametry z technických listů jednotlivých použitých materiálů, především zmíněné fólie.
Pro porovnání například OSB deska v tloušťce 22 mm má Sd 5,5. To je hodnota, která již funguje jako parobrzda a používá se v difúzně otevřených konstrukcích již bez dalších fólií. Ale pozor – Vaše skladba je koncepčně navržená jako difúzně uzavřená. To by shora nesmělo být OSB, nýbrž materiál s mnohem nižší difúzní tloušťkou. Na vnějším (zde horním) líci skladby bude již průběh teploty pod 0°C a tudíž pod OSB deskou může docházet v mrazivých dnech k velké kondenzaci.
Tomu lze preventivně zabránit takovou konstrukční úpravou, která zajistí odvětrání tepelné izolace pod horní OSB deskou.
Zaklopení se často doporučuje provést například z prken na sraz s malými mezerami, spáry se ostatně vytvoří tím, že prkna seschnou a pak tato vrstva dostatečně odvětrává. Pokud se použijí OSB desky, je možno ponechat pod OSB deskou větranou mezeru cca 4 cm (vymezit např. latí) a větrací průběžné spáry po obvodu a podle velikosti půdy větrací průběžné mřížky v ploše.
Pokud již je vše jak popisujete hotovo, lze i tak provést v pravidelných roztečích nebo rozestupech odvětrávací štěrbiny proříznutím desek nebo vyvrtáním otvorů. Nevhodné je, že piliny napadají do vaty.
Pokud máte v plánu realizovat pod trámy sádrokartonový podhled, lze jistě provést další parozábranu i tam. Avšak ta se již bude velmi špatně provádět (to tak při práci zespodu je), protože nebudou podložené spoje pro přelepování, bude zde také dost perforací apod.
V případě, že v budoucnu budete realizovat půdní vestavbu, není již diskuze o parozábranách relevantní, bude se jednat o prostory se shodným teplotně vlhkostním režimem, a tudíž nebude nutná ani tepelná izolace, tedy proč ji dávat teď ještě mezi trámy?
Naopak v tom případě bude nutno řešit akustiku stropní konstrukce, tedy vzduchovou neprůzvučnost (šíření hluku mezi prostory) a především kročejový hluk (klapot kroků). Pak by to chtělo skladbu předělat, doporučení lze nalézt i jinde v odpovědích v poradně, nebo využijte bezplatné osobní poradenství v kanceláři střediska EKIS.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.

[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]

© MPO 2008. Kontakt na správce webu:
Realizoval: EkoWATT. Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect