Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.10.19 / dotaz č. 112078
Dobrý den,
plánujeme výstavbu dřevostavby. Jedná se o přízemní rodinný dům o ploše 117m2. Jsme ve fázi projektování. Izolace v podlaze 160mm podlahový polystyren, ve střeše foukaná celulozová izolace (finální tloušťka 380mm).Celková tloušťka obvodových stěn 290mm. Nucené větrání systém AERECO. Okna trojsklo. V současnosti je navrženo vytápění přímotopy, je plánován komín pro krbová kamna a příprava na solární panely. Tento stav nám ale nevyhovuje, obzvlášť vzhledem k chystané novele vyhlášky 78/2013 Sb. Zvažovali jsme vytápěn tepelným čerpadlem vzduch-voda (na čerpadlo země-vzduch máme malý pozemek).Tato investice se nám ale pravděpodobně finančně nevyplatí z hlediska návratnosti. Můžete nám navrhnout vhodné řešení pro vytápění domu, popř. i ohřevu vody? Děkuji.
plánujeme výstavbu dřevostavby. Jedná se o přízemní rodinný dům o ploše 117m2. Jsme ve fázi projektování. Izolace v podlaze 160mm podlahový polystyren, ve střeše foukaná celulozová izolace (finální tloušťka 380mm).Celková tloušťka obvodových stěn 290mm. Nucené větrání systém AERECO. Okna trojsklo. V současnosti je navrženo vytápění přímotopy, je plánován komín pro krbová kamna a příprava na solární panely. Tento stav nám ale nevyhovuje, obzvlášť vzhledem k chystané novele vyhlášky 78/2013 Sb. Zvažovali jsme vytápěn tepelným čerpadlem vzduch-voda (na čerpadlo země-vzduch máme malý pozemek).Tato investice se nám ale pravděpodobně finančně nevyplatí z hlediska návratnosti. Můžete nám navrhnout vhodné řešení pro vytápění domu, popř. i ohřevu vody? Děkuji.
Dobrý den,
dle vyhlášky 78/2013 Sb. dojde, jak píšete, od 1.1.2020 ke zpřísnění požadavků na průkaz energetické náročnosti budovy pro rodinné domy. A to z pohledu zateplení obálky budovy a z pohledu neobnovitelné primární energie. Na neobnovitelnou primární vliv mají vliv primárně právě technické systémy budovy (vytápění, příprava teplé vody, ...).
Dané řešení je vhodné konzultovat s energetickým specialistou, který provádí výpočet průkazu energetické náročnosti budovy pro Váš dům, a "vidí" tedy, jak to vychází. Obecně nejde takto říct jednoznačně vhodné řešení. Je to vždy proces optimalizace a výpočtů. Pro daný typ objektu by z hlediska návratnosti mohl být vhodný např. kondenzační plynový kotel (pokud je v místě přípojka), který by zajistil vytápění a přípravu teplé vody. Ale i tak je třeba ve výpočtu průkazu energ. náročnosti budovy ověřit, zda bude vycházet.
Vzhledem k danému konstrukčnímu řešení objektu, tj. že se jedná o dřevostavbu, je vhodné rovněž řešit chlazení pro letní období ... ideálně primárně řešit pasivní cestou (tj. venkovní stínění), a pokud by výpočtově nevycházelo, tak doplnit např. o klimatizační jednotky, které často umí v zimě přepnout na reverzibilní chod, a pracují tak v principu jako tepelné čerpadlo ... příp. do kalkulace návratnosti tepelného čerpadla vzduch-voda zahrnout i to chlazení pro letní období, které předpokládám, že bude potřeba.
Rovněž i pokud by se elektrické vytápění doplnilo o lokální krb, solární systém na přípavu teplé teplé vody (termický/fotovoltaický), menší systém FVE (který by mohl být zároveň i na tu přípravu teplé vody), klima jednotky s reverzilním chodem, považuji za zajímavé řešení. A napočítáno tak, aby plnilo průkaz energetické náročnosti budovy. Pozn. na solární systémy (termické i fotovoltaické) lze žádat o dotaci z programu Nová zelená úsporám.
S pozdravem,
Pavel Adam
dle vyhlášky 78/2013 Sb. dojde, jak píšete, od 1.1.2020 ke zpřísnění požadavků na průkaz energetické náročnosti budovy pro rodinné domy. A to z pohledu zateplení obálky budovy a z pohledu neobnovitelné primární energie. Na neobnovitelnou primární vliv mají vliv primárně právě technické systémy budovy (vytápění, příprava teplé vody, ...).
Dané řešení je vhodné konzultovat s energetickým specialistou, který provádí výpočet průkazu energetické náročnosti budovy pro Váš dům, a "vidí" tedy, jak to vychází. Obecně nejde takto říct jednoznačně vhodné řešení. Je to vždy proces optimalizace a výpočtů. Pro daný typ objektu by z hlediska návratnosti mohl být vhodný např. kondenzační plynový kotel (pokud je v místě přípojka), který by zajistil vytápění a přípravu teplé vody. Ale i tak je třeba ve výpočtu průkazu energ. náročnosti budovy ověřit, zda bude vycházet.
Vzhledem k danému konstrukčnímu řešení objektu, tj. že se jedná o dřevostavbu, je vhodné rovněž řešit chlazení pro letní období ... ideálně primárně řešit pasivní cestou (tj. venkovní stínění), a pokud by výpočtově nevycházelo, tak doplnit např. o klimatizační jednotky, které často umí v zimě přepnout na reverzibilní chod, a pracují tak v principu jako tepelné čerpadlo ... příp. do kalkulace návratnosti tepelného čerpadla vzduch-voda zahrnout i to chlazení pro letní období, které předpokládám, že bude potřeba.
Rovněž i pokud by se elektrické vytápění doplnilo o lokální krb, solární systém na přípavu teplé teplé vody (termický/fotovoltaický), menší systém FVE (který by mohl být zároveň i na tu přípravu teplé vody), klima jednotky s reverzilním chodem, považuji za zajímavé řešení. A napočítáno tak, aby plnilo průkaz energetické náročnosti budovy. Pozn. na solární systémy (termické i fotovoltaické) lze žádat o dotaci z programu Nová zelená úsporám.
S pozdravem,
Pavel Adam
Odpovídá: Ing., Ph.D. Pavel Adam - EKIS Brno, OPTIMALIZACE BUDOV tisk