MPO Efekt - energie efektivně
 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu
    O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

tisk

Dobrý den,
mám dotaz ohledně zateplení povalového stropu u starého domu. Nevím zda do stávající skladby stropu umístit parozábranu nebo ne a hlavně případně kam...
Skladba stropu z místnosti:
- omítka s rabicovým pletivem
- Heraklith 1 cm s polystyrenem 5 cm nabitý do povalů
- dřevěné povaly tl. cca 15cm - 18 cm
(dále bych chtěl provést)
- lignopor - pro vyrovnání povalů
-???parozábrana???
- 3x křížem dřevěný rošt s vatou (3x 10cm)
- pochozí vrstva - OSB desky

Přijde mi proti srsti stávající povaly překrýt parozábranou, abych dřevo neuzavřel a nedošlo k hnilobě. Kde při takovéto skladbě bude rosný bod? na netu píšou, že OSB desky nejsou paropropusté, že se chovají skoro jako nepropustná fólie. Jde mi o to zda by mohlo dojít k nějaké kondenzaci vodních par pod OSB deskou, když celá skladba po pochozí vrstvu bude "difúzně otevřená"? Případně existuje nějaký jiný paropropustný pochozí záklop?

Nebo jakým způsobem by jste mi doporučili provést zateplení stropu?

Předem děkuji za odpověď.

[ 4.11.19 - dotaz číslo: 113885 - téma: Zateplování budov ]

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Z Vašeho popisu vyplývá, že nyní máte horní líc povalů odkrytý. Nic tedy nebrání tomu, aby povaly byly dobře očištěny, jsou starší, tedy prohlédnout zda nejsou nějak bioticky narušeny. Obvykle se najde nějaké povrchové narušení, pokud povaly byly předtím zakryty mazaninou apod. Velmi dobré je prohlédnout místa, kde ve dřevě mohlo docházet k větší kondenzaci vlhkosti, tedy v uložení povalů na obvodovou zeď. Nejrizikovější je, pokud jsou zazděné. Doporučuje se odkrýt a dle potřeby ošetřit. Chemickou sanaci vhodným prostředkem lze pro jistotu doporučit i v celé odkryté a dobře vyčištěné ploše horního líce povalů. Tato opatření jsou důležitá pro zajištění další dlouhodobé funkčnosti stropu.
K vlastnímu zateplení – strop byl v minulosti zateplen zevnitř a to heraklitem s polystyrénem, tedy patrně Lignopor. Vnitřní zateplení není doporučováno právě z důvodu rizika kondenzace prostupující vodní páry v chladnější vnější vrstvě dřevěné konstrukce. Na internetu samozřejmě nenajdete informace o tom, kde přesně bude rosný bod. To je případ od případu a pro konkrétní materiálovou skladbu a tloušťky jednotlivých vrstev se to dá určit početně. My se můžeme domnívat, že rosný bod v konstrukci s volnou horní plochou povalů nebyl. Ale mohl být v případě, že nad povaly byla nějaká další skladba vrstev. Nejhůře by to bylo pro beton, zabetonované stropy po odstranění betonu často vykazují narušení hnilobou.
Obecně lze rozhodně doporučit, aby nová skladba na půdě byla takzvaně „difúzně otevřená“. To znamená, že se vyhneme použití jakékoli parozábrany a stejně tak i vrstev, které by volnému odvětrání skladby nad povaly bránily. Takovým materiálem jsou OSB desky, které díky svým fyzikálním vlastnostem, vyšší difúzní odpor, skladbu uzavírají.
Ve Vašem popisu mi ani moc nesedí záměr, vyrovnat horní plochu povalů deskami Lignopor. Jedná se zase o polystyrén, tedy z hlediska difúze vodní páry málo prodyšnou vrstvu. Rozhodně by postačilo pro zateplení použít minerální vatu do roštu.
Zateplení nad nosnou konstrukcí, tedy na podlaze půdy (nyní povaly) provést především tak, aby to odpovídalo způsobu využití půdy (pochozí) a splnilo požadavky na tepelnou izolaci, tedy doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla U. Součinitel prostupu tepla U udává, kolik W tepla projde plochou 1m2 při rozdílu teplot 1 K (°C). Jednotkou je tedy W/m2.K, čím nižší hodnota je, tím lepší izolační vlastnosti.
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
K dosažení doporučené hodnoty 0,20 by v daném případě stačilo cca 16 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny za předpokladu, že bude souvislá (nepřerušená prvky roštu) a současně započítávám tepelnou izolaci stávajícím EPS 5 cm pod povaly + izolaci vlastními povaly. Pokud plánujete rošt a vrstvy izolace 3 x 10 cm, tedy celkem 30 cm, bude to úplně dostačující. Obvykle se křížový rošt provádí dvojitý (pro minimalizaci tepelných vazeb stačí), pak například při položení 2 x 14 cm do roštu vychází celkový součinitel prostupu tepla kolem 0,15, tedy bude již na velmi dobré energetické hodnotě pro úspornou výstavbu.
Méně bych v daném případě nedoporučoval a to z důvodu, že neznáme bez výpočtu přesný průběh teplot a platí, že čím více tepelné izolace dáme na vnější stranu konstrukce, tím rosný bod posouváme více na okraj nebo mimo konstrukci.
Na rošt doporučuji použít volně prkna „na sraz“ s tím, že mezi prkny jsou ponechány mezery pro odvětrání. OSB bych vyloučil. Možnost odvětrání přes prkna lze zvýšit rozmístěním větracích otvorů s mřížkou. Rovněž je nutné zajistit přiměřené odvětrání prostoru půdy, ale tak, aby na půdě nebyl průvan a nezafoukávalo do minerální vaty. Proudění vzduchu v minerální vatě má za následek výrazné snížení izolačních vlastností.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice

[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]

© MPO 2008. Kontakt na správce webu:
Realizoval: EkoWATT. Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect