Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.5.20 / dotaz č. 116789
Dobrý den,
Chtěl bych vám položit tyto otázky:
1.) V bakalářské práci modeluji, kromě jiného, i tržby větrné elektrárny. Jedná se o větrnou farmu s 9 věžmi s instalovaným výkonem spolu 18 MW.
Výrobce uvádí, že předpokládaná roční výroba je na úrovní 43 GWh elektrické energie. Chtěl bych namodelovat množství vyrobené elektřiny podle simulace Monte Carlo, kde se budou náhodně dosazovat hodnoty množství elektrické energie.
Tento model pak vyžaduje, kromě jíného, i 3 parametry a to:
a)nejméně pravdepodobný negativní scénár (jehož pravdepodobnost je velmi blízka 0)
b) dále střední hodnotu, t.j. nejpravděpodobnejší scénář,
c)nejměně pravděpodobný pozitivní scénař (opět pravděpodobnost velmi blízka nule).
Prakticky chci do modelu vložit tyto hodnoty
-- nejméně pravdepodobný negativní scénár - roční výroba VTE ve výši 0 MWh (tedy že po celej rok je tak silnej / slabej vítr, že výroba dosahuje 0 MWh, nebo vážna porucha)
--pravděpodobný scénař - výrobcem deklarovaná výroba ve výši 43 000 MWh
--nejméně pravdepodobný pozitivní scénár: roční výroba ve výši 157 680 MWh (18MW*(365dni*24hod)), kde by vlastně po celý rok vítr dosahoval optimálních hodnot. Od případních limitu sítě bychom abstrahovali
Je podle Vás tento přístup racionální ? Resp. dáva smysl ? Nebo by bylo vhodnejší okleštit tyto krajné, málo pravděpodobné hodnoty.
__________________________________________________________________________________
2.) S jakými přibližnýmí náklady na decomissioning na konci životnisti je racionální počítat v ČR ? Jednalo by se o 9 věží Vestas V90-2MW
__________________________________________________________________________________
3.) Poslední otázka je, jestli se do výpočtu výše zeleného bonusu u stavajícich projektu zahrnuje vykupní cena indexovaná o 2% ročně, t.j. jestli v roce T+1 bude (ve vzorci) výkupní cena pro výpočet zeleného bonusu zvýšená na VC*1,02.
Prepocitaval jsem staré rozhodnutí ERU, podle kterého mi to tak vycházelo.
___________________________________________________________________________________
Děkuji.
Chtěl bych vám položit tyto otázky:
1.) V bakalářské práci modeluji, kromě jiného, i tržby větrné elektrárny. Jedná se o větrnou farmu s 9 věžmi s instalovaným výkonem spolu 18 MW.
Výrobce uvádí, že předpokládaná roční výroba je na úrovní 43 GWh elektrické energie. Chtěl bych namodelovat množství vyrobené elektřiny podle simulace Monte Carlo, kde se budou náhodně dosazovat hodnoty množství elektrické energie.
Tento model pak vyžaduje, kromě jíného, i 3 parametry a to:
a)nejméně pravdepodobný negativní scénár (jehož pravdepodobnost je velmi blízka 0)
b) dále střední hodnotu, t.j. nejpravděpodobnejší scénář,
c)nejměně pravděpodobný pozitivní scénař (opět pravděpodobnost velmi blízka nule).
Prakticky chci do modelu vložit tyto hodnoty
-- nejméně pravdepodobný negativní scénár - roční výroba VTE ve výši 0 MWh (tedy že po celej rok je tak silnej / slabej vítr, že výroba dosahuje 0 MWh, nebo vážna porucha)
--pravděpodobný scénař - výrobcem deklarovaná výroba ve výši 43 000 MWh
--nejméně pravdepodobný pozitivní scénár: roční výroba ve výši 157 680 MWh (18MW*(365dni*24hod)), kde by vlastně po celý rok vítr dosahoval optimálních hodnot. Od případních limitu sítě bychom abstrahovali
Je podle Vás tento přístup racionální ? Resp. dáva smysl ? Nebo by bylo vhodnejší okleštit tyto krajné, málo pravděpodobné hodnoty.
__________________________________________________________________________________
2.) S jakými přibližnýmí náklady na decomissioning na konci životnisti je racionální počítat v ČR ? Jednalo by se o 9 věží Vestas V90-2MW
__________________________________________________________________________________
3.) Poslední otázka je, jestli se do výpočtu výše zeleného bonusu u stavajícich projektu zahrnuje vykupní cena indexovaná o 2% ročně, t.j. jestli v roce T+1 bude (ve vzorci) výkupní cena pro výpočet zeleného bonusu zvýšená na VC*1,02.
Prepocitaval jsem staré rozhodnutí ERU, podle kterého mi to tak vycházelo.
___________________________________________________________________________________
Děkuji.
Vážený pane, děkujeme za váš dotaz.
Co se týče scénářů, asi by bylo vhodné modelovat výrobu v reálném rozsahu. To znamená vzít jako minimum rok, s nejnižší průměrnou rychlostí větru a jako maximum rok s maximální průměrnou rychlostí větru. Ještě vhodnější by samozřejmě byl denní nebo hodinový krok. To by umožnilo eliminovat časy, kdy je rychlost větru příliš nízká nebo příliš vysoká.
Údaje o rychlosti větru má k dispozici ČHMÚ, bohužel tato státní instituce zveřejňuje jen málo dat získaných z veřejných peněz. Data vesměs poskytují za úplatu.
Jinak ovšem metoda Monte Carlo nemusí být nejvhodnějším nástrojem. Pro simulaci rychlosti větru v dané lokalitě existují nástroje využívající měřená data.
S náklady na likvidaci VE nemáme zkušenosti, jako nejhorší variantu lze asi uvažovat, že likvidace bude stejně drahá jako stavba (mimo el. přípojek, ty po skončení životnosti VE zůstanou).
Se zvyšováním výkupních cen pro větrné elektrárny meziročně o 2 % lze asi počítat i nadále.
U reálných projektů se zpracovává i citlivostní analýza na pokles příjmů, případně jiná rizika.
Přejeme hodně úspěchů ve studiu!
Jan Truxa, Karel Srdečný
Co se týče scénářů, asi by bylo vhodné modelovat výrobu v reálném rozsahu. To znamená vzít jako minimum rok, s nejnižší průměrnou rychlostí větru a jako maximum rok s maximální průměrnou rychlostí větru. Ještě vhodnější by samozřejmě byl denní nebo hodinový krok. To by umožnilo eliminovat časy, kdy je rychlost větru příliš nízká nebo příliš vysoká.
Údaje o rychlosti větru má k dispozici ČHMÚ, bohužel tato státní instituce zveřejňuje jen málo dat získaných z veřejných peněz. Data vesměs poskytují za úplatu.
Jinak ovšem metoda Monte Carlo nemusí být nejvhodnějším nástrojem. Pro simulaci rychlosti větru v dané lokalitě existují nástroje využívající měřená data.
S náklady na likvidaci VE nemáme zkušenosti, jako nejhorší variantu lze asi uvažovat, že likvidace bude stejně drahá jako stavba (mimo el. přípojek, ty po skončení životnosti VE zůstanou).
Se zvyšováním výkupních cen pro větrné elektrárny meziročně o 2 % lze asi počítat i nadále.
U reálných projektů se zpracovává i citlivostní analýza na pokles příjmů, případně jiná rizika.
Přejeme hodně úspěchů ve studiu!
Jan Truxa, Karel Srdečný