Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

12.3.21 / dotaz č. 124579
Dobrý den, chystáme se provést rekonstrukci podlah v přízemí rodinného domu z 30. let, které jsou nad terénem, a to ze stávajících dřevěných (suť, polštáře) na betonové s podlahovým vytápěním. Dále je v plánu zateplit vnější obálku domu.
Obvodové zdi jsou suché a nevykazují známky vlhkosti (mapy, soli, plísně apod.), pravděpodobně původní izolace zdiva jsou ještě funkční. Jako preventivní opatření jsme uvažovali provést provětrávanou podlahu pomocí ztraceného bednění v místnostech, které nejsou podsklepené.
Je toto řešení jako prevence možné budoucí vlhkosti dostačující anebo je efektivnější při rekonstrukci rovnou provést podřezání zdiva? Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Prováděná rekonstrukce podlah je spojená kromě vybourání dřevěných částí i s výkopem na určitou úroveň pod ±0,0. Pokud by se měla vejít plánovaná skladba s provětráním a dostatečnou tepelnou izolací, pak to bude minimálně 35 až 40 cm. To je příležitost k podřezání obvodových zdí v optimální úrovni (výšce) tak, aby na vloženou bariéru bylo možno optimálně navázat plošnou hydroizolaci v místnosti.
Není totiž zcela jisté, jak dlouho bude ještě stará izolace, patrně z dehtovaných papírů, fungovat. Pokud bychom měli srovnávat účinnost sanačních opatření, pak bariérová metoda (ať už se vloží plechy, nebo jiné izolační pásy) je téměř 100%. Na druhé straně metoda vzduchoizolačních dutin (provětrávaná podlaha, větrací kanálky apod.) přirozenému vzlínání vlhkosti nezabrání, pouze vlhkost odvádí a není tudíž zdaleka tak spolehlivá, resp. účinná. Používá se tedy tam, kde by podřezání bylo neúměrně drahé nebo technicky obtížně proveditelné.
Dům z 30 let je zděný patrně z cihel do tloušťky zdiva 45 až 60 cm a měl by mít vhodnou spáru pro vložení izolace. V soklové části bývají kameny, to je třeba ověřit. Nicméně pokud lze podříznout, přimluvil bych se za bariérovou metodu.
Podle toho, k čemu se přikloníte, bude pak skladba podlahy. V případě provětrávané podlahy například: HDPE tvarovky (Iglu nebo IPT desky) vytvářejících dutinu (dle předpisu výrobce, obvykle položené na vyrovnání jemným štěrkem) – dutina (12 až 16 cm) – beton se svařovanou sítí (tloušťka a výztuž dle předpisu výrobce) – penetrační nátěr a protiradonová bariéra (asfaltové pásy) – tepelná izolace (např. podlahový XPS 20 cm) – skladba podlahy s podlahovým vytápěním (dle daného vybraného systémového řešení)
V případě podříznutí pak odspodu: štěrkový podsyp – podkladní beton - penetrační nátěr a protiradonová bariéra (asfaltové pásy – napojit na podříznutí vzduchotěsně) – tepelná izolace (např. podlahový XPS cca 16 cm) – skladba podlahy s podlahovým vytápěním (dle daného vybraného systémového řešení).
U provětrávaných podlah by se mělo dát více tepelné izolace (chladná dutina).
K tepelné izolaci:
Skladba podlahy musí respektovat požadavky ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla. Skladba s dutinou, kde proudí chladný vzduch z exteriéru - návrh tepelných izolací přizpůsobit požadavkům na ohraničující konstrukci s venkovním prostředím, tedy součinitel prostupu tepla U alespoň na úrovni 0,25 W/m.K, což odpovídá například 16 cm podlahového EPS, ale v případě s podlahovým topením potřebujeme daleko lepší tepelnou izolaci.
Provedení nové podlahy by mělo splnit kromě ochrany stavby před namáháním vlhkostí a tepelně technická kritéria rovněž požadavky ochrany před vnikáním radonu.
Pokud jde o ochranu proti účinkům ionizujícího půdního záření (radonu), způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu (doporučuji provést), tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření. Pokud je podlahové vytápění, stanovuje norma provětrání podloží i pro střední index.
Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi nebo PVC) a kombinované opatření zahrnuje odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy a také plynotěsným provedením trub vedených nad střechu komínem nebo jinudy (přizdívka, ve stěně) pro převýšení zajištění tahu.
Podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží je aktivní opatření (provětrání podloží) vyžadováno v kombinaci s izolací v těchto případech:
- pokud je zjištěn vysoký radonový index,
- pokud je pod stavbou drenážní vrstva o vysoké propustnosti,
- je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění – Váš případ.
Dle naměřených hodnot radonového průzkumu specialista posoudí a navrhne vzduchotěsnou vrstvu. Záleží tedy na plynotěsnosti daného asfaltového pásu. Zde může vyjít potřeba položení pásů ve dvou vrstvách, nebo použití speciálního asfaltového pásu nebo fólie s příslušným atestem na radon a u Vás doplněním o další opatření – odvětrání podloží pod základovou deskou. Pokud není ve skladbě větraná dutina, provádí se provětrání sběrným potrubím, které je uloženo v podkladní štěrkové vrstvě. Jednotlivé větve jsou vyvedeny svislým potrubím nad střechu. Zde se nepřivádí vzduch ze soklové části (nejsou přívodní otvory vzduchu).
Ještě poznámka k vnějšímu zateplen fasád: Pokud bude dům podříznut, lze bez obav použít i klasické polystyrény (nad řezem), tudíž levnější variantu zateplení. Pokud se jde cestou provětrání, očekává se vyšší vlhkost zdiva a měl by se použít děrovaný EPS a komponenty tzv. sanačních zateplovacích systémů pro starší vlhké zdivo.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.

Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre
Téma:  Ostatní
tisk