Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

21.4.21 / dotaz č. 125584
Dobrý den.
Projektujeme průmyslový objekt o rozměrem 48x40 m s požadavkem na únosnost podlahy 20t/m2. Podle sdělení stavaře je izolace takto únostné podlahy nerealizovatelná.
Podle vyhl.264, par.3, 1e je součinitel prostupu jednotlivých kcí na systémové hranici obálky budovy posuzovaný parametr energetické náročnosti budovy.
Můj dotaz tedy zní:
1) je možné dalšími kroky (EP, EA) provést stavbu tak, že podlaha nebude splňovat požada bude vek na součinitel prostupu tepla a pomocí EP nebo EA bude toto zdůvodněno
2) je možná odůvodněná vyjímka z požadavku vyhl. 264/2020.

Dobrý den,
při zpracování průkazu energetické náročnosti pro novostavbu (budova s téměř nulovou spotřebou energie) musí být splněna 3 základní kritéria dle vyhl. 264/2020 Sb. §6, odst 1. Tedy zjednodušeně požadavek na primární energii z neobnovitelných zdrojů, celkovou dodanou energii a průměrný součinitel prostupu tepla.
Přímo součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí se v PENB pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie nehodnotí.

Požadavky na součinitel prostupu tepla na jednotlivé konstrukce však samozřejmě platí a vyplývají z ČSN 730540-2.
U podlahy přilehlé k zemině je požadovaný součinitel prostupu tepla možné splnit dvěma způsoby:
1) klasicky zateplením podlahy, a dosažení alespoň požadované hodnoty součinitele prostupu tepla dle Tabulky 3 v uvedené normě,
2) způsobem popsaným v bodě 5.2.9 v uvedené normě. Tj. pokud je ve vzdálenosti 2 m od obvodu budovy splněn požadavek na součinitel prostupu tepla, a dále tepelná ztráta prostupem tepla podlahou je nižší než A*Un*(ϴim - 5). Podrobnosti v ČSN 730540-2.

Druhý způsob ověření požadavku na součinitel prostupu tepla je využíván právě pro halové objekty s poměrně velkým půdorysem.

Takto by mělo být možné splnit požadované parametry haly.