Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.8.21 / dotaz č. 128492
Dobrý den,
Zvažuji nahradit bobrovky na stodolách - které mám jako sklady techniky a v jedné chci udělat dílnu. Důvod proč mne zaujala tato krytina je cena. Stodoly budu chít v budoucnu zateplit, v horním prostoru si chci udělat kancelář. Máte prosím pro mě radu nebo doporučení, zda je dobré a vhodné tuto krytinu použít?
Děkuji
Zvažuji nahradit bobrovky na stodolách - které mám jako sklady techniky a v jedné chci udělat dílnu. Důvod proč mne zaujala tato krytina je cena. Stodoly budu chít v budoucnu zateplit, v horním prostoru si chci udělat kancelář. Máte prosím pro mě radu nebo doporučení, zda je dobré a vhodné tuto krytinu použít?
Děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Klasická pálená taška bobrovka je jednou z mnoha možných variant střešní krytiny. Protože se jedná o tašku tradiční, bývá používána především tam, kde to vyžadují nějaké specifické podmínky, například památková ochrana, vesnické nebo městské památkové zóny, vazby na prostředí krajiny a charakteru sídel apod. K vesnickým stavbám, ať chalupám či stodolám bobrovka tak jako tak patří.
Určitou nevýhodou bobrovky je to, že se klade dvojitě a tudíž znamená větší zatížení na čtvereční metr střechy. Pálené nebo betonové drážkové tašky jsou na metru střechy o něco lehčí. Cenové relace nedokážu posoudit, ceny se velmi nečekaně vyvíjejí.
Z pohledu životnosti střechy je nutno vzít v úvahu lokaci. Střechy ve stínu a v blízkosti stromů mají tendenci zarůstat mechem. Proto je dobré zvážit povrchovou úpravu krytiny. Současně vyráběné tašky, ať pálené nebo betonové, již nějakou základní ochranu nástřikem mají. Mnohem odolnější jsou ale engoby a glazury. Tyto pak bývají o dost dražší.
Pro budoucí užívání podkrovního prostoru to, jakou konkrétní krytinu použijeme, nemá vliv. Rozhodující je, jak bude koncipována celková skladba střešního pláště pod krytinou. Konkrétní volba skladby pak vychází z plánovaného způsobu užívání prostoru pod střechou.
Základní rozhodnutí vychází z toho, zda se bude jednat o vytápěný prostor nebo nevytápěný.
Základní požadavky na navrhování střech řeší příslušné normy. Od listopadu 2020 je účinná trojice norem řady ČSN 73 1901 Navrhování střech, která nahradila předchozí normu se stejným třídicím znakem z roku 2011. Normy mimo jiné přinesly změny v terminologii a zpřísnily a upřesnily některé požadavky na konstrukce a vrstvy střech.
Předchozí norma s názvem Navrhování střech – Základní ustanovení, která platila od roku 2011 do roku 2020, byla nahrazena třemi normami:
ČSN 73 1901-1 Navrhování střech – Část 1: Základní ustanovení
ČSN 73 1901-2 Navrhování střech – Část 2: Střechy se skládanou střešní krytinou
ČSN 73 1901-3 Navrhování střech – Část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi
ČSN 73 1901-1 uvádí základní ustanovení pro všechny typy a sklony střech, bez rozdílu použité střešní krytiny. Platí pro střechy, střešní terasy, balkony, lodžie, přístřešky, markýzy, koruny atik a zdí, římsy apod.
ČSN 73 1901-2 pak stanoví specifické požadavky pro navrhování střech, pokud jejich skladba obsahuje skládanou střešní krytinu (to je bobrovka a řada dalších), a pro navrhování souvisejících konstrukcí. Pro stavební úpravy střech se skládanou střešní krytinou platí tato norma jen v částech, kterých se přímo tyto činnosti týkají.
Norma obsahuje přílohy:
- Bezpečné sklony vybraných skládaných krytin
- Předběžný návrh větraných vzduchových vrstev ve střechách
Další klíčovou normou pro vytápěné prostory je ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov - požadavky (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce, tedy i střechu tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Touto normou se řídí základní návrh tepelné izolace ve střeše, ale i celá skladba například ve vztahu ke kondenzaci v konstrukci, letnímu přehřívání a podobně.
Následují normy z oboru statiky staveb, jedná se především o posouzení únosnosti stávající konstrukce krovu ve vztahu k přidanému zatížení novou skladbou.
Doporučení k Vašemu dotazu tedy je, stanovit požadavky na vnitřní prostředí a budoucí užívání a návrh střešního pláště svěřit specialistovi, který dokáže problematiku souhrnně vyhodnotit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Klasická pálená taška bobrovka je jednou z mnoha možných variant střešní krytiny. Protože se jedná o tašku tradiční, bývá používána především tam, kde to vyžadují nějaké specifické podmínky, například památková ochrana, vesnické nebo městské památkové zóny, vazby na prostředí krajiny a charakteru sídel apod. K vesnickým stavbám, ať chalupám či stodolám bobrovka tak jako tak patří.
Určitou nevýhodou bobrovky je to, že se klade dvojitě a tudíž znamená větší zatížení na čtvereční metr střechy. Pálené nebo betonové drážkové tašky jsou na metru střechy o něco lehčí. Cenové relace nedokážu posoudit, ceny se velmi nečekaně vyvíjejí.
Z pohledu životnosti střechy je nutno vzít v úvahu lokaci. Střechy ve stínu a v blízkosti stromů mají tendenci zarůstat mechem. Proto je dobré zvážit povrchovou úpravu krytiny. Současně vyráběné tašky, ať pálené nebo betonové, již nějakou základní ochranu nástřikem mají. Mnohem odolnější jsou ale engoby a glazury. Tyto pak bývají o dost dražší.
Pro budoucí užívání podkrovního prostoru to, jakou konkrétní krytinu použijeme, nemá vliv. Rozhodující je, jak bude koncipována celková skladba střešního pláště pod krytinou. Konkrétní volba skladby pak vychází z plánovaného způsobu užívání prostoru pod střechou.
Základní rozhodnutí vychází z toho, zda se bude jednat o vytápěný prostor nebo nevytápěný.
Základní požadavky na navrhování střech řeší příslušné normy. Od listopadu 2020 je účinná trojice norem řady ČSN 73 1901 Navrhování střech, která nahradila předchozí normu se stejným třídicím znakem z roku 2011. Normy mimo jiné přinesly změny v terminologii a zpřísnily a upřesnily některé požadavky na konstrukce a vrstvy střech.
Předchozí norma s názvem Navrhování střech – Základní ustanovení, která platila od roku 2011 do roku 2020, byla nahrazena třemi normami:
ČSN 73 1901-1 Navrhování střech – Část 1: Základní ustanovení
ČSN 73 1901-2 Navrhování střech – Část 2: Střechy se skládanou střešní krytinou
ČSN 73 1901-3 Navrhování střech – Část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi
ČSN 73 1901-1 uvádí základní ustanovení pro všechny typy a sklony střech, bez rozdílu použité střešní krytiny. Platí pro střechy, střešní terasy, balkony, lodžie, přístřešky, markýzy, koruny atik a zdí, římsy apod.
ČSN 73 1901-2 pak stanoví specifické požadavky pro navrhování střech, pokud jejich skladba obsahuje skládanou střešní krytinu (to je bobrovka a řada dalších), a pro navrhování souvisejících konstrukcí. Pro stavební úpravy střech se skládanou střešní krytinou platí tato norma jen v částech, kterých se přímo tyto činnosti týkají.
Norma obsahuje přílohy:
- Bezpečné sklony vybraných skládaných krytin
- Předběžný návrh větraných vzduchových vrstev ve střechách
Další klíčovou normou pro vytápěné prostory je ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov - požadavky (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce, tedy i střechu tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Touto normou se řídí základní návrh tepelné izolace ve střeše, ale i celá skladba například ve vztahu ke kondenzaci v konstrukci, letnímu přehřívání a podobně.
Následují normy z oboru statiky staveb, jedná se především o posouzení únosnosti stávající konstrukce krovu ve vztahu k přidanému zatížení novou skladbou.
Doporučení k Vašemu dotazu tedy je, stanovit požadavky na vnitřní prostředí a budoucí užívání a návrh střešního pláště svěřit specialistovi, který dokáže problematiku souhrnně vyhodnotit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice