MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

8.10.21 / dotaz č. 131333
Dobrý den, uvažujeme o přídavném vytápění krbem na dřevo s tepelným výměníkem. Z dostupných informací jsme se dozvěděli, že tento způsob vytápění nebude od určité doby umožněn. Můžete nám prosím zaslat detailnější informace k tomuto tématu, neboť uvažovaná investice na přípravu tohoto vytápění není zanedbatelná? Děkujeme,
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Předpokládám, že vaše obavy o zákazu vytápění pomocí krbové vložky s teplovodním výměníkem vyplývají z ustanovení zákona č.201/2012 o ochraně ovzduší. Z ustanovení tohoto zákona vyplývá povinnost ukončení provozu kotlů na tuhá paliva, které disponují 1. a 2. emisní třídou nebo nezjistitelnou emisní třídou nejpozději do 1.9.2022. Minimální emisní požadavky na stacionární spalovací zdroj jsou uvedeny v příloze č. 11 zákona formou tabulky pro různé kombinace paliva, způsobu jeho dodávky a výkonu formou mezních hodnot v mg/m3 pro jednotlivé polutanty. Teprve aplikací těchto hodnot do ČSN EN 303-5, pak získáme pojem o emisních třídách.
Původní zákon vstoupil v účinnost 1.9. 2012 a platnost ustanovení pro emise kotlů byla odložena o deset let. Nyní se ta doba přiblížila a zvýšená snaha státu o naplnění požadavků se projevuje především v kotlíkových dotacích na výměnu starých nevyhovujících kotlů za nové. V původním znění zákona se jednalo o všechny stacionární zdroje na tuhá paliva o výkonu 10 až 300 kW zapojené do teplovodní otopné soustavy, tedy i o krbová kamna s teplovodní vložkou. V průběhu doby byl zákon novelizován, byla zrušena spodní hranice výkonu, ale naopak byla vložením textu o zdroji, kterého se ustanovení týká „který není navržen rovněž pro přímé vytápění místa instalace“ prakticky vyřazena z požadavků krbová kamna s teplovodní vložkou, která jsou vždy navržena i pro přímé vytápění prostoru, kde jsou umístěna. Tedy zákaz provozu topidel nižších emisních tříd, postihuje jen kotle, a netýká se kamen a krbových vložek, a to ani těch s teplovodním výměníkem.
Mezitím došlo kromě jiného k zákazu prodeje kotlů 1. a 2. emisní třídy (od 1.1. 2014, včetně krbových kamen s teplovodním výměníkem) a k zákazu prodeje kotlů 3. emisní třídy (od 1.1. 2018). Také byla s předstihem přijata a zapracována do zákona o ochraně ovzduší směrnice EU o Ekodesignu, které musí vyhovět nové výrobky uváděné na trh.
Z uvedeného vyplývá, že nevidím důvod, proč by měl být zakázán provoz takového zařízení.
Kromě pohledu ze strany legislativy je důležitý i pohled provozní. I když se jedná podle zákona v případě krbu na dřevo s výměníkem o lokální topidlo, technicky je to kotel. To znamená, že musí být kromě jiného zajištěn přívod spalovacího vzduchu, musí být osazen pojistný ventil, oběhové čerpadlo a zajištěno vychlazení při výpadku proudu, buďto přes vychlazovací smyčku nebo přes záložní zdroj elektřiny. To znamená, že ke krbu musí být kromě spalovacího vzduchu přivedena voda, elektřina a odpad do kanalizace. Při výpadku proudu si v takovém zařízení nezatopíte stejně jako u hlavního zdroje tepla. Důležité je i dimenzování krbu, zejména podíl tepla předávaného do vzduchu a do vody, aby se nestalo, že v místnosti s krbem bude přetopeno a do ostatních místností půjde málo tepla. Za zvážení také stojí, zda tento systém nevybavit akumulační nádobou topné vody, zvláště v případech, že se jedná o dlouhodobější provoz, nebo je v domě nízkoteplotní otopná soustava kvůli kondenzačnímu plynovému kotli nebo tepelnému čerpadlu.
Odpovídá:  Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre
Téma:  Vytápění
tisk