Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.3.22 / dotaz č. 137105
Dobrý den,
chtěl bych Vás požádat o radu ohledně změny stávajícího způsobu vytápění a ohřevu vody. V současné době používám k vytápění atmosferický plynový kotel Protherm Panther o výkonu 24kW a s modulací výkonu. Tento kotel je napojen do trivalentního bojleru Dražice o objemu 300L.
Dům je vytápěn pomocí plechových radiátorů. Běžná vytápěná plocha je 95m2 až nárazově 140m2 (dle momentální obsazenosti domu). Běžná obsazenost jsou 2 osoby.
Dům má letos provedenou rekonstrukci střechy s izolací 26cm vaty (lambda 0,032) a 6cm PIR panely podkrokevně (lambda 0,022). Střecha je osazena 5 střešními okny roto s Uw=0,9.
Skladba zdiva je následující: 30cm škvárobetonová tvárnice+3cm polystyren+15cm voštinová cihla.
Skleněné výplně jsou následující: 10m2 dvojskla + 10m2 trojskla.
Dům je podsklepený. V plánu je zateplení stropu ve sklepě 8cm PIR panelu.
Stávající spotřeba plynu je 23MWh a spotřeba el. energie je 3MWh.
Stávající náklady na plyn a elektřinu jsou 33000Kč+17000Kč ročně díky fixaci cen.
Fixace el. energie mi končí v lednu 2023 a fixace plynu v říjnu 2024.
Můžete mi prosím doporučit nový způsob vytápění za účelem maximálního snížení nákladů?
Jakou úsporu mohu očekávat? Můžete mi také spočítat přibližnou návratnost investice za současných cen energíí?
chtěl bych Vás požádat o radu ohledně změny stávajícího způsobu vytápění a ohřevu vody. V současné době používám k vytápění atmosferický plynový kotel Protherm Panther o výkonu 24kW a s modulací výkonu. Tento kotel je napojen do trivalentního bojleru Dražice o objemu 300L.
Dům je vytápěn pomocí plechových radiátorů. Běžná vytápěná plocha je 95m2 až nárazově 140m2 (dle momentální obsazenosti domu). Běžná obsazenost jsou 2 osoby.
Dům má letos provedenou rekonstrukci střechy s izolací 26cm vaty (lambda 0,032) a 6cm PIR panely podkrokevně (lambda 0,022). Střecha je osazena 5 střešními okny roto s Uw=0,9.
Skladba zdiva je následující: 30cm škvárobetonová tvárnice+3cm polystyren+15cm voštinová cihla.
Skleněné výplně jsou následující: 10m2 dvojskla + 10m2 trojskla.
Dům je podsklepený. V plánu je zateplení stropu ve sklepě 8cm PIR panelu.
Stávající spotřeba plynu je 23MWh a spotřeba el. energie je 3MWh.
Stávající náklady na plyn a elektřinu jsou 33000Kč+17000Kč ročně díky fixaci cen.
Fixace el. energie mi končí v lednu 2023 a fixace plynu v říjnu 2024.
Můžete mi prosím doporučit nový způsob vytápění za účelem maximálního snížení nákladů?
Jakou úsporu mohu očekávat? Můžete mi také spočítat přibližnou návratnost investice za současných cen energíí?
Dobrý den,
podle poskytnutých informací se nabízí výměna kotle za kondenzační typ a dokonce s nižším jmenovitým tepelným výkonem (popisované provedené a plánované „zateplení“ budovy se mi jeví jako výrazné). Při výměně kotle za kondenzační typ lze uvažovat s úsporou energie ve výši 6 – 8%. S provedeným zateplením budovy souvisí i možnost snížení teplotního spádu otopné soustavy. Posouzení, a především návrh nových parametrů otopné soustavy musí provést projektant s příslušným oprávněním. Při provozu v plně kondenzačním režimu, po celou dobu otopné sezóny, je možné uvažovat se snížením spotřeby energie v ZP o cca 4%.
V okruhu přípravy TV je možné uvažovat o solárním ohřevu (opatření podporované v NZU; podoblast podpory C.2). Ale s ohledem na podmínku minimálního zisku solární soustavy ve výši 1400 kWh/rok, je splnění při standardní obsazenosti 2 osob problematické.
Při změně zdroje tepla z plynu na el. TČ je nutné změnit distribuční sazbu odběru el. energie. Tímto krokem však dojde ke zrušení fixace (smlouvy o odběru el. energie). Vzhledem k tomu, že žádné z možných úsporných opatření není návratné do 2 let (konec sjednané fixace), nezohledňoval bych tento vliv v hodnocení.
Při využití TČ je vhodné zajistit jeho provoz s co nejnižším teplotním spádem otopné soustavy. Můžete využít i stávající otopnou plochu, nicméně její výhřevná plocha může mít omezující charakter. Píšete, že část budovy je občasně využívaná. Zvažte možnost realizace podlahového nízkoteplotního vytápění v běžně užívané části a ponechání radiátorů v té občasně využívané.
Občasně (nepravidelně) využívaná část budovy má vliv na parametry zdrojů tepla ale také na dosažitelnou úsporu energie. Zdroje tepla musí zabezpečit požadavky pro celou budovy (využívaná a občasně využívaná část). Ale dosažitelné úspory energií a provozních nákladů se budou projevovat prakticky jen na standardně užívané části budovy.
Hrubý odhad změny spotřeb energií při využití TČ, se zohledněním zlepšení tepelně izolačních vlastností konstrukcí budovy, je pro spotřebu energie v ZP snížení o 23 MWh. A zvýšení spotřeby el. energie o 5 MWh. (Celková spotřeba el. energie 8 MWh s distribuční sazbou D57d).
Pro cenové analýzy využívám „kalkulátor cen energií na TZB-info“ (https://kalkulator.tzb-info.cz/). Pro uvedenou spotřebu elektřiny lze uvažovat měrnou cenu el. energie 5800 až 13100 Kč/MWh (ceníkový rozptyl je značný).
Životnost plynových kotlů se udává v rozmezí 15 – 20 let. Podle stáří vašeho zdroje bych doporučil zvážit výměnu za kondenzační typ. A úpravu teplotního spádu otopné soustavy. Případně doplnění o solární ohřev teplé vody. Tomu odpovídá investice v desítkách tisíců korun.
podle poskytnutých informací se nabízí výměna kotle za kondenzační typ a dokonce s nižším jmenovitým tepelným výkonem (popisované provedené a plánované „zateplení“ budovy se mi jeví jako výrazné). Při výměně kotle za kondenzační typ lze uvažovat s úsporou energie ve výši 6 – 8%. S provedeným zateplením budovy souvisí i možnost snížení teplotního spádu otopné soustavy. Posouzení, a především návrh nových parametrů otopné soustavy musí provést projektant s příslušným oprávněním. Při provozu v plně kondenzačním režimu, po celou dobu otopné sezóny, je možné uvažovat se snížením spotřeby energie v ZP o cca 4%.
V okruhu přípravy TV je možné uvažovat o solárním ohřevu (opatření podporované v NZU; podoblast podpory C.2). Ale s ohledem na podmínku minimálního zisku solární soustavy ve výši 1400 kWh/rok, je splnění při standardní obsazenosti 2 osob problematické.
Při změně zdroje tepla z plynu na el. TČ je nutné změnit distribuční sazbu odběru el. energie. Tímto krokem však dojde ke zrušení fixace (smlouvy o odběru el. energie). Vzhledem k tomu, že žádné z možných úsporných opatření není návratné do 2 let (konec sjednané fixace), nezohledňoval bych tento vliv v hodnocení.
Při využití TČ je vhodné zajistit jeho provoz s co nejnižším teplotním spádem otopné soustavy. Můžete využít i stávající otopnou plochu, nicméně její výhřevná plocha může mít omezující charakter. Píšete, že část budovy je občasně využívaná. Zvažte možnost realizace podlahového nízkoteplotního vytápění v běžně užívané části a ponechání radiátorů v té občasně využívané.
Občasně (nepravidelně) využívaná část budovy má vliv na parametry zdrojů tepla ale také na dosažitelnou úsporu energie. Zdroje tepla musí zabezpečit požadavky pro celou budovy (využívaná a občasně využívaná část). Ale dosažitelné úspory energií a provozních nákladů se budou projevovat prakticky jen na standardně užívané části budovy.
Hrubý odhad změny spotřeb energií při využití TČ, se zohledněním zlepšení tepelně izolačních vlastností konstrukcí budovy, je pro spotřebu energie v ZP snížení o 23 MWh. A zvýšení spotřeby el. energie o 5 MWh. (Celková spotřeba el. energie 8 MWh s distribuční sazbou D57d).
Pro cenové analýzy využívám „kalkulátor cen energií na TZB-info“ (https://kalkulator.tzb-info.cz/). Pro uvedenou spotřebu elektřiny lze uvažovat měrnou cenu el. energie 5800 až 13100 Kč/MWh (ceníkový rozptyl je značný).
Životnost plynových kotlů se udává v rozmezí 15 – 20 let. Podle stáří vašeho zdroje bych doporučil zvážit výměnu za kondenzační typ. A úpravu teplotního spádu otopné soustavy. Případně doplnění o solární ohřev teplé vody. Tomu odpovídá investice v desítkách tisíců korun.
Odpovídá: Ing. Jiří Merhout - EKIS Most Středisko pro úspory energie tisk