Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

4.5.22 / dotaz č. 138702
Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu.
Táta bydlí v "šumperáku" a rozhodl se vylepšit zateplení půdy. Je to dům ze 70 let. Stropní konstrukce je následující: štuk, jakési cementotřískové desky v sendviči s cca 5 cm polystyrenu - ty jsou celoplošně natlučené na prkna.
Na ta prkna je nahoře narovnáno v nesouvislé vrstvě cca 5-10 cm různých polystyrenových odřezků a na to navrch ještě položená 8 cm vata z role.
Pak je tam cca 70 cm pasivně odvětrávaná vzduchová mezera, zase prkna a na nich asfaltové pásy (IPA - střešní krytina)
Teď by na to táta chtěl nechat nafoukat 30 cm izolace. Buď vatu nebo celulózu.
V konstrukci není žádná parozábrana. Osobně si myslím, že ty cementotřískové desky s polystyrenem však částečně jako parozábrana již fungují...
Potřeboval bych znát váš názor, zda je rozumné na tuto zběsilou vrstvu konstrukce foukat vatu (k té bych se osobně klonil před celulózou). Doteď se skladbou nebyl žádný problém - nikde žádná kondenzace, plísně apod.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme za dotaz.
Ano dle mého odborného názoru skladbu můžete zafoukat a nemusíte doplňovat parozábranu.
Základním předpokladem , z pohledu nakládání s vodní parou, je podmínka, aby sestava materiálových vrstev zajistila směrem z vnitřního prostředí do exteriéru měla klesající difuzní odpor.
Což ve vašem případě by měla mít. Důležité je zachování provětrávané mezery. Větrací otvory musí být nad horním povrchem nové izolace. Pokud by byly níže je potřeba je zvednout.
Dále doporučuji provést výpočet, který danou hypotézu potvrdí: zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce a roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry uvnitř konstrukce dle ČSN EN ISO 13788 a dle ČSN 73 0540-4

Odpovídá:  Ing.arch. Petr Kvasnička* - EKIS Plzeň ArchEnergy tisk