Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

22.7.22 / dotaz č. 140839
Dobrý den,

můžete, prosím, poskytnout hrubý odhad spotřeby el. energie tepelného čerpadla?
Ve variantách:
a) vzduch-voda
b) země-voda (s vrtem, jedině na ten je snad prostor)

Můžete odhadnout jejich orientační hrubé investiční náklady?
Lze o nepochybně nákladnější variantě b) jednoznačně říci, že je vhodnější např. vzhledem k charakteristikám budovy nebo i a) je doporučeníhodné řešení?

V současnosti mám ve svém starém domě z roku cca 1930 z plných cihel (zdi do 45 cm, někde jen 30) provedené zateplení 12 cm šedým polystyrenem a instalovaná plastová okna. Energetický štítek budovy: podlahová plocha 161 m2, hodnocení úspornosti C 0,88 , průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy 0,45. Reálná spotřeba plynu byla v minulých 3 letech při omezenějším a úspornějším používání (vytápění) podlahové plochy 17 - 19 MWh/rok včetně čáti ohřevu TUV v kotli Dakon DUA 28 BK (zbytek ohříván akumulačně elektřinou).

Děkuji
Vážený pane, děkuji za váš dotaz.
Z hlediska spotřeby elektřiny je samozřejmě výhodnější tepelné čerpadlo (TČ) země voda, protože pracuje celoročně s vysokým teplotním faktorem (COP). Rozdíl závisí samozřejmě na tom, jaké konkrétní typy TČ porovnáváte. Pro porovnání je vhodné používat sezónní topný faktor (SCOP), který lze chápat jako průměrnou hodnotu pro topnou sezónu.
Zjednodušeně platí, že spotřeba TČ = současná spotřeba / SCOP.
TČ vzduch/voda mají běžně SCOP 2,0 až 3,2
TČ země/voda mají běžně SCOP 3,0 až 4,5.
Samozřejmě musíte porovnávat konkrétní výrobky, třeba dle nabídky dodavatelských firem.
Pozor: COP závisí jak na teplotě venkovního vzduchu (resp. teplotě ve vrtu), tak na teplotě výstupní vody z TČ. Čím vyšší, teplotu radiátory potřebují, tím je COP horší. Vaše otopná soustava byla pravděpodobně dimenzovaná na teplotní spád 90/70°C. Po zateplení lze teplotní spád snížit, protože klesne potřebný výkon radiátorů. Běžná TČ mají výstupní teplotu do 55°C, pokud vaše otopná soustava potřebuje vyšší teplotní spád, bylo by nutné použít vysokoteplotní (dražší) TČ, které „umí“ až 80°C. Jinou možností je ponechat stávající kotel jako bivalentní zdroj, který bude topit v době, kdy výkon TČ nestačí (a TČ bude v té době mimo provoz) – to ale zvyšuje provozní náklady.
Doporučuji tedy nechat topenářem přepočítat stávající otopnou soustavu a určit nový teplotní spád. Z výpočtu zjistíte i potřebný výkon TČ. Poté se rozhodnete, kolik % dodávky teple má pokrýt stávající kotel (nebo nově instalovaný kotel) – u TČ vzduch/voda budete bivalentní zdroj potřebovat vždy. TČ země/voda může být dimenzováno tak, že bivalentní zdroj potřebovat nebude, ale jde o investičně nejnáročnější řešení. Čím větší výkon bivalentního zdroje, tím menší výkon TČ a nižší investice. Na základě výsledků pak můžete poptat dodavatele.
Obecně je TČ vzduch-voda levnější. Pro TČ země-voda s vrty počítejte s náklady na vrt ve výši cca 1400 až 3000 Kč/m, přičemž pro 1 kW výkonu TČ potřebujete 10 až 20 m/kW. Vrt pro TČ vyžaduje hydrogeologický posudek, z něhož zjistíte i typ podloží a jeho schopnost poskytovat teplo. Vlastní TČ pro rodinný domek stojí od 300 do 500 tis Kč, dle výkonu.
Při hodnocení ekonomiky investice je dobré si uvědomit, že životnost TČ je 15 až 20 let, zatímco životnost vrtu je 50 let.
Další informace najdete např. zde:
https://www.abeceda-cerpadel.cz
https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/23564-vliv-zmeny-topneho-faktoru-tepelneho-cerpadla-na-spotrebu-elektriny
http://www.novazelenausporam.cz/rodinne-domy/
S pozdravem
K. Srdečný