Internetová poradna i-EKIS / odpověď
26.9.22 / dotaz č. 143249
Dobrý den,
jako předseda SVJ pro dům Koněvova xxx hledám aktuálně možnosti vytápění domu pro budoucí generace. V domě máme 8 jednotek, z nichž 6 využívá vlastní plynový kotel, jedna vytápí elektřinou a jedna kamny. Dům je přes 100 let starý, obvodové zdivo 60 cm, bez zateplení, pouze hydroizolace sklepů.
Co byste navrhovali do budoucna jako alternativu plynu pro vytápění a ohřev vody? Existuje řešení s nějakou rozumnou návratností? Zvažoval jsem tepelné čerpadlo země - vzduch, máme ve vnitrobloku zahradu, ale je docela drahé. Od typu vzduch - vzduch mě zrazoval kdekdo, že je to prý v zimě neúčinné a návratnost investice velmi špatná.
Jsme v ochranné památkové zóně, již jsem poslal na úřad dotaz ohledně solárních panelů na střechu.
Děkuji předem za radu.
jako předseda SVJ pro dům Koněvova xxx hledám aktuálně možnosti vytápění domu pro budoucí generace. V domě máme 8 jednotek, z nichž 6 využívá vlastní plynový kotel, jedna vytápí elektřinou a jedna kamny. Dům je přes 100 let starý, obvodové zdivo 60 cm, bez zateplení, pouze hydroizolace sklepů.
Co byste navrhovali do budoucna jako alternativu plynu pro vytápění a ohřev vody? Existuje řešení s nějakou rozumnou návratností? Zvažoval jsem tepelné čerpadlo země - vzduch, máme ve vnitrobloku zahradu, ale je docela drahé. Od typu vzduch - vzduch mě zrazoval kdekdo, že je to prý v zimě neúčinné a návratnost investice velmi špatná.
Jsme v ochranné památkové zóně, již jsem poslal na úřad dotaz ohledně solárních panelů na střechu.
Děkuji předem za radu.
Vážený pane, děkujeme za váš dotaz.
Na prvním místě by vždy mělo být snížení spotřeby. Pokud není možné stěny domu dům zateplit kvůli památkové ochraně, určitě by mělo být možné izolovat strop pod půdou. To je levné a velmi efektivní řešení. Zvažte také výměnu oken. Buď použijte okna s trojskly, nebo špaletová s jedním sklem ve vnitřním křídle a dvojsklem ve vnějším. Pozor: památkáři někdy nesmyslně požadují, aby dvojsklo melo mezeru mezi skly co nejtenčí. To je naprosto špatné řešení, vyhozené peníze. Mezera mezi skly by měla být 14 mm, čím je menší, tím hůře sklo izoluje.
Plynové kotle je možno časem vyměnit za kondenzační.
Pokud uvažujete o tepelném čerpadle, je docela obtížné dělat TČ pro každý byt zvlášť. Efektivnější by bylo vybudovat centrální kotelnu. To ale znamená přebudovat rozvody tepla. Stejně budete asi muset zvětšit plochu radiátorů, protože TČ pracuje s nižším teplotním spádem a výkon radiátorů je tedy nižší.
TČ země-voda je efektivnější, než vzduch-voda. Nicméně investiční náklady na vrty jsou dost vysoké. Proto se v poslední době používají TČ vzduch-voda. V zimě efektivita pochopitelně klesá. Proto je třeba doplnit TČ bivalentním zdrojem pro období nejnižších teplot – několik dní v roce. To může být plynový kotel, nebo elektrokotel. Důležité je, zda je v místě dostatečná kapacita el. přípojky. Při současných cenách energií má i TČ vzduch-voda přijatelnou návratnost. Pozor: stavebné úřad může požadovat hlukovou studii, nakolik TČ zatíží hlukem sousední objekty. Pokud kvůli hluku TČ nepovolí, bude nutné pořídit TČ země-voda.
Solární systém vám při vytápění pomůže jen trochu, protože v zimě je slunečního svitu málo. Navíc plocha střechy je omezená, takže energetický výnos asi nepostačí pro celé pokrytí potřeby tepla. Nicméně i solární systém má při vysokých cenách energií dobrou návratnost. Určitě bychom toto řešení nezavrhovali – jen od něho nemůžete čekat, že vytápění vyřeší.
Doporučuji nechat si udělat odhad spotřeby tepla a velikosti TČ a dále odhad nákladů na rekonstrukci vytápění a vybudování kotelny. Tím získáte podklad pro výpočet návratnosti a pro další rozhodování.
S pozdravem
K. Srdečný, J. Truxa.
Na prvním místě by vždy mělo být snížení spotřeby. Pokud není možné stěny domu dům zateplit kvůli památkové ochraně, určitě by mělo být možné izolovat strop pod půdou. To je levné a velmi efektivní řešení. Zvažte také výměnu oken. Buď použijte okna s trojskly, nebo špaletová s jedním sklem ve vnitřním křídle a dvojsklem ve vnějším. Pozor: památkáři někdy nesmyslně požadují, aby dvojsklo melo mezeru mezi skly co nejtenčí. To je naprosto špatné řešení, vyhozené peníze. Mezera mezi skly by měla být 14 mm, čím je menší, tím hůře sklo izoluje.
Plynové kotle je možno časem vyměnit za kondenzační.
Pokud uvažujete o tepelném čerpadle, je docela obtížné dělat TČ pro každý byt zvlášť. Efektivnější by bylo vybudovat centrální kotelnu. To ale znamená přebudovat rozvody tepla. Stejně budete asi muset zvětšit plochu radiátorů, protože TČ pracuje s nižším teplotním spádem a výkon radiátorů je tedy nižší.
TČ země-voda je efektivnější, než vzduch-voda. Nicméně investiční náklady na vrty jsou dost vysoké. Proto se v poslední době používají TČ vzduch-voda. V zimě efektivita pochopitelně klesá. Proto je třeba doplnit TČ bivalentním zdrojem pro období nejnižších teplot – několik dní v roce. To může být plynový kotel, nebo elektrokotel. Důležité je, zda je v místě dostatečná kapacita el. přípojky. Při současných cenách energií má i TČ vzduch-voda přijatelnou návratnost. Pozor: stavebné úřad může požadovat hlukovou studii, nakolik TČ zatíží hlukem sousední objekty. Pokud kvůli hluku TČ nepovolí, bude nutné pořídit TČ země-voda.
Solární systém vám při vytápění pomůže jen trochu, protože v zimě je slunečního svitu málo. Navíc plocha střechy je omezená, takže energetický výnos asi nepostačí pro celé pokrytí potřeby tepla. Nicméně i solární systém má při vysokých cenách energií dobrou návratnost. Určitě bychom toto řešení nezavrhovali – jen od něho nemůžete čekat, že vytápění vyřeší.
Doporučuji nechat si udělat odhad spotřeby tepla a velikosti TČ a dále odhad nákladů na rekonstrukci vytápění a vybudování kotelny. Tím získáte podklad pro výpočet návratnosti a pro další rozhodování.
S pozdravem
K. Srdečný, J. Truxa.