Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

5.10.22 / dotaz č. 143724
Jako firma jsme v pozici generálního projektanta a generálního dodavatele pro rozšíření už stávajícího datového centra společnosti SEZNAM.CZ datová centra, s.r.o. Rozšíření stávajícího datového centra spočívá v tom, že se navrhuje a bude realizovat přístavba nového datového sálu včetně kompletní podpůrné technologie (NN rozvodny, náhradní zdroje elektrické energie – dále MG, technologie pro odvod tepelné zátěže a podobně). Na stávající budově táto nová přístavba nebude závislá. Jedná se průmyslový provoz, resp. výrobní provoz, kdy budou IT zařízení v provozu 24/7/365 dnů v roce a tím pádem i zařízení pro odvod tepelné zátěže (v našem případě vzduchotechnické jednotky s celoročním volným chlazením) a taky jiné zařízení.
Jak jsem se zmínil, jedná se o 3. datový sál s projektovaným příkonem IT zařízení 2000kW + podpůrná technologie. Reální příkon bude cca 2,3MW na začátku, resp. po 80% naplnění datového sálu. Při tomto projektovaném příkonu máme za den spotřebu cca 55,2MWh. Týden je to nad 300MWh a ročně ani nechci psát.
V zákonu 406/2000 Sb. v aktuálním znění není nikde zmínka o datových centrech, jak, že mají mít PENB, resp. štítek, resp. že spadají do výjimky. Datové centrum jako takové vyjde jako nehospodárné (dokonce i VZT jednotky pro tyto prostory mají výjimku z ECODESIGN). Můj dotaz zní, zda na datové centrum platí výjimka ze zákona 406/2000 Sb. v aktuálním znění, paragraf 7, odstavec 5e).


Dobrý den,
hodnocení budov je nastaveno především na budovy s vytápěním.

Výjimka dle §7 odst. 5 písm. e) se na tento případ nevztahuje, protože spotřeba budovy je mnohem větší než 195 MWh/rok.

Podle §7 odst. 5 písm. f) je možnost si nechat zpracovat energetický audit, který by posoudil, že plnění poždavků na stavbu není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely.

Otázka je jak je přístavba velká vzhledem k původnímu objektu. Pokud je to méně než 25 % původních obalových konstrukcí, tak by se nemusel zpracovávat průkaz energetické náročnosti (PENB). Jednalo by se jakoby o menší změnu dokončené budovy. V projektu by se pak hodnotily součinitele prostupu tepla na základě požadované vnitřní teploty a účinnost těch VZT jednotek a chlazení, ty by se buď musely splinit, nebo by naopak energetický audit (viz výše) musel prokázat, že jejich splnění není možné nebo neekonomické.

Pokud je to více než 25% původních konstrukcí, tak by bylo potřeba zpracovat Průkaz. A pokud by se celková energeticky vztažná plocha rozšiřovala na nejméně dvouapůlnásobek původní celkové energeticky vztažné plochy, musí být splněny požadavky pro celou budovu jako novostavbu podle §6,odst.1, vyhlášky č.264/2020 o energetické náročnosti budovy.
Odpovídá:  Ing. Lucie Kaplanová - EKIS Praha Enviros tisk