Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.12.22 / dotaz č. 148463
Dobrý den, obracím se na vás, jako poradce ministerstva v oblasti FVE a prosím o radu ohledně vhodnosti vybudování FVE.
Dostali jsme již několik nabídek na vybudování FVE od různých firem, ale žádná firma nám neřekla (pochopitelně), zda to má u nás význam - všichni se shodují, že návratnost je prý do deseti let a cena +-300tis. po odečtení dotace (6kWh panely, 10 baterie), ale po hrubých počtech bych řekl, že to bude asi jinak, zde ale tápu a nevím, kdo by mi mohl prakticky poradit. Návratnost není vše, ale je důležitá.
Máme v Liberci plochou střechu na jih cca. 8x7 m2 a spotřebu 4 Mwh/rok (žádný elektromobil, topení i voda na plyn). Když jsem počítal se zastropovanou cenou 6kč, tak jsem na návratnosti tak 20 let a s virtuální baterií ČEZ pro zimní období z naspořené energie možná 13 let i se započítanými distribučními poplatky ale nejsem vůbec znalec a moje výpočty od stolu velkou váhu nemají a praxe je asi jiná. Jde mi o to, abych v této předražené době se starostmi nevybudoval elektrárnu, která se +- nevyplatí a budou s tím jen další starosti.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Dostali jsme již několik nabídek na vybudování FVE od různých firem, ale žádná firma nám neřekla (pochopitelně), zda to má u nás význam - všichni se shodují, že návratnost je prý do deseti let a cena +-300tis. po odečtení dotace (6kWh panely, 10 baterie), ale po hrubých počtech bych řekl, že to bude asi jinak, zde ale tápu a nevím, kdo by mi mohl prakticky poradit. Návratnost není vše, ale je důležitá.
Máme v Liberci plochou střechu na jih cca. 8x7 m2 a spotřebu 4 Mwh/rok (žádný elektromobil, topení i voda na plyn). Když jsem počítal se zastropovanou cenou 6kč, tak jsem na návratnosti tak 20 let a s virtuální baterií ČEZ pro zimní období z naspořené energie možná 13 let i se započítanými distribučními poplatky ale nejsem vůbec znalec a moje výpočty od stolu velkou váhu nemají a praxe je asi jiná. Jde mi o to, abych v této předražené době se starostmi nevybudoval elektrárnu, která se +- nevyplatí a budou s tím jen další starosti.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Dobrý den,
děkujeme za dotaz. V případě malých výkonů na rodinné domy (do 10 kWp) lze dát obecné doporučení, aby návrh respektoval spotřeby budovy a jejich průběh. Tedy aby instalace nebyla zbytečně předimenzovaná. Byť nyní cena elektřiny a zvláště pak její silová složka vzrůstá, není jejich odprodej za výhodné ceny zdaleka jednoduchý. Všechny případy, kterými je buď prodej bez licence ERU (na výrobu elektřiny), prodej na základě licence nebo jakákoliv forma zpětného zápočtu/slevy za dodané přebytky, resp. virtuální baterie budou vždy za cenu celkově nižší, nežli je úspora na vlastní spotřebě budovy. Důvodem je, že ve všech uvedených případech nedojde k úspoře části regulované ceny, tedy především platbě za distribuci. Vaše uváděná spotřeba tedy činí 4 MWh. Jedná se o netepelnou spotřebu, tedy bez vlivu období vytápění, a měla by tedy být v jednotlivých měsících roku rovnoměrně rozložená.
Píšete, že máte navrženu elektrárnu o instalovaném výkonu 6 kWp (předpokládáme, že uvedených 6 kWh je překlep). Lze předpokládat, že v Liberci bude v optimálních podmínkách (rozumná orientace, sklon a bez výraznějšího stínění) měrná produkce 1000 kWh na instalovaný 1 kWp výkonu elektrárny. Elektrárna o výkonu 6 kWp by pak vykazovala celkovou roční výrobu 6 MWp. Výroba z FVE je samozřejmě (oproti zhruba konstantní spotřebě) výrazně vyšší v letních měsících. Z tohoto prostého faktu plyne, že využití vyrobené elektřiny pro úsporu na vlastní spotřebě nemůže být ve vašem případě a daném návrhu FVE více, nežli přibližně 60%, tedy 3,5 MWh. Na tuto skutečnost nemají baterie vliv, jelikož kapacita nikdy nebude taková, aby zajistila sezónní ani měsíční akumulaci. Následně je nutno zohlednit ještě nesoulad mezi výrobou a spotřebou v rámci hodin přes den a mezi jednotlivými dny, vlivem čehož lze předpokládat pokles využití ještě dále např. na 3 MWh (ani baterie nezajistí 100% akumulaci v rámci dnů).
Dané 3 MWh by tedy bylo teoreticky možné uspořit, přičemž zde lze počítat s cenou nikoliv 6 Kč/kWh vč. DPH (pouze silová část), ale cenou celkovou, tedy cca 9,0 Kč/kWh vč. DPH. Při úspoře 3 MWh je tedy úspora provozních nákladů při aktuální uvedené ceně 27 000 Kč/rok.
Dále je tu tedy část přebytků, zde poměrně velká, které lze určitou formou zohlednit. Zde již je výpočet poměrně komplikovaný, jelikož je mnoho způsobů, jak s přebytky pracovat a vícero nabídek obchodníků. Z hlediska ceny kWh je pravděpodobně nejvýhodnější prodej na základě licence ERU. K tomu je bohužel potřeba spousta administrativních úkonů, díky čemuž to v takto malých objemech přebytků nebývá reálné (výhodné). Dalšími možnosti je využití produktů jednotlivých obchodníků, tedy speciální tarify nebo/neboli virtuální baterie. Na konkrétní propočet zde bohužel není prostor, nicméně již při uvažování výše uvedené úspory a investice vychází návratnost na cca 11 let (300/27). Dá se tedy předpokládat, že dané využití přebytků návratnost ještě sníží. Na závěr bychom rádi upozornili, že pokud cena elektřiny do budoucna klesne, bude tím návratnost logicky delší. Na druhou stranu se do budoucna vyvíjí legislativa pro tzv. komunitní energetiku, tedy pravděpodobně bude ještě další možnost, jak s případnými přebytky ekonomicky nakládat.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim
děkujeme za dotaz. V případě malých výkonů na rodinné domy (do 10 kWp) lze dát obecné doporučení, aby návrh respektoval spotřeby budovy a jejich průběh. Tedy aby instalace nebyla zbytečně předimenzovaná. Byť nyní cena elektřiny a zvláště pak její silová složka vzrůstá, není jejich odprodej za výhodné ceny zdaleka jednoduchý. Všechny případy, kterými je buď prodej bez licence ERU (na výrobu elektřiny), prodej na základě licence nebo jakákoliv forma zpětného zápočtu/slevy za dodané přebytky, resp. virtuální baterie budou vždy za cenu celkově nižší, nežli je úspora na vlastní spotřebě budovy. Důvodem je, že ve všech uvedených případech nedojde k úspoře části regulované ceny, tedy především platbě za distribuci. Vaše uváděná spotřeba tedy činí 4 MWh. Jedná se o netepelnou spotřebu, tedy bez vlivu období vytápění, a měla by tedy být v jednotlivých měsících roku rovnoměrně rozložená.
Píšete, že máte navrženu elektrárnu o instalovaném výkonu 6 kWp (předpokládáme, že uvedených 6 kWh je překlep). Lze předpokládat, že v Liberci bude v optimálních podmínkách (rozumná orientace, sklon a bez výraznějšího stínění) měrná produkce 1000 kWh na instalovaný 1 kWp výkonu elektrárny. Elektrárna o výkonu 6 kWp by pak vykazovala celkovou roční výrobu 6 MWp. Výroba z FVE je samozřejmě (oproti zhruba konstantní spotřebě) výrazně vyšší v letních měsících. Z tohoto prostého faktu plyne, že využití vyrobené elektřiny pro úsporu na vlastní spotřebě nemůže být ve vašem případě a daném návrhu FVE více, nežli přibližně 60%, tedy 3,5 MWh. Na tuto skutečnost nemají baterie vliv, jelikož kapacita nikdy nebude taková, aby zajistila sezónní ani měsíční akumulaci. Následně je nutno zohlednit ještě nesoulad mezi výrobou a spotřebou v rámci hodin přes den a mezi jednotlivými dny, vlivem čehož lze předpokládat pokles využití ještě dále např. na 3 MWh (ani baterie nezajistí 100% akumulaci v rámci dnů).
Dané 3 MWh by tedy bylo teoreticky možné uspořit, přičemž zde lze počítat s cenou nikoliv 6 Kč/kWh vč. DPH (pouze silová část), ale cenou celkovou, tedy cca 9,0 Kč/kWh vč. DPH. Při úspoře 3 MWh je tedy úspora provozních nákladů při aktuální uvedené ceně 27 000 Kč/rok.
Dále je tu tedy část přebytků, zde poměrně velká, které lze určitou formou zohlednit. Zde již je výpočet poměrně komplikovaný, jelikož je mnoho způsobů, jak s přebytky pracovat a vícero nabídek obchodníků. Z hlediska ceny kWh je pravděpodobně nejvýhodnější prodej na základě licence ERU. K tomu je bohužel potřeba spousta administrativních úkonů, díky čemuž to v takto malých objemech přebytků nebývá reálné (výhodné). Dalšími možnosti je využití produktů jednotlivých obchodníků, tedy speciální tarify nebo/neboli virtuální baterie. Na konkrétní propočet zde bohužel není prostor, nicméně již při uvažování výše uvedené úspory a investice vychází návratnost na cca 11 let (300/27). Dá se tedy předpokládat, že dané využití přebytků návratnost ještě sníží. Na závěr bychom rádi upozornili, že pokud cena elektřiny do budoucna klesne, bude tím návratnost logicky delší. Na druhou stranu se do budoucna vyvíjí legislativa pro tzv. komunitní energetiku, tedy pravděpodobně bude ještě další možnost, jak s případnými přebytky ekonomicky nakládat.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim
Odpovídá: Ing. Jan Antonín - EKIS Jablonec nad Nisou, EnergySim tisk