Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.2.23 / dotaz č. 152863
Dobrý den,
s manželem jsme před kolaudací našeho rodinného domu. Chybí nám ale potvrzení o energetické náročnosti domu. Tu jsme měli prvně vypočítanou pro elektrické podlahové vytápění a solární panely v době před covidem a válkou na Ukrajině. Výdaje šly mnohonásobně výš, než jsme původně předvídali, a na solární panely nám nyní nezbyly potřebné finance. Nyní nám bez solárních panelů nevychází PENB. Jsme tak v patové situaci, kdy si nemůžeme dovolit vyřídit solární panely a ani další průtahy s kolaudací kvůli hypotéky. Existují jiné, úspornější způsoby, jak energetickou náročnost domu snížit?
Děkuji.
s manželem jsme před kolaudací našeho rodinného domu. Chybí nám ale potvrzení o energetické náročnosti domu. Tu jsme měli prvně vypočítanou pro elektrické podlahové vytápění a solární panely v době před covidem a válkou na Ukrajině. Výdaje šly mnohonásobně výš, než jsme původně předvídali, a na solární panely nám nyní nezbyly potřebné finance. Nyní nám bez solárních panelů nevychází PENB. Jsme tak v patové situaci, kdy si nemůžeme dovolit vyřídit solární panely a ani další průtahy s kolaudací kvůli hypotéky. Existují jiné, úspornější způsoby, jak energetickou náročnost domu snížit?
Děkuji.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Podle současného předpisu, tj. vyhlášky č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov je rozhodujícím kritériem pro zařazení novostavby do energetické třídy takzvaná primární energie z neobnovitelných zdrojů. Není to tedy ani tak o energetické náročnosti budovy ve smyslu roční dodané energie do budovy nutné pro její provoz, nebo průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy. Poslední dva jmenované ukazatele musí být u novostavby rovněž naplněny, přičemž jejich dosažení nebývá většinou problém.
Problém však nastane po přepočtení celkové dodané energie u technického systému vytápění a přípravy teplé vody výhradně elektřinou na již zmíněnou primární energii. Hodnota konverzního faktoru pro elektřinu je stanovena vyhláškou ve výši 2,6, zatímco hodnota pro energonositel zemní plyn, kterým je vytápěna fiktivní stejně veliká referenční budova, se kterou se Vaše posuzovaná budova porovnává, je hodnota konverzního faktoru na 1,1. Od 1. 1. 2022 platí navíc zpřísnění požadavku na primární energii z neobnovitelných zdrojů v závislosti na velikosti a tvarové složitosti posuzovaného domu. Dále se od 1. 1. 2023 na základě předpisu majícího původ v EU mění způsob výpočtu přínosu fotovoltaických zařízení (nahrazení měsíčního kroku výpočtu hodinovým), což může vést k odlišným výsledkům, než k těm, co byly spočítány dříve.
Z uvedeného vyplývá, že sebelepším zateplením stavby nelze eliminovat skutečnost, že novostavba je vytápěna elektřinou a při zachování elektrického přímotopu je jediným způsobem, jak naplnit požadavek na výši primární energie z neobnovitelných zdrojů, právě použití fotovoltaických panelů. Při tom je nutno počítat s tím, že půjde spíše o rozsáhlý systém s akumulací elektřiny a teplé vody a prodejem do sítě (konverzní faktor FV je rovný nule, nebo nabývá při dodávce do sítě záporných hodnot). Pokud pod solárními panely máte na mysli solární termické panely pro přímý ohřev vody, tak takové zařízení problém zcela jistě nevyřeší.
Další varianty, které by řešily energetickou náročnost z pohledu primární energie z neobnovitelných zdrojů, jsou spíše teoretické, protože jsou opět drahé. Např. opuštění elektrického podlahového vytápění, pořízení teplovodního radiátorového vytápění se zdrojem tepla tepelným čerpadlem a doplněním o krbová kamna. Bez znalosti dalších údajů a bez podrobného výpočtu PENB ani v tomto případě není bez dalšího zcela jistý kladný výsledek. O něco levnějším řešením by bylo použití k teplovodnímu systému peletového automatického kotle s kombinovaným bojlerem, nebo levnějšího kotle na kusové dřevo s akumulační nádrží a omezením elektrického vytápění. Poslední možností, co mě napadá, je použití jako zdroje krbová kamna s teplovodní vložkou, akumulací a kombinovaným bojlerem, zde je ale nutno technicky odpojit elektrické vytápění.
Podle současného předpisu, tj. vyhlášky č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov je rozhodujícím kritériem pro zařazení novostavby do energetické třídy takzvaná primární energie z neobnovitelných zdrojů. Není to tedy ani tak o energetické náročnosti budovy ve smyslu roční dodané energie do budovy nutné pro její provoz, nebo průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy. Poslední dva jmenované ukazatele musí být u novostavby rovněž naplněny, přičemž jejich dosažení nebývá většinou problém.
Problém však nastane po přepočtení celkové dodané energie u technického systému vytápění a přípravy teplé vody výhradně elektřinou na již zmíněnou primární energii. Hodnota konverzního faktoru pro elektřinu je stanovena vyhláškou ve výši 2,6, zatímco hodnota pro energonositel zemní plyn, kterým je vytápěna fiktivní stejně veliká referenční budova, se kterou se Vaše posuzovaná budova porovnává, je hodnota konverzního faktoru na 1,1. Od 1. 1. 2022 platí navíc zpřísnění požadavku na primární energii z neobnovitelných zdrojů v závislosti na velikosti a tvarové složitosti posuzovaného domu. Dále se od 1. 1. 2023 na základě předpisu majícího původ v EU mění způsob výpočtu přínosu fotovoltaických zařízení (nahrazení měsíčního kroku výpočtu hodinovým), což může vést k odlišným výsledkům, než k těm, co byly spočítány dříve.
Z uvedeného vyplývá, že sebelepším zateplením stavby nelze eliminovat skutečnost, že novostavba je vytápěna elektřinou a při zachování elektrického přímotopu je jediným způsobem, jak naplnit požadavek na výši primární energie z neobnovitelných zdrojů, právě použití fotovoltaických panelů. Při tom je nutno počítat s tím, že půjde spíše o rozsáhlý systém s akumulací elektřiny a teplé vody a prodejem do sítě (konverzní faktor FV je rovný nule, nebo nabývá při dodávce do sítě záporných hodnot). Pokud pod solárními panely máte na mysli solární termické panely pro přímý ohřev vody, tak takové zařízení problém zcela jistě nevyřeší.
Další varianty, které by řešily energetickou náročnost z pohledu primární energie z neobnovitelných zdrojů, jsou spíše teoretické, protože jsou opět drahé. Např. opuštění elektrického podlahového vytápění, pořízení teplovodního radiátorového vytápění se zdrojem tepla tepelným čerpadlem a doplněním o krbová kamna. Bez znalosti dalších údajů a bez podrobného výpočtu PENB ani v tomto případě není bez dalšího zcela jistý kladný výsledek. O něco levnějším řešením by bylo použití k teplovodnímu systému peletového automatického kotle s kombinovaným bojlerem, nebo levnějšího kotle na kusové dřevo s akumulační nádrží a omezením elektrického vytápění. Poslední možností, co mě napadá, je použití jako zdroje krbová kamna s teplovodní vložkou, akumulací a kombinovaným bojlerem, zde je ale nutno technicky odpojit elektrické vytápění.
Odpovídá: Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk