MPO Efekt - energie efektivně
 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu
    O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

tisk

Dobrý den,

před Vánoci 2007 jsme dokončili rekonstrukci rodinného domu, jehož stáří nám není známo, vzhledem ke stavebním prvkům jej ale odhadujeme na přelom 19. a 20. století.

Dům je postaven na kamenných základových zdech, které cca 0,5 m nad úrovní okolního terénu přecházejí ve zdivo cihlové. Přízemí je zvýšené, takže veškeré vnitřní zdi jsou již převážně z cihel. Obvodové zdi jsou široké cca 50 až 65 cm a jsou stavěny z vnějších stran zdi z cihel, uvnitř je pak násyp z dnes již velmi chudé malty. Dům stojí pod rybníkem na jílovitém podloží s velmi vysokou hladinou podzemní vody (okolo 60 cm pod úrovní terénu).

V rámci rekonstrukce jsme okolo obvodových zdí domu nechali provést drenáž (husí krky položené ve výkopu mírně nad úrovní hladiny spodní vody a zasypané do úrovně terénu štěrkem frakce 16/32). Vnitřní podlahy jsme vykopali do hloubky 60 - 90 cm a i zde jsme do štěřku frakce 16/32 položili husí krky (s vyústěním na opačných stranách domu - z jedné strany vodorovně, z druhé o cca 2,5 m výše). Vzhledem k setrvávající vysoké vlhkosti zdiva jsme v květnu 2007 nechali provést injektáž zdiva proti vzlínající vodě - provedeno cca v úrovni podlah). V srpnu a záři 2007 pak byly v přízemí provedeny sanační omítky systému Cemix (asi díky vysokému zasolení zdiva omítky v některých místech při zemi - hlavně kolem zásuvek - odfukují).

Nyní uvažujeme o zateplení domu a fasádě. Před lety jsem někde četl či slyšel, že obecně lepší materiál na zateplení fasády je minerální vlna, a to z toho důvodu, že je schopná propustit případnou vlhkost vycházející ze zdiva. Pak jsem se ale též dozvěděl, že díky lepidlům, které se používají na přichycení vlny a posléze pro aplikaci fasádní omítky, a díky struktuře fasádních barev je tato schopnost minerální vlny prakticky plně potlačena.

Vzhledem k nepoměru ceny mezi minerální vlnou a fasádním polystyrenem proto uvažujeme o provedení zateplení právě fasádním polystyrenem. Mám však obavu z případné vlhkosti, která může a bude vystupovat ze zdiva, a jejím důsledkům na dům (vlhkost zakonzervovaná ve zdivu, odfouknutí zateplení apod.) a hygienu bydlení v něm (plísně apod.).

Rád bych se Vás proto tímto zeptal na Vaši zkušenost, tj. (i) zda jsou u (dnes už snad jen mírně) vlhkého zdiva pro účely zateplení minerální vlna i fasádní polystyren rovnocenné, či (ii) zda je jeden z těchto materiálů podstatně lepší, a též na to, (iii) zda je v případě použití fasádního polystyrenu z pohledu schopnosti tepelně izolovat třeba přepočítat tloušťku instalované izolace (pro minerální vlnu nám projektant spočítal ideální tloušťku izolace 12 - 15 cm), popř. (iv) zda existuje nějaký přepočítací koeficient.

Předem mnohokrát děkuji za odpověď.
[ 12.8.08 - dotaz číslo: 1781 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
Podle toho co píšete, tak je možné, že problém vzlínání vlhkosti stále přetrvává. Pokud ano, tak nejspíš nepůjde použít žádný kontaktní systém t.j. systém, kde jsou desky lepeny na fasádu a pak povrchově upraveny tenkovrstvou omítkou. Minerální vata s vhodnou, difúzně otevřenou, omítkou dokáže opravdu odvést znatelně více vlhkosti než PS. Podobné vlastnosti jako minerální vata má údajně systém Baumit Open, který má děrované PS desky (http://www.baumit.com/cz/main4/sub2/17482/ , http://imperia.ebau.at/imperia/md/content/baumitcz/prospekt/2007_baumit_open_a_open_s_07.pdf ).
Pokud je ale stěna viditelně vlhká a omítka se někde odlupuje a obsahuje zřetelný výkvět solí, tak to asi nestačí. Je ovšem možné, že ten problém s odlupováním omítky byl způsoben tím, že se efekt drenáží a odvětrání ještě neprojevil.
Nejlepší by ve vašem případě asi bylo použít provětrávanou fasádu, která má ještě výrazně menší difúzní odpor než výše zmíněné systémy (více viz např. http://www.rockwool.cz/sw1555.asp, http://www.dombau.cz/provetravane-fasady.htm, http://www.novabrik.cz/techinfo/eiWNovaBrik.pdf ) .
Pokud by vlhkost byla příliš velká a pokud vzlínající voda sebou nese hodně rozpuštěných solí, pak by mohly nastat potíže i u tohoto typu fasády.
Pokud jde o tepelně izolační vlastnosti tak jsou minerální vata a polystyrén zhruba na stejné úrovni a těch 12 až 15cm je asi rozumná tloušťka.
Navrhoval bych tedy následující postup:
1. Zkuste tedy najít nějakou firmu, která je schopna vlhkost zdiva změřit a posoudit možnost zateplení systémem kontaktní izolace (minerální vata nebo Baumit Open) nebo provětrávané fasády ; pokud byly injektáže provedeny loni, tak už by mohlo být zdivo v rovnovážném stavu pokud jde o vlhkost.
2. Nechte si udělat nabídky na různé systémy ať vidíte kolik to bude stát a zda jsou firmy, které zateplují ochotny se do izolace vašich stěn vůbec pustit (a dát vám záruku, že se problém s vlhnutím nezhorší).
3. Pokud bude vlhkost příliš velká, než aby se dalo zateplovat, budete muset provést nějakou důkladnější hydroizolaci (podříznutí, zaražení plechů a pod.)

Zkontrolováno:
ve vašem případě se nejedná o klasickou kondenzaci ve zdivu díky tepelných mostů ap., ale výhradně díky vzlínavosti ze spodní stavby a ta může být jak do svislých stěn, tak i do podlahy.
Pro řešení svislých stěn bych opravdu doporučoval podřezání obvodového zdiva v úrovni kamenného soklu a pro podlahy existuje odvětrávací systém "iglů" - viz odkaz:
http://www.gabex.cz/Info/Iglu-a-zdvojene-podlahy
Pak by bylo opravdu bezpředmětné řešit způsob zateplení. Pokud toto neprovedete např z důvodu, že již máte podlahy po rekonstrukci, pak bych se opravdu přikláněl k zateplení formou odvětrané fasády, jak bylo zmíněno výše.
"*ba280409"
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - ]

© MPO 2008. Kontakt na správce webu:
Realizoval: EkoWATT. Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect