MPO Efekt - energie efektivně
 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu
    O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

tisk

Dobrý den pane Muntinger, se zájmem jsem si přečetl na www.topenidrevem.cz Váš článek o dřevě a jeho spalování a rád bych se dotázal - protože o tomto není v článku zmínka - na látky a zplodiny vznikající při spalování dřeva a na princip, při kterém dochází k narušování až k "propalování" stěn ocelových teplovodních kotlů, jak tomuto procesu odolává litina, popřípadě nerezový či žáruvzdorný (AKC,AKX...) plech, a zdali existuje nějaká obrana. Termínem "propalování" je myšlen postupný proces koroze stěn působením agresivní atmosféry ve spalovací komoře kotle.
Děkuji
Rudolf Feierfeil

[ 21.8.08 - dotaz číslo: 1887 - téma: Vytápění ]

Vážený pane,
ke korozi na teplosměnných plochách kotle dochází jen tehdy, když je na stěně přítomna kapalná voda t.j. když je teplota
topné vody pod teplotou rosného bodu spalin (někde kolem 55°C). Standardně se používá směšovací ventil na výstupu kotle,
který tomu v ustáleném provozu kotle celkem spolehlivě zabrání. Problém je zatápění; je téměř nemožné zabránit krádkodobé
kondenzaci. Zpravidla je to ale natolik krátká doba, že by to nemělo znatelně snižovat životnost kotle. Rychlost koroze
se výrazně zvýší pokud spaliny obsahují silně kyselé plyny jako HCl (řepková sláma nebo šťovík viz
http://oei.fme.vutbr.cz/konfer/biomasa/Kubicek.pdf ) nebo SO2 (uhlí).
Ještě horší situace nastane, když se ve snaze snížit výkon kotle přiškrtí přívod primárního vzduchu natolik, že poklesne
teplota v topeništi a místo hoření dochází spíše jen k doutnání a pyrolýze při které vzniká řada korozivních látek a
souběžně dojde k poklesu teploty topné vody pod těch zmíněných 55°C. U kotlů pro pyrolyzní spalování dřeva to znamená, že
dojde ke zhasnutí plamene ve spodní části kotle.
V průběhu času se vyskytly různé snahy o zlepšení odolnosti kotlů vůči nízkoteplotní korozi, celkem úspěšné je použití
litiny na kotlové těleso; litina je odolnější a má i větší tloušťku (kotel je ovšem pak dosti těžký).
V posledních několika letech se začaly používat akumulační (pufrační) nádrže ke kotlům. Ty umožní, že kotel pracuje v
optimálním režimu spalování, bez ohledu na momentální potřebu tepla (nemusí se škrtit). Zdá se, že tím je problém z velké
části vyřešen.
Shrnu to tedy takto:
1. Nainstalovat ke kotli akumulační nádrž a směšovač (příklad zapojení je např. na
http://www.atmos.cz/czech/instalace-kotlu-002-zapojeni-kotle-s-laddomatem-21-a-akumulacnimi-nadrzemi )
2. Používat co nejsušší dřevo
3. Být opatrný při použití briket nebo pelet lisovaných z biomasy s větším obsahem chloru
4. Zvážit koupi kotle s litinovým výměníkem

Zkontrolováno: "*ba280409"
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - ]

© MPO 2008. Kontakt na správce webu:
Realizoval: EkoWATT. Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect