Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

11.4.12 / dotaz č. 32485
Dobrý den, chci se zeptat kolik m3 bioplynu získám z 1 t krmného šťovíku a kolik je to tak přibližně kWh?
Vážený pane na Váš dotaz neexistuje jednoznačná odpověď. Zde záleží na hodně faktorech: zda bude substrát šťovíku metanogenizován samostatně nebo ve směsi, bez nebo s přídavkem exkrementů hospodářských zvířat, jaký bude režim anaerobního vyhnívání, v jakém období byl šťovík sklizen. V ČR se využitím šťovíku pro energetické účely zabývají vědecké týmy a nepodařilo se mi najít údaj o tom, že by byl šťovík používán pro výrobu bioplynu samostatně tak, abych mohla odpovědět na Váš dotaz jednoduše číslem.
Mohu Vám zde uvést některé údaje, které jsou volně přístupné:

Kvalita biomasy jako paliva pro vytápění byla testována již cca před 10 lety v Ústavu pro výzkum a využití paliv v Běchovicích. Získané základní hodnoty (v sušině) jsou uvedeny v následujícím přehledu:

popel 1,85 %
spalné teplo 19,17 MJ/kg
výhřevnost 17,89 MJ/kg
vodík 5,85 %
uhlík 48,62 %
síra 0,05 %
dusík 0,49 %
kyslík 42,88 %

Vysoká kvalita krmného šťovíku je významná také pro využití v bioplynových stanicích. Stárnutí šťovíkové píce, které se mimo jiné projevuje klesajícím obsahem NL, není ale pro využití v BPS na závadu (na rozdíl od použití ke krmení), ale spíš naopak. Avšak velmi důležitý je jeho vysoký obsah redukujících cukrů, který při stárnutí píce neklesá (viz údaj z konce května v tab. 2). Průvodním jevem stárnutí je ale také snižování "vodnatosti" krmného šťovíku a tudíž zvyšování jeho sušiny. To je jev, který je rovněž pro využití v BPS žádoucí, neboť je třeba, aby nebyla silážovaná biomasa příliš vlhká. Optimální termín sklizně pro účely produkce bioplynu je proto ve stádiu plného až končícího kvetení, což bývá přibližně kolem poloviny června. V této době vytváří šťovíkový porost také největší nárůst hmotnosti, což je důležité pro získání co nejvyšších výnosů této biomasy, viz obr. 3.

Obsah živin v % v rostlině šťovíku v několika termínech odběrů
25.04. 05.05. 12.05. 20.05. 26.05.
Sušina 11,47 8,89 11,29 13,01 12,41
NL 31,42 23,87 19,82 13,4 11,99
Tuk 1,47 1,87 1,73 1,128 1,18
Vláknina 9,52 13,41 17,9 24,49 26,72
Popel 11,68 11,21 10,01 8,28 8,68
Cukry redukující nestanovovaly se nest. se 11,41 13,2 11,21

Samozřejmě lze i pro bioplyn použít mladý šťovík (jako na krmení), který je pak vhodné silážovat (či senážovat) společně se sušší biomasou, např. s travním porostem. Tento způsob je ale méně praktický, pro nutnost více opakovaných sečí. Podle posledních zkušeností se proto pro BPS doporučuje uvedený způsob sklizně staršího porostu v červnu. Tato sklizeň je považována za hlavní, protože Rumex OK 2 po vytvoření generativních orgánů, tj. již po vykvetení, nevytváří při dalším obrůstání plodonosné lodyhy, ale už jen přízemní listy, i když zpravidla bujného vzrůstu.

Takto nově obrostlý šťovíkový porost lze během léta či začátkem podzimu sklidit také ještě pro využití v BPS, jako doplňkovou seč. Silážování tohoto mladého šťovíku je pak vhodné uložit do silážní jámy společně se suším travním porostem, který v té době bývá běžně k dispozici a který tak optimalizuje vlhkost takto mixované biomasy.

Jak vidíte problematika je poměrně široká a Vy si můžete najít další informace ve článcích Ing. Vlasty Petříkové, DrSc. , jejíž údaje jsme si dovolila použít i ve své odpovědi.

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplyn-a-krmny-stovik
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/krmny-stovik-a-jeho-vyuziti-pro-vyrobu-bioplynu



Odpovídá:  Ing. Světlana Kravčenková* - EKIS Ostrava KEA tisk