Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.4.13 / dotaz č. 39215
Dobrý den,
chtěla bych poradit se zateplením rodinného domu v řadové zástavbě, starého cca 80-100 let. Dům je jednopodlažní, 3 pokoje, sedlová nezateplená střecha, obvodové zdi cca 60 cm tloušťky vystaveny z nepálených cihel - kotovice, příčky v domě z klasických pálených cihel, podlahy - hlína, dřevěný rošt a staré fošny, strop - omítka, rákos, prkna, trámy, zásyp, cihly. Okna klasická dřevěná kastlová, chceme je zrekonstruovat a ponechat, do vnějších křídel možná dát kvalitnější skla s izolací. Vytápění po rekonstrukci kombinovaným plynovým kotlem, radiátory v každé místnosti. Začínáme s rekonstrukcí pokojů a rozhodli jsme se udělat podlahu na hlíněném základu z nopové fólie, 5-10 cm betonu, 5 cm dřevěné konstrukce vyplněné podlahovým izolačním polystyrenem a prozatimně osb deskama a kobercem, v budoucnosti snad podalhovýma palubkama. Na stropě uděláme sádrokartonový podhled cca 5 cm vysoký vyplněny izolační vatou. Boční stěny nejsou potřeba izolovat, jelikož se dotýkají sousedních vytápěných domů a uvnitř pokojů, kuchyně a koupelny. Jde mi o radu zda-li izolovat dům z pohledové strany z ulice z venčí nebo by stačila tato stěna izolovat zevnitř z pokojů. Vím, že staré domy mají svoji vlastní termoregulaci a tzv. dýchají si svým způsobem a slepým zateplováním by mohlo dojít k uzavření a tvorbě plísní a vlhnuti zdiva. Děkuji za radu s pozdravem...
chtěla bych poradit se zateplením rodinného domu v řadové zástavbě, starého cca 80-100 let. Dům je jednopodlažní, 3 pokoje, sedlová nezateplená střecha, obvodové zdi cca 60 cm tloušťky vystaveny z nepálených cihel - kotovice, příčky v domě z klasických pálených cihel, podlahy - hlína, dřevěný rošt a staré fošny, strop - omítka, rákos, prkna, trámy, zásyp, cihly. Okna klasická dřevěná kastlová, chceme je zrekonstruovat a ponechat, do vnějších křídel možná dát kvalitnější skla s izolací. Vytápění po rekonstrukci kombinovaným plynovým kotlem, radiátory v každé místnosti. Začínáme s rekonstrukcí pokojů a rozhodli jsme se udělat podlahu na hlíněném základu z nopové fólie, 5-10 cm betonu, 5 cm dřevěné konstrukce vyplněné podlahovým izolačním polystyrenem a prozatimně osb deskama a kobercem, v budoucnosti snad podalhovýma palubkama. Na stropě uděláme sádrokartonový podhled cca 5 cm vysoký vyplněny izolační vatou. Boční stěny nejsou potřeba izolovat, jelikož se dotýkají sousedních vytápěných domů a uvnitř pokojů, kuchyně a koupelny. Jde mi o radu zda-li izolovat dům z pohledové strany z ulice z venčí nebo by stačila tato stěna izolovat zevnitř z pokojů. Vím, že staré domy mají svoji vlastní termoregulaci a tzv. dýchají si svým způsobem a slepým zateplováním by mohlo dojít k uzavření a tvorbě plísní a vlhnuti zdiva. Děkuji za radu s pozdravem...
Dobrý den
V dotazu popisujete vlastní představu úpravy stropů a podlahy řadového rodinného domu.
Začněme s druhým jmenovaným typem konstrukce. K nové skladbě podlahy mimo náš obor coby energetického konzultačního střediska bychom měli připomínku a to takovou, aby před vodorovným položením nopové folie (výstupky směrem dolů) hliněný povrch (během rekonstrukce pravděpodobně vybraný, aby úroveň nové podlahy byla jako stávající) byla nejprve nasypána vrstva štěrkopísku cca tl. 10 cm navrchu jemnější frakce (tak aby kamínky vyplnili prostor mezi nopy). Vrstva umožní zarovnání povrchu a nadále posílí ochranu proti vzlínající vlhkosti (pokud nebude zahliněná). Přesah styků folie by mohl být alespoň 3 řady nopů. To je však doporučení bez znalosti místních poměrů. Neznáme místí hladinu spodní vody, (ne)přítomnost (vzdálenost a polohu) okolních vodních jímek, nádrží atd. Na větší namáhání vodou by nopová folie nestačila.
K prvnímu jmenovanému typu konstrukce - stropy pod půdou. Plánujete zateplit zevnitř v přidaném podhledu. Toto řešení se může zdát jako ideální – dojde ke zmenšení vytápěného objemu a snížení ztrát tepla. Ale vnitřní zateplení vždy přináší riziko nadměrné kondenzace a tedy i vznik plísní a zachování teplených mostů např. po obvodu. Strop pod půdou se z těchto důvodů doporučuje spíše zateplit shora ze strany půdy a tepelnou izolaci třeba už v tenčí podobě vytáhnout i na nadezdívky a pozednice po obvodu půdy. Je nutné minerální izolace krýt paropropustnou folií anebo, když je požadavek na pochůznost či skladování na půdě izolaci umístit do nosného roštu s fošnami na povrchu. Pochůznost může být zajištěna celoplošně nebo i částečně v podobě pochůzných lávek.
K repasi oken výměny vnějších skel za izolační dvojsklo. Pokud jsou dřevěné rámy zachovalé, neztrouchnivělé, tak lze takovou repasi ještě s utěsněním doporučit (pak však je nutné ručně větrat otevíráním křídel!). Kastlová okna totiž májí jednu výhodu (zejména u fasád s nezatepleným ostěním) a to tu, že izolují větší tloušťkou ostění na rozdíl od novodobých výplní otvorů se stavební hloubkou kolem 80 mm.
Zda izolovat vnější stěny? Pokud dům nemá problémy např. se vzlínající vlhkostí a chcete ušetřit energii na vytápění a zlepšit vnitřní komfort (zvýšením vnitřní povrchové teploty), tak ano. Vnitřní zateplení ani v tomto případě rovněž nedoporučujeme z výše uvedených důvodů. Vnitřním zateplením byste taky částečně přišli o mikroklima částečně hliněné stavby (s obvodovými stěnami z kotovic). Zda má předmětný dům problémy s vlhkostí však není možné v rámci energetického a konzultačního střediska sdělit. Doporučujeme kontaktovat na starší budovy zkušeného projektanta, který stavbu podrobí průzkumu a navrhne ideální řešení. Průvzdušnější systém je dvouplášťový s minerální izolací s nosným roštem pro vnější plášť; pod vnějším pláštěm je ještě provětraná vzduchová mezera. Pokud izolace není dostatečně odolná proti profouknutí větrem, je nutné ji chránit paropropustnou folií. Nevýhodou dvouplášťového systému je vyšší cena a vznik tepelných mostů, které způsobuje rošt či kotvení vnějšího pláště. Projektant by pravděpodobně šel cestou zamezení přístupu případně vlhkosti a klasického vnějšího kontaktního zateplovacího systému. Představa že konstrukce domu musí „dýchat“ je platná jen částečně. Pokud to konstrukce umožní a neohrozí to její statickou či jinou podstatnou funkci, tak je nutné dodržet to, aby se více zkondenzované páry mohlo odpařit, než jí zkondenzuje a aby zkondenzované vodní páry nebylo více než 0,1 kg/m2 za rok. Že by prostup vodní páry obvodovými konstrukcemi nahrazoval větrání, o tom nemůže být ani řeč. Špatný návrh zateplovacího systému pro konkrétní podmínky ať už jakéhokoliv však k problémům vést může.
V dotazu popisujete vlastní představu úpravy stropů a podlahy řadového rodinného domu.
Začněme s druhým jmenovaným typem konstrukce. K nové skladbě podlahy mimo náš obor coby energetického konzultačního střediska bychom měli připomínku a to takovou, aby před vodorovným položením nopové folie (výstupky směrem dolů) hliněný povrch (během rekonstrukce pravděpodobně vybraný, aby úroveň nové podlahy byla jako stávající) byla nejprve nasypána vrstva štěrkopísku cca tl. 10 cm navrchu jemnější frakce (tak aby kamínky vyplnili prostor mezi nopy). Vrstva umožní zarovnání povrchu a nadále posílí ochranu proti vzlínající vlhkosti (pokud nebude zahliněná). Přesah styků folie by mohl být alespoň 3 řady nopů. To je však doporučení bez znalosti místních poměrů. Neznáme místí hladinu spodní vody, (ne)přítomnost (vzdálenost a polohu) okolních vodních jímek, nádrží atd. Na větší namáhání vodou by nopová folie nestačila.
K prvnímu jmenovanému typu konstrukce - stropy pod půdou. Plánujete zateplit zevnitř v přidaném podhledu. Toto řešení se může zdát jako ideální – dojde ke zmenšení vytápěného objemu a snížení ztrát tepla. Ale vnitřní zateplení vždy přináší riziko nadměrné kondenzace a tedy i vznik plísní a zachování teplených mostů např. po obvodu. Strop pod půdou se z těchto důvodů doporučuje spíše zateplit shora ze strany půdy a tepelnou izolaci třeba už v tenčí podobě vytáhnout i na nadezdívky a pozednice po obvodu půdy. Je nutné minerální izolace krýt paropropustnou folií anebo, když je požadavek na pochůznost či skladování na půdě izolaci umístit do nosného roštu s fošnami na povrchu. Pochůznost může být zajištěna celoplošně nebo i částečně v podobě pochůzných lávek.
K repasi oken výměny vnějších skel za izolační dvojsklo. Pokud jsou dřevěné rámy zachovalé, neztrouchnivělé, tak lze takovou repasi ještě s utěsněním doporučit (pak však je nutné ručně větrat otevíráním křídel!). Kastlová okna totiž májí jednu výhodu (zejména u fasád s nezatepleným ostěním) a to tu, že izolují větší tloušťkou ostění na rozdíl od novodobých výplní otvorů se stavební hloubkou kolem 80 mm.
Zda izolovat vnější stěny? Pokud dům nemá problémy např. se vzlínající vlhkostí a chcete ušetřit energii na vytápění a zlepšit vnitřní komfort (zvýšením vnitřní povrchové teploty), tak ano. Vnitřní zateplení ani v tomto případě rovněž nedoporučujeme z výše uvedených důvodů. Vnitřním zateplením byste taky částečně přišli o mikroklima částečně hliněné stavby (s obvodovými stěnami z kotovic). Zda má předmětný dům problémy s vlhkostí však není možné v rámci energetického a konzultačního střediska sdělit. Doporučujeme kontaktovat na starší budovy zkušeného projektanta, který stavbu podrobí průzkumu a navrhne ideální řešení. Průvzdušnější systém je dvouplášťový s minerální izolací s nosným roštem pro vnější plášť; pod vnějším pláštěm je ještě provětraná vzduchová mezera. Pokud izolace není dostatečně odolná proti profouknutí větrem, je nutné ji chránit paropropustnou folií. Nevýhodou dvouplášťového systému je vyšší cena a vznik tepelných mostů, které způsobuje rošt či kotvení vnějšího pláště. Projektant by pravděpodobně šel cestou zamezení přístupu případně vlhkosti a klasického vnějšího kontaktního zateplovacího systému. Představa že konstrukce domu musí „dýchat“ je platná jen částečně. Pokud to konstrukce umožní a neohrozí to její statickou či jinou podstatnou funkci, tak je nutné dodržet to, aby se více zkondenzované páry mohlo odpařit, než jí zkondenzuje a aby zkondenzované vodní páry nebylo více než 0,1 kg/m2 za rok. Že by prostup vodní páry obvodovými konstrukcemi nahrazoval větrání, o tom nemůže být ani řeč. Špatný návrh zateplovacího systému pro konkrétní podmínky ať už jakéhokoliv však k problémům vést může.