Internetová poradna i-EKIS / odpověď
1.7.15 / dotaz č. 58202
Dobry den,
mam dotaz ohledne vytapeni.
Mam v planu postavit sklenik o rozloze 1ha k pestovani zeleniny.Konstrukce bude ocelova oplastena dutinkovym polykarbonatem s UV filtrem o sile 10mm.
Co se tyce vytapeni plochy, tak je to nesmirne energeticky narocne. Volil jsem nekolik druhu, ale zadny me nepresvedcil natolik, abych ho zvolil.
Premyslim nad tim, ze bych zvolil jiny postup. Mam na mysli obvodove zdi postavit z tzv. ztraceneho bedneni (dutinove zdici tvarovky) a sklenik "utopit" do 2metru.To znamena, ze ztracene bedneni bude pod urovni zeme 2metry, zbytek konstrukce ( 3metry) bude nad zemi.Pod zemi preci zustava stala konstantni teplota. Jen me zajima, jaky to bude mit dopad na rust rostlin ??? Jde mi o to, aby rostliny mely dostatek svetla a stale teploty (20-25stupnu celsia) ke zdarnemu rustu. Urcite existuje nejaky model slunecnich paprsku dopadajicich na zem behem denniho cyklu.
Pokud by toto bylo realne zprovoznit, bylo by to velice zajimave reseni.
Samozrejme, ze se musi pocitat i s vyprodukovanym tepelem rostlin a dalsimi okolnostmi.
Dekuji za odpoved.
mam dotaz ohledne vytapeni.
Mam v planu postavit sklenik o rozloze 1ha k pestovani zeleniny.Konstrukce bude ocelova oplastena dutinkovym polykarbonatem s UV filtrem o sile 10mm.
Co se tyce vytapeni plochy, tak je to nesmirne energeticky narocne. Volil jsem nekolik druhu, ale zadny me nepresvedcil natolik, abych ho zvolil.
Premyslim nad tim, ze bych zvolil jiny postup. Mam na mysli obvodove zdi postavit z tzv. ztraceneho bedneni (dutinove zdici tvarovky) a sklenik "utopit" do 2metru.To znamena, ze ztracene bedneni bude pod urovni zeme 2metry, zbytek konstrukce ( 3metry) bude nad zemi.Pod zemi preci zustava stala konstantni teplota. Jen me zajima, jaky to bude mit dopad na rust rostlin ??? Jde mi o to, aby rostliny mely dostatek svetla a stale teploty (20-25stupnu celsia) ke zdarnemu rustu. Urcite existuje nejaky model slunecnich paprsku dopadajicich na zem behem denniho cyklu.
Pokud by toto bylo realne zprovoznit, bylo by to velice zajimave reseni.
Samozrejme, ze se musi pocitat i s vyprodukovanym tepelem rostlin a dalsimi okolnostmi.
Dekuji za odpoved.
Dobrý den,
jedná se opravdu o specifický záměr. Technicky asi není problém toto řešení realizovat. Obecně lze říci, že zapuštěním cca 2m do terénu můžete vnitřní teplotu ve skleníku lépe stabilizovat, snížíte tím velikost tepelných ztrát a tím jistě i potřebu energie na vytápění skleníku. Ohledně teplotní stability v letním a zimním období by bylo nutné provést podrobné výpočty, dle zvolených materiálů, konstrukcí a výměr. V současné době lze stav denního osvětlení a proslunění dostatečně přesně modelovat pomocí software. Myslím, že lze použít postupy dle ČSN 73 0580 - Denní osvětlení budov. Pro stanovení oslunění stavby skleníku je možné použít sluneční diagramy. Zakreslením stínících překážek do diagramu lze z diagramu přímo odečíst čas začátku a konce doby oslunění. Pravoúhlý nebo stereografický sluneční diagram může též sloužit k prezentaci výsledků automatizovaných výpočtů na PC. Výhodou těchto diagramů je jejich názornost. Sluneční diagramy lze rozdělit na:
1) pravoúhlý sluneční diagram
2) polární sluneční diagramy, které se dále dělí na
a) ortografický diagram
b) astereografický diagram
c) kotangensový diagram a z něho odvozený diagram zastínění
Co se týká vlivu tohoto navrženého řešení na rostliny si opravdu netroufám odpovědět, nemám znalosti v oboru botaniky a pěstování zeleniny. Předpokládám, že v případě průsvitné střešní konstrukce a nadzemních částí stěn (cca 3m), bude zajištěno dostatečné množství světla pro růst rostlin.
S pozdravem,
Lubomír Tichý
EKIS 5038 Rakovník
jedná se opravdu o specifický záměr. Technicky asi není problém toto řešení realizovat. Obecně lze říci, že zapuštěním cca 2m do terénu můžete vnitřní teplotu ve skleníku lépe stabilizovat, snížíte tím velikost tepelných ztrát a tím jistě i potřebu energie na vytápění skleníku. Ohledně teplotní stability v letním a zimním období by bylo nutné provést podrobné výpočty, dle zvolených materiálů, konstrukcí a výměr. V současné době lze stav denního osvětlení a proslunění dostatečně přesně modelovat pomocí software. Myslím, že lze použít postupy dle ČSN 73 0580 - Denní osvětlení budov. Pro stanovení oslunění stavby skleníku je možné použít sluneční diagramy. Zakreslením stínících překážek do diagramu lze z diagramu přímo odečíst čas začátku a konce doby oslunění. Pravoúhlý nebo stereografický sluneční diagram může též sloužit k prezentaci výsledků automatizovaných výpočtů na PC. Výhodou těchto diagramů je jejich názornost. Sluneční diagramy lze rozdělit na:
1) pravoúhlý sluneční diagram
2) polární sluneční diagramy, které se dále dělí na
a) ortografický diagram
b) astereografický diagram
c) kotangensový diagram a z něho odvozený diagram zastínění
Co se týká vlivu tohoto navrženého řešení na rostliny si opravdu netroufám odpovědět, nemám znalosti v oboru botaniky a pěstování zeleniny. Předpokládám, že v případě průsvitné střešní konstrukce a nadzemních částí stěn (cca 3m), bude zajištěno dostatečné množství světla pro růst rostlin.
S pozdravem,
Lubomír Tichý
EKIS 5038 Rakovník
Odpovídá: Ing. Lubomír Tichý - EKIS Rakovník Ing. Tichý tisk