Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Vážený pane,

Pro stanovení účinnosti CZT by bylo nutné znát podklady, které zasílá provozovatel CZT Energetickému regulačnímu úřadu. Záleží také, jaká účinnost Vás konkrétně zajímá, neboť účinnost CZT v Bohumíně bude počítána od předávací stanice (stanic) po patu připojených objektů.

Pokud jde o celkovou účinnost, dovolím si citaci ze studie stavu teplárenství (prof. Vl.Slivka akol, VŠB 2011)…. :„ Energetická účinnost teplárenských soustav se pohybuje kolem 70%, při započtení ztrát v kondenzaci při vynucené (technologicky nezbytné) kondenzační výrobě elektřiny v teplárnách je to cca 60%.“ Vzhledem ke skutečnosti, EDě má vyšší účinnost než hnědouhelné elektrárny a že přivaděč z EDě je nově vybudovaný (2009/2010), je celková účinnost i účinnost přenosu tepla vyšší než je průměr ČR.

Účinnost produkce elektřiny v EDě je cca 37 %, což by byla i celková účinnost, pokud by nebylo využíváno teplo. Díky teplárenskému režimu vzroste celková účinnost využití primárního zdroje pravděpodobně na o něco více než 50 % (elektrárna stále produkuje převážně elektřinu, účinnost samotných kotlů je cca 90 %). Tento údaj se bude lišit podle skutečné dodávky tepla v daném roce a je možné si jej vyžádat přímo od společnosti ČEZ. Pro porovnání s jinými možnostmi dodávek tepla je potřeba zohlednit fakt, že je vyráběna elektřina, tj. energie s nejvyšší přidanou hodnotou, kterou v domácím kotli (zatím) efektivně vyrobit neumíme.

Na druhou stranu je potřeba říci, že se nejedná o využití „odpadního tepla“, neboť teplo z kondenzace již není využitelné a je tudíž nutno pro dodávky tepla odebírat teplo z turbíny, čímž se o něco snižuje produkce elektřiny. Cena tepla je tudíž částečně dána i tímto faktem. Výši investici do horkovodu z EDě do Bohumína uvádí Skupina ČEZ ve výši cca 0,5 mld.Kč.

Celková účinnost CZT tak bude dána podílem množství tepla dodaného na paty všech napojených objektů a tepla přivedeného do předávací stanice.

Související legislativa:
 Požadavky na účinnost obsahuje vyhláška č. 193/2007 Sb. kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu.
 Požadavky na účinnost zdrojů pro dodávku tepla stanoví Vyhláška č. 441/2012 Sb. o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

V každém případě si výrobce, resp. dodavatel tepla může do kalkulačního vzorce započítat pouze legislativou povolené ztráty a je tak v jeho zájmu energetickou účinnost přenosu tepla zvyšovat. Proti tomu však stojí všeobecný trend snižování spotřeby tepla a odpojování od CZT. Problematika je poměrně komplikovaná, nicméně je zřejmé, že pokud se dodavatelé tepla nepřizpůsobí novým trendům a výzvám, tak budou čelit stále vážnějším problémům a velké teplárenské soustavy se postupně rozpadnou ať řízeně, či chaoticky. V případě bohumínského CZT však lze předpokládat stabilizované dodávky i cenu minimálně do roku 2030.

S přáním pěkného dne,

Miroslav Šafařík