Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.10.16 / dotaz č. 73993
Dobrý den ,prosím o radu jaké zvukové vlastnosti má osb deska síla 12,5 a 18 kolik decibelů utlumí tyto desky .Děkuji předem za informaci.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Jedná se o to, v jaké stavební konstrukci bude OSB deska použitá, tedy ptáte se na stěnu nebo strop?
V případě stěny by se jednalo o vzduchovou neprůzvučnost, kde dochází k přenosu zvuku z místnosti do místnosti působením zdroje z vysílací místnosti do příjmové místnosti. Zvuková energie vzniká v prostorovém zdroji hluku a přenáší se stěnou, stropem, spárami a okolními konstrukcemi. Vlastnost konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska zvuku přenášeného vzduchem se nazývá vzduchová neprůzvučnost. Jednočíselné charakteristiky vážená neprůzvučnost Rw (laboratorní) nebo vážená neprůzvučnost R’w (stavební) se stanovují z kmitočtově závislých charakteristik. Platí obecně pravidlo, že čím větší plošná hmotnost daného prvku, tím lepší zvukoizolační vlastnosti.
Z toho vyplývá, že tlustší deska z větší plošnou hmotností by měla utlumit více. Zkusil jsem dosadit hodnoty do kalkulátoru na tzb-info.cz, kde je výpočtová pomůcka k výpočtu laboratorní neprůzvučnosti obecných jednoduchých homogenních stavebních prvků z běžných materiálů podle ČSN EN 12354-1, přílohy B Stavební akustika - Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků - Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi.
Vyšlo pro dané desky Rw 26 a 25 dB, což je hodnota velmi nízká a pro praxi nic neříkající. Jako jednoduchá konstrukce by se pro plnění akustické funkce takto OSB desky nepoužívaly.
Něco jiného je, pokud by se jednalo o konstrukci dvojitou, například OSB deska – výplň minerální vatou – OSB deska (tedy obdobná skladba jako například akustické sádrokartonové příčky) nebo o akustickou předstěnu. Pak by se dosáhlo vyšších hodnot Rw (kolem 40 dB) takovéto složené konstrukce. Podobné příklady naleznete v technické dokumentaci akustických příček a předstěn výrobců sádrokartonových desek.
U stropu by se patrně jednalo o kročejový hluk.
Kročejový hluk vzniká v důsledku dynamického zatížení mechanickými nárazy do konstrukce budovy (při chůzi, nahodilým nárazem předmětu na podlahu nebo při manipulaci např. s nábytkem). V důsledku nárazů vzniká chvění (vibrace), které je přenášeno do nosné konstrukce objektu. Chvějící se konstrukce vyzařuje zvukové vlny do vzduchu ve vnitřních prostorách objektu (chvění definujeme jako mechanické vlnění v oboru slyšitelného zvuku, tj. 16 až 16 000 Hz). Pro kročejovou neprůzvučnost je charakteristické, že zdroj hluku (na rozdíl od vzduchové neprůzvučnosti) je v přímém kontaktu s dělící konstrukcí. Zvuková energie, která vzniká mechanickým nárazem na konstrukci, se přenáší ve formě vibrací a má charakter impulsů. Schopnost konstrukce tento typ hluku tlumit se nazývá kročejová neprůzvučnost. Pro kvantifikaci zvukové neprůzvučnosti se používají kmitočtová pásma v rozsahu 100–3 150 Hz v třetinooktávových pásmech a v rozsahu 125–2 000 Hz v oktávových pásmech. Ukazatelem je vážená hladina kročejového zvuku Lnw (dB). Čím je tato hodnota vyšší, tím nižší kročejovou neprůzvučnost mezi dvěma prostory můžeme očekávat. Změřené hodnoty se porovnávají se směrnými hodnotami. Kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí obecně je velmi nízká a zpravidla je třeba k její skladbě navrhnout adekvátní podlahovou konstrukci, která zlepšuje zvukově izolační vlastnosti dělící horizontální konstrukce, zejména s ohledem na zmíněnou kročejovou neprůzvučnost. Posuzujeme dle vážené normalizované hladiny kročejového hluku (L’nw ≤ L’wp, ČSN 73 0532).
Zde se OSB desky mohou používat jako lehká plovoucí podlaha, opět se však posuzuje skladba jako celek se všemi vrstvami a komponenty. Především důležitá je vrstva z tuhé minerální vaty.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Jedná se o to, v jaké stavební konstrukci bude OSB deska použitá, tedy ptáte se na stěnu nebo strop?
V případě stěny by se jednalo o vzduchovou neprůzvučnost, kde dochází k přenosu zvuku z místnosti do místnosti působením zdroje z vysílací místnosti do příjmové místnosti. Zvuková energie vzniká v prostorovém zdroji hluku a přenáší se stěnou, stropem, spárami a okolními konstrukcemi. Vlastnost konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska zvuku přenášeného vzduchem se nazývá vzduchová neprůzvučnost. Jednočíselné charakteristiky vážená neprůzvučnost Rw (laboratorní) nebo vážená neprůzvučnost R’w (stavební) se stanovují z kmitočtově závislých charakteristik. Platí obecně pravidlo, že čím větší plošná hmotnost daného prvku, tím lepší zvukoizolační vlastnosti.
Z toho vyplývá, že tlustší deska z větší plošnou hmotností by měla utlumit více. Zkusil jsem dosadit hodnoty do kalkulátoru na tzb-info.cz, kde je výpočtová pomůcka k výpočtu laboratorní neprůzvučnosti obecných jednoduchých homogenních stavebních prvků z běžných materiálů podle ČSN EN 12354-1, přílohy B Stavební akustika - Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků - Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi.
Vyšlo pro dané desky Rw 26 a 25 dB, což je hodnota velmi nízká a pro praxi nic neříkající. Jako jednoduchá konstrukce by se pro plnění akustické funkce takto OSB desky nepoužívaly.
Něco jiného je, pokud by se jednalo o konstrukci dvojitou, například OSB deska – výplň minerální vatou – OSB deska (tedy obdobná skladba jako například akustické sádrokartonové příčky) nebo o akustickou předstěnu. Pak by se dosáhlo vyšších hodnot Rw (kolem 40 dB) takovéto složené konstrukce. Podobné příklady naleznete v technické dokumentaci akustických příček a předstěn výrobců sádrokartonových desek.
U stropu by se patrně jednalo o kročejový hluk.
Kročejový hluk vzniká v důsledku dynamického zatížení mechanickými nárazy do konstrukce budovy (při chůzi, nahodilým nárazem předmětu na podlahu nebo při manipulaci např. s nábytkem). V důsledku nárazů vzniká chvění (vibrace), které je přenášeno do nosné konstrukce objektu. Chvějící se konstrukce vyzařuje zvukové vlny do vzduchu ve vnitřních prostorách objektu (chvění definujeme jako mechanické vlnění v oboru slyšitelného zvuku, tj. 16 až 16 000 Hz). Pro kročejovou neprůzvučnost je charakteristické, že zdroj hluku (na rozdíl od vzduchové neprůzvučnosti) je v přímém kontaktu s dělící konstrukcí. Zvuková energie, která vzniká mechanickým nárazem na konstrukci, se přenáší ve formě vibrací a má charakter impulsů. Schopnost konstrukce tento typ hluku tlumit se nazývá kročejová neprůzvučnost. Pro kvantifikaci zvukové neprůzvučnosti se používají kmitočtová pásma v rozsahu 100–3 150 Hz v třetinooktávových pásmech a v rozsahu 125–2 000 Hz v oktávových pásmech. Ukazatelem je vážená hladina kročejového zvuku Lnw (dB). Čím je tato hodnota vyšší, tím nižší kročejovou neprůzvučnost mezi dvěma prostory můžeme očekávat. Změřené hodnoty se porovnávají se směrnými hodnotami. Kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí obecně je velmi nízká a zpravidla je třeba k její skladbě navrhnout adekvátní podlahovou konstrukci, která zlepšuje zvukově izolační vlastnosti dělící horizontální konstrukce, zejména s ohledem na zmíněnou kročejovou neprůzvučnost. Posuzujeme dle vážené normalizované hladiny kročejového hluku (L’nw ≤ L’wp, ČSN 73 0532).
Zde se OSB desky mohou používat jako lehká plovoucí podlaha, opět se však posuzuje skladba jako celek se všemi vrstvami a komponenty. Především důležitá je vrstva z tuhé minerální vaty.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice