Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.2.17 / dotaz č. 77421
Dobrý den, stavím rodinný dům z cihel Porotherm 44 Eko+ na lepidlo, který dle projektu neměl být dodatečně zateplován (měla být použita termoizolační omítka na fasádě). Jsou instalována plastová izolační trojskla a nadkrokevní izolace Bramac Therm Top o tloušce 180mm.
Během výstavby došlo k několika pochybením, kvůli kterým mám strach ze vzniku výrazných tepelných mostů. Příklady chyb:
- při osazování betonových překladů (nad okny) do maltového lože si zedníci urychlili práci tím, že místo aby čekali na zavadnutí malty, překlady podložili roxory o průměru 10mm. Na každou stranu jeden přes celou šířku zdiva.
- skladba konstrukce zdiva v oblasti věnce má následující skladbu: exteríér / dutá věncovka porotherm 80mm / betonový věnec (160mm)/ polystyrén (120mm) / věncovka porotherm 80mm
Chtěl bych znát Váš názor na vhodnost (s ohledem na kumulaci a kondenzaci vlhkosti ve zdivu) dodatečného zateplení minerální vatou (uvažoval jsem o tloušce 140mm), kterou bych tyto a případné další nedůslednosti vykompenzoval? Děkuji
Během výstavby došlo k několika pochybením, kvůli kterým mám strach ze vzniku výrazných tepelných mostů. Příklady chyb:
- při osazování betonových překladů (nad okny) do maltového lože si zedníci urychlili práci tím, že místo aby čekali na zavadnutí malty, překlady podložili roxory o průměru 10mm. Na každou stranu jeden přes celou šířku zdiva.
- skladba konstrukce zdiva v oblasti věnce má následující skladbu: exteríér / dutá věncovka porotherm 80mm / betonový věnec (160mm)/ polystyrén (120mm) / věncovka porotherm 80mm
Chtěl bych znát Váš názor na vhodnost (s ohledem na kumulaci a kondenzaci vlhkosti ve zdivu) dodatečného zateplení minerální vatou (uvažoval jsem o tloušce 140mm), kterou bych tyto a případné další nedůslednosti vykompenzoval? Děkuji
Dobrý den,
rád bych rozdělil váš dotaz na energetickou stránku věci (1), stranu věci stavebně fyzikální (2) (kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu konstrukcí a uvnitř konstrukcí) a ekologickou stranu věci (3). Pojďme se na problematiku podívat postupně.
(1) Z energetického hlediska nelze předpokládat, že u takto silného a v podstatě už tak kvalitního zdiva (co se tepelné vodivosti týká), bude zateplení objektu ekonomicky návratné. Zdivo má součinitel prostupu tepla 0,195 W/m2K. Součinitel prostupu tepla zatepleného zdiva 140 mm MV je přibližně U=0,135 W/m2K (s uvažováním tepelných mostů způsobených kotvením ETICS). Pokud Vás nebudu zatahovat do výpočtu a napíšu přímo výsledek při průměrné zimě ušetříte za vytápění na 1 m2 přibližně 6,5 kWh. V tomto okamžiku záleží na na ceně, za jakou máte teplo a jak velkou plochu fasády budete zateplovat. Orientačně pro plyn a 200 m2 zateplení fasády byste za modelový rok ušetřil cca 2000 Kč na vytápění. Berte to s rezervou, nejsou tam například zahrnuty tepelné mosty, které jste popsal, ty ale významnou část neudělají i s tepelnými mosty se můžete pohybovat okolo 2500 Kč/rok. Pak záleží na srovnání o kolik dáte více za realizaci zateplení objektu.
Pozn.: Samozřejmě nikdo nedokáže předpokládat růst cen energií...
(2) Z tepelnětechnického hlediska může být v detailech problém. Prostupující ocelové prvky prakticky z exteriéru do interiéru mohou způsobovat sníženou povrchovou teplotu v interiéru a následně ve zvlášť špatných případech povrchovou kondenzaci nebo růst plísní. U tenkého prostupujícího prvku, bych ale problém nepředpokládal... toto lze výpočtově prověřit, ale je to na poměrně delší dobu. Co se týká věnce zatepleného podle vašich vět ze strany interiéru, rozhodně se nejedná o správné řešení a doporučoval bych jej také výpočtově prověřit, zde může také dojít ke kondenzaci uvnitř konstrukce. Obecně lze říci, že by zateplení těmto detailům ze strany exteriéru prospělo. Pokud by se výpočtově prokázalo, že detaily nebudou i bez zateplení rizikové, zateplení by nebylo nutné.
(3) Pokud by Vás zajímala ekologická stránka věci, na výrobu 1 kg minerální vaty se spotřebuje 17,5 MJ primární energie, objemová hmotnost minerální izolace pro zateplení fasády je 140 kg/m3. Pro zateplení 200 m2 v tl. 140 mm bude potřeba pro zateplení 28 m3 izolace a tedy na její výrobu bude spotřebováno 68 600 MJ primární energie. Tolik primární energie ušetříte při vytápění plynem přibližně za 12 let. Z ekologického hlediska je tedy zateplení správným krokem pro přírodu.
Přeji pěkný den
Tesař
rád bych rozdělil váš dotaz na energetickou stránku věci (1), stranu věci stavebně fyzikální (2) (kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu konstrukcí a uvnitř konstrukcí) a ekologickou stranu věci (3). Pojďme se na problematiku podívat postupně.
(1) Z energetického hlediska nelze předpokládat, že u takto silného a v podstatě už tak kvalitního zdiva (co se tepelné vodivosti týká), bude zateplení objektu ekonomicky návratné. Zdivo má součinitel prostupu tepla 0,195 W/m2K. Součinitel prostupu tepla zatepleného zdiva 140 mm MV je přibližně U=0,135 W/m2K (s uvažováním tepelných mostů způsobených kotvením ETICS). Pokud Vás nebudu zatahovat do výpočtu a napíšu přímo výsledek při průměrné zimě ušetříte za vytápění na 1 m2 přibližně 6,5 kWh. V tomto okamžiku záleží na na ceně, za jakou máte teplo a jak velkou plochu fasády budete zateplovat. Orientačně pro plyn a 200 m2 zateplení fasády byste za modelový rok ušetřil cca 2000 Kč na vytápění. Berte to s rezervou, nejsou tam například zahrnuty tepelné mosty, které jste popsal, ty ale významnou část neudělají i s tepelnými mosty se můžete pohybovat okolo 2500 Kč/rok. Pak záleží na srovnání o kolik dáte více za realizaci zateplení objektu.
Pozn.: Samozřejmě nikdo nedokáže předpokládat růst cen energií...
(2) Z tepelnětechnického hlediska může být v detailech problém. Prostupující ocelové prvky prakticky z exteriéru do interiéru mohou způsobovat sníženou povrchovou teplotu v interiéru a následně ve zvlášť špatných případech povrchovou kondenzaci nebo růst plísní. U tenkého prostupujícího prvku, bych ale problém nepředpokládal... toto lze výpočtově prověřit, ale je to na poměrně delší dobu. Co se týká věnce zatepleného podle vašich vět ze strany interiéru, rozhodně se nejedná o správné řešení a doporučoval bych jej také výpočtově prověřit, zde může také dojít ke kondenzaci uvnitř konstrukce. Obecně lze říci, že by zateplení těmto detailům ze strany exteriéru prospělo. Pokud by se výpočtově prokázalo, že detaily nebudou i bez zateplení rizikové, zateplení by nebylo nutné.
(3) Pokud by Vás zajímala ekologická stránka věci, na výrobu 1 kg minerální vaty se spotřebuje 17,5 MJ primární energie, objemová hmotnost minerální izolace pro zateplení fasády je 140 kg/m3. Pro zateplení 200 m2 v tl. 140 mm bude potřeba pro zateplení 28 m3 izolace a tedy na její výrobu bude spotřebováno 68 600 MJ primární energie. Tolik primární energie ušetříte při vytápění plynem přibližně za 12 let. Z ekologického hlediska je tedy zateplení správným krokem pro přírodu.
Přeji pěkný den
Tesař