Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.8.17 / dotaz č. 84645
Dobrý den, uvažujeme o nové fasádě na nedávno zakoupeném domě, který je před kompletní rekonstrukcí. Je to 2patrová budova, ca 500 m2 fasády, obvodové zdivo tl. 45 cm z plných pálených cihel, izolace mezi základy domu a zdivem je podle mého solidní, ale ne ideální. Napadají nás proto následující varianty fasády: 1.) 45 cm plné zdivo + nová vnější lehčená tepelně izolační omítka 2.) 45 cm plné zdivo + kontaktní zateplení EPS typu open system 3.) 45 cm plné zdivo + minerální vata 4.) 45 cm plné zdivo + minerální vata s roštem a odvětrávanou fasádou. Můžete prosím srovnat tyto všechny varianty a doporučit nám tu nejvhodnější? Děkujeme mnohokrát za Vaši odpověď a rady!
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Stávající zdivo z klasických plných cihel na tloušťku 45 cm má velmi malý tepelný odpor (značí se R). Udává se hodnota R v rozmezí 0,65 až 0,75 (m2.K/W). Současné doporučení je pro tepelný odpor kolem 4,0 (m2.K/W), tedy několikanásobně větší.
Současná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) pracuje s veličinou součinitel prostupu tepla U. To je přibližně reciproční hodnota zmíněné R. Platí, že U se rovná přibližně 1/R. Přepočteno tedy na současnou normu, součinitel prostupu tepla U pro Vaše plné zdivo je cca 1,3 (W/m2.K). Zde platí, čím menší hodnota U je, tím lepší je izolační schopnost zdiva.
Pokud se tedy jedná o obvodovou stěnu a normové požadavky:
Závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Ta se již prakticky ani pro rekonstrukce nepoužívá.
Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Té by bylo vhodné dosáhnout.
Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K). To patrně není cílem přestavby, ale může být.
Stručné zhodnocení naznačených variant:
Add.1:
Řešení tepelně izolační omítkou:
Tepelně izolační omítky různých výrobců se vyrábí vylehčením póry a s příměsí polystyrénového granulátu nebo perlitu. Jejich tepelná vodivost λ nedosahuje lepších hodnot než 0,09 až 0,17 (W/m.K). Tloušťka aplikace tepelně izolační omítky je obvykle 30 mm, někdy až 40 mm.
Zvýšení tepelného odporu R:
- při tloušťce 30 mm bude max. o 0,3 (m2.K/W).
- při tloušťce 40 mm bude max. o 0,4 (m2.K/W) ¨
Jak vidět, přínos pro tepelnou izolaci je zanedbatelný, nedoporučuji.
Add 2:
Kontaktní zateplení děrovaným EPS (patrně v systému s šedým EPS) je vhodnou variantou. Difúzní vlastnosti zdiva se zásadně nezhorší, při použití více paropropustných lepidel a finálních omítek lze připustit i mírně vlhké zdivo kolem 5%, max. do 7%. Před každým použitím lepeného izolantu doporučuji vlhkost ověřit změřením z odebraného vzorku. Póry umožňují odvětrávaní, EPS není nasákavý, v šedé variantě se lze dostat na doporučenou hodnotu již při cca 12 až 14 cm izolantu. Tepelná vodivost je kolem 0,036 W/m.K.
Add. 3:
Minerální vata má tepelnou vodivost deklarovanou kolem 0,040, prakticky cca 0,042 W/m.K. Musí být tedy ve větší tloušťce, cca 16 cm, spíše více. Přestože jsou vlákna hydrofobizovaná, určitou náchylnost ke zvýšení vlhkosti má (pokud bude rosný bod v izolantu, ale dá se navrhnout konkrétní tloušťka i tak, aby kondenzace byla minimální. To vyjde z výpočtu. Vysoká vlhkost zdiva ale může vatu také ovlivnit. Výhodou je nehořlavost (to především pro vyšší budovy, kde se proto nejčastěji používá).
Add. 4:
Zateplení minerální vatou s odvětráním pod samostatný přidaný fasádní obklad je pro zavlhčené zdivo nejšetrnější řešení. Je zde ale vyšší cena. Tloušťka vaty bude jako výše, materiálních řešení obkladu a roštů je mnoho.
Při obavách z vyšší vlhkosti zdiva tedy lze doporučit variantu 4. Myslím, že po ověření stavu vlhkosti lze doporučit i variantu 2.
Uvádíte, že dům je před celkovou rekonstrukcí. Je tedy možno a je na zvážení požádat o dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám 2015 – 3.výzva se jedná o oblast podpory A – Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů.
Oblast podpory A má pak čtyři podoblasti – A.0, A.1, A.2 a A.3 které jsou odstupňované různou výší dotace podle výše dosažené úspory, neboli podle toho, jak moc a co vše se zateplí. Zařazení do těchto skupin vyjde z energetického posouzení domu, které provádí energetický specialista.
Například - nejnižší požadavky pro podoblast A.0 stanovují dvě kritéria:
- procentní snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění minimálně o 20% oproti původnímu stavu
- měněné stavební prvky budou mít součinitel prostupu tepla menší než 0,9 násobek doporučené hodnoty U dle ČSN.
První kritérium závisí na výpočtu. Ze zkušenosti se ví, že výměna oken a zateplení fasád na snížení o 20% obvykle bohatě stačí.
V rámci plánované rekonstrukce se patrně budou provádět ještě nějaké další opatření (zateplení podlah, stropu pod půdou, střechy nebo něco podobného. Pak by se mohlo dosáhnout na vyšší dotaci.
Druhé kritérium je splnitelné poměrně snadno, jde o výběr vhodného způsobu dalšího zateplení. Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro stěnu vnější U dle ČSN 73 0540-2 je 0,25 (W/m2.K), tedy musí být menší než 0,9 násobek, neboli o 10% lepší. To splní správná tloušťka izolantu, záleží na výběru (běžný EPS, šedý grafitový apod.)
Pokud máte stavební výkresy domu a nějakou foto k dispozici, lze doporučit bezplatnou osobní konzultaci v naší kanceláři (poradenství v rámci EKIS, telefonicky předem objednat, kontakty na www.eccb.cz), kde poradce může doporučit vhodný postup nebo přesněji posoudit šanci na dotaci a její výši.
Rovněž budou podány další informace o požadavcích k dotaci, které stanovují pokyny pro žadatele vydané Státním fondem životního prostředí. Podrobnosti naleznete na stránkách www.novazelenausporam.cz.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Stávající zdivo z klasických plných cihel na tloušťku 45 cm má velmi malý tepelný odpor (značí se R). Udává se hodnota R v rozmezí 0,65 až 0,75 (m2.K/W). Současné doporučení je pro tepelný odpor kolem 4,0 (m2.K/W), tedy několikanásobně větší.
Současná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) pracuje s veličinou součinitel prostupu tepla U. To je přibližně reciproční hodnota zmíněné R. Platí, že U se rovná přibližně 1/R. Přepočteno tedy na současnou normu, součinitel prostupu tepla U pro Vaše plné zdivo je cca 1,3 (W/m2.K). Zde platí, čím menší hodnota U je, tím lepší je izolační schopnost zdiva.
Pokud se tedy jedná o obvodovou stěnu a normové požadavky:
Závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Ta se již prakticky ani pro rekonstrukce nepoužívá.
Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Té by bylo vhodné dosáhnout.
Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K). To patrně není cílem přestavby, ale může být.
Stručné zhodnocení naznačených variant:
Add.1:
Řešení tepelně izolační omítkou:
Tepelně izolační omítky různých výrobců se vyrábí vylehčením póry a s příměsí polystyrénového granulátu nebo perlitu. Jejich tepelná vodivost λ nedosahuje lepších hodnot než 0,09 až 0,17 (W/m.K). Tloušťka aplikace tepelně izolační omítky je obvykle 30 mm, někdy až 40 mm.
Zvýšení tepelného odporu R:
- při tloušťce 30 mm bude max. o 0,3 (m2.K/W).
- při tloušťce 40 mm bude max. o 0,4 (m2.K/W) ¨
Jak vidět, přínos pro tepelnou izolaci je zanedbatelný, nedoporučuji.
Add 2:
Kontaktní zateplení děrovaným EPS (patrně v systému s šedým EPS) je vhodnou variantou. Difúzní vlastnosti zdiva se zásadně nezhorší, při použití více paropropustných lepidel a finálních omítek lze připustit i mírně vlhké zdivo kolem 5%, max. do 7%. Před každým použitím lepeného izolantu doporučuji vlhkost ověřit změřením z odebraného vzorku. Póry umožňují odvětrávaní, EPS není nasákavý, v šedé variantě se lze dostat na doporučenou hodnotu již při cca 12 až 14 cm izolantu. Tepelná vodivost je kolem 0,036 W/m.K.
Add. 3:
Minerální vata má tepelnou vodivost deklarovanou kolem 0,040, prakticky cca 0,042 W/m.K. Musí být tedy ve větší tloušťce, cca 16 cm, spíše více. Přestože jsou vlákna hydrofobizovaná, určitou náchylnost ke zvýšení vlhkosti má (pokud bude rosný bod v izolantu, ale dá se navrhnout konkrétní tloušťka i tak, aby kondenzace byla minimální. To vyjde z výpočtu. Vysoká vlhkost zdiva ale může vatu také ovlivnit. Výhodou je nehořlavost (to především pro vyšší budovy, kde se proto nejčastěji používá).
Add. 4:
Zateplení minerální vatou s odvětráním pod samostatný přidaný fasádní obklad je pro zavlhčené zdivo nejšetrnější řešení. Je zde ale vyšší cena. Tloušťka vaty bude jako výše, materiálních řešení obkladu a roštů je mnoho.
Při obavách z vyšší vlhkosti zdiva tedy lze doporučit variantu 4. Myslím, že po ověření stavu vlhkosti lze doporučit i variantu 2.
Uvádíte, že dům je před celkovou rekonstrukcí. Je tedy možno a je na zvážení požádat o dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám 2015 – 3.výzva se jedná o oblast podpory A – Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů.
Oblast podpory A má pak čtyři podoblasti – A.0, A.1, A.2 a A.3 které jsou odstupňované různou výší dotace podle výše dosažené úspory, neboli podle toho, jak moc a co vše se zateplí. Zařazení do těchto skupin vyjde z energetického posouzení domu, které provádí energetický specialista.
Například - nejnižší požadavky pro podoblast A.0 stanovují dvě kritéria:
- procentní snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění minimálně o 20% oproti původnímu stavu
- měněné stavební prvky budou mít součinitel prostupu tepla menší než 0,9 násobek doporučené hodnoty U dle ČSN.
První kritérium závisí na výpočtu. Ze zkušenosti se ví, že výměna oken a zateplení fasád na snížení o 20% obvykle bohatě stačí.
V rámci plánované rekonstrukce se patrně budou provádět ještě nějaké další opatření (zateplení podlah, stropu pod půdou, střechy nebo něco podobného. Pak by se mohlo dosáhnout na vyšší dotaci.
Druhé kritérium je splnitelné poměrně snadno, jde o výběr vhodného způsobu dalšího zateplení. Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro stěnu vnější U dle ČSN 73 0540-2 je 0,25 (W/m2.K), tedy musí být menší než 0,9 násobek, neboli o 10% lepší. To splní správná tloušťka izolantu, záleží na výběru (běžný EPS, šedý grafitový apod.)
Pokud máte stavební výkresy domu a nějakou foto k dispozici, lze doporučit bezplatnou osobní konzultaci v naší kanceláři (poradenství v rámci EKIS, telefonicky předem objednat, kontakty na www.eccb.cz), kde poradce může doporučit vhodný postup nebo přesněji posoudit šanci na dotaci a její výši.
Rovněž budou podány další informace o požadavcích k dotaci, které stanovují pokyny pro žadatele vydané Státním fondem životního prostředí. Podrobnosti naleznete na stránkách www.novazelenausporam.cz.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice