Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

7.3.18 / dotaz č. 91243
Dobrý den, před 9 lety jsem koupil starý, převážně kamenný dům z konce 18 století.
Dům byl v hrozném stavu, ale věděl jsem do čeho jdu. Od té doby proběhla kompletní rekonstrukce, od podlah až po střechu.
Při koupi domu jsem řešil samozřejmě i hydroizolace, dům byl dost vlhký a tudíž jsem v rámci možností provedl opatření. Z ¼ jsem dům postupným odbourávání odizoloval, 2/4 chemická injektáž a zbytek domu jakožto i odizolované části, drenáž do štěrkového lože s geotextilií a nopová folie.
Ze dvou stran je dům cca 120cm utopený v terénu.
Rekonstrukce a odvlhčení jako takové, je v pohodě, nikde žádá viditelná vlhká místa, plísně, nic.
Dům má kompletně nová okna, izolaci v podlaze ( zde jsem z technologických důvodů dostal pouhých 7cm EPS včetně systémové desky ) ve stropech je všude 15cm vaty s reflexní hliníkovou folií.
Nyní řeším můj problém a to je vytápění, jak jsem již psal dům je starý kamenný a obvodové zdivo je zvenčí zatím jen okopané, z důvodu že nechci dávat EPS na kámen.
V loni v listopadu jsme poprvé zatopili a po cca 4 měsících, nemám vůbec dobrý pocit z vytápění.
Mám kombinaci podlahového vytápění s radiátory, kdy kamna ještě ohřívají vodu v bojleru, vše je ještě zálohováno el. Kotlem. Vytápěná plocha 320m2
Kamna mají výkon 17kw z toho 14 do vody, abych vůbec natopil místnosti na 20 stupňů, tak musím topit aspoň na teplotu vody 72-75°C a náběh na tuto teplotu je strašně zdlouhavý. Vždy zatápím v 8 hod ráno a těch 20 mám v místnostech až někdy kolem 20 hod, ve 22 hod přestávám topit a ráno je všude max 16°C a takto je to každý den, to nemluvím o tom, že přikládat se musí každou hodinu, déle to hořet nevydrží. Na radiátorech mám cca 60°C na podlaze cca 25°C, ale ty kamenné zdi mají pouhých 14°C, v rozích u podlahy dokonce jen okolo 6°C.
Párkrát jsem zkoušel udržovat 18°C jen elektrokotlem a to jsem omdléval, protože spotřeba byla okolo 150-160kw/den, prostě hrůza.
Teď otázka, jsou dostatečně silná kamna? Nebo to vše dělají jen ty nezateplené zdi, které mají zevnitř na povrchu puhých 13-14°C při venkovní teplotě -12°C a v rozích u podlahy jen okolo 5-6°C. Když zateplit tak určitě provětrávanou fasádu, ale co s polovinou domu která je 1,2 m utopená v zemi?Tuto část by určitě chtělo také zateplit, ale jelikož už je všude už nopovka tzn. že mezi zdí a folií je vzduchový prostup, tak si myslím, že bych jí tam mohl nechat, na tuto nopovku bych mohl klidně dát Extrudovaný pol. 2 vrstvy křížem, ale už bych to asi nekotvil do zdi. Jelikož bych musel stejně zase vše odkopat, pak dát extrud. pol. ke stávající nopovce 2x křížem jen tak na sucho a na to bych dal znovu nopovku a vše jen zasypal a nechal cca 10cm nad zemí. Dále už bych pokračoval provětrávanou fasádou, tzn, Impreg. Dřevěný rošt, nebo ocelový, minerální izolaci kontaktně bez lepení, a záklop kde mezi vatou a záklopem bude 2-3cm vzduchová mezera.
Kolik izolace na část pod zemí a bude EPS vhodný?Kolik izolace minerál na stěny , stěny jsou na dvou stranách 90cm kámen cihla a dvou stranách kámen 50cm.
Zlepší se intenzita přikládání? Nebo jsou třeba silnější kamna?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.

Z popisu domu vyplývá, že je poměrně velký. Otázkou je, zda pro návrh ústředního vytápění byla zpracována projektová dokumentace a zda projektant provedl výpočet tepelných ztrát po jednotlivých místnostech a tomu odpovídající dimenzování výkonu zdroje tepla a otopných těles s podlahovým vytápěním. Při jmenovitém výkonu 14 kW do výměníku je toto při nízkých venkovních teplotách patrně poddimenzované. Navíc dochází po dobu topné přestávky k rychlému vychládání obvodových konstrukcí a po dobu plného vytápění nedojde ani k dostatečné akumulaci nějakého tepla do masivních kamenných zdí. Obvykle se to řešilo takzvanou přirážkou na zátop, což bylo adekvátní navýšení výkonu zdroje a otopné soustavy právě pro dobu, kdy je potřeba vyšším výkonem zajistit rychlé prohřátí nejen vzduchu, ale i chladných stěn.
Nevýhodou je i ne příliš dostatečná dimenze nových tepelných izolací. Například 7 cm izolantu v podlaze je málo a to i v případě bez podlahového vytápění. Takto odchází část tepelné energie do země. Považte, jaký je zde teplotní spád, který při řekněme 35°C vody a teplotě zeminy pod podlahou 10°C je 25°C. Málo se jeví i 15 cm minerální vaty ve stropech, patrně pod nevytápěnou půdou. Nezmiňujete energetickou účinnost nových oken (dvojskla, trojskla?, kvalita rámů a osazení, zateplení špalet apod. Vše toto přispívá k velké tepelné ztrátě, kterou dům má.
Pokud jde tedy o zateplení: Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší, tím lepší izolace.
Uvedu pro některé konstrukce, o kterých je řeč a k tomu orientační přepočet hodnoty, kterou má konstrukce dle Vašeho popisu.

Podlaha na terénu:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,45 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K).
Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Vaše podlaha se 7 cm EPS - U 0,55 (W/m2.K) – není ani minimální !

Strop pod nevytápěnou půdou
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K).
Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Váš strop s 15 cm vaty - U 0,30 (W/m2.K) – je na minimální hodnotě!

Obvodová stěna (nyní kámen)
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K).
Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Kámen bez zateplení – cca 1,2 až 1,4
Se zateplením odvětranou fasádou s minerální vatou 16 cm – 0,24 (W/m2.K).

Takže ke konkrétním dotazům – obvodovou stěnu zateplit určitě, minimálně 16 cm pro dosažení doporučení dle ČSN, bude-li více jen dobře. Odvětrávaná mezera by měla být 4 cm a nezapomenout na kvalitní a správně provedenou a zatěsněnou protivětrnou fólii.
Pod terén dát XPS nebo perimetr, tedy izolace odolné vlhkosti. V zásadě dle vašeho popisu a umožnit odvod vlhkosti zpoza první nopové fólie. Tloušťku izolantu z XPS min. 10 až 12 cm.
Pokud bude možno, přidat tepelnou izolaci na stropy, doporučená celková tloušťka alespoň 30 cm.
Zvýšení výkonu zdroje je druhá cesta, ale ne ta doporučená. Po provedeném dodatečném zateplení obvodových stěn bude stávající zdroj a radiátory již možná stačit. Ověřit to lze předem tepelně technickými a topenářskými výpočty.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk