MPO Efekt - energie efektivně
 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu
    O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

tisk

Mám dotaz k rizikům částečného zateplení domu. Jedná se o starý dům bez hydroizolace, kterou nelze z prostorových důvodů provést. Avšak problémy se zemní vlhkostí uvnitř domu nejsou, poté co byl odstraněn vnější obklad soklu a provedeny vnitřní sanační omítky. Na jedné straně domu je ale podlaha téměř v úrovni terénu a z vnějšku je viditelné, že vlhkost sahá přinejmenším do úrovně podlahy. Dům bych rád tepelně izoloval minerální vatou, kontaktně, ale nechci zhoršit situaci ohledně zemní vlhkosti a proto nechci uzavřít zdivo fasádou alespoň do předpokládané výše vlhkosti. To mne přivedlo k myšlence, že by vnější tepelná izolace začínala až cca 0,5m nad úrovní podlahy. Má takové rešení nějaká rizika s ohledem na vznik tepelných mostů a s tím souvisejícím srážením vlhkosti zevnitř na nezateplené části zdi? Myslím tím zhoršení v důsledku instalace částečné tepelné izolace oproti stávajícímu stavu bez izolace. (Zdivo je pískovec 70 cm). V jiné části domu je z prostorových důvodů neproveditelná tepelná izolace na jedné stěně, takže bude-li izolace provedena jen tam, kde je to možné, bude jedna místnost mít dvě vnější stěny izolované, jednu vnější stěnu neizolovanou a jednu stěnu vnitřní (příčka) -samozřejmě z hlediska tepelných úspor je mi jasná nižší efektivita, ale zajímá mne opět riziko srážení vlhkosti - dojde uvedeným částečným zaizolováním ke zhoršení oproti stávajícímu stavu bez izolace?
Děkuji
[ 12.4.18 - dotaz číslo: 92642 - téma: Zateplování budov ]

Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz. Co se týče hydroizolace... Na to jste se přímo neptal, ale zareaguji... Sanační omítky v podstatě hydroizolační poruchy neřeší, spíše je pouze zakryjí, občas toto stačí. Sanační omítka je pórovitá a funguje podobně jako houba. Ze strany zdiva pomalu saje vodu vlhkost, kterou póry pozvolna uvolňuje do interiéru. V pórech se postupně usazují výkvěty solí, které by se na klasické omítce ukázaly ihned, v případě sanační omítky toto nastane až když se jimi póry zcela zaplní. To, že se na povrchu stěny neprojevují vlhkostní poruchy tedy nemusí znamenat že se neprojeví v budoucnu.
Na druhou stranu, pokud jste odstranil obklad ze soklové části, umožnil jste vysychání zdiva i směrem do exteriéru, k čemuž před tím přes obklad pravděpodobně nedocházelo. Takže jste původní stav zřejmě výrazně zlepšil.
Pokud by problémy přetrvávaly, lze vzlínající vodu odstínit pomocí hydroizolační clony tvořenou chemickou injektáží. To znamená, že se zdivo napustí nějakou látkou, většinou bývají ve skupenství gelu, či krému, které vyplní póry ve zdivu a vytvoří pro vzlínající vodu neprostupnou clonu. Toto řešení dodává např. WEBER.
https://www.weber-terranova.cz/sanace-a-hydroizolace/vyrobky/injektaze/hydrofobizujici-injektaze.html

A teď k samotnému dotazu...
Myšlenka neizolování vlhkého zdiva je určitě správná. Lze očekávat, že vlhkostní problémy by se po uzavření kontaktním zateplovacím systémem i s použitím minerální izolace zhoršily. Je na uvážení, zda se nepokusit vyřešit hydroizolační poruchy např. cestou injektáže, obkopáním apod. a tepelnou izolaci neprovést později celoplošně.

Pokud toto nelze, je varianta částečného zateplení o které jste psal.
Tepelné mosty, kterých se obáváte pro Vás samy o sobě riziko nepředstavují. V místě tepelných mostů skutečně dochází ke srážení vzdušné vlhkosti. To je způsobeno nedostatečnou povrchovou teplotou konstrukce, která pokud klesne pod teplotu rosného bodu, bude na ní kondenzovat vodní pára - vzdušná vlhkost. Nedostatečná povrchová teplota je způsobena právě nedostatečnými teplně-izolačními vlastnostmi konstrukce.
Pokud v současné době dům funguje - je vytápěn, užíván a na obvodových stěnách nedochází ke kondenzaci vodní páry v zimním období, samotné zateplení tento stav v místě nezateplených částí nezhorší. Povrchová teplota zde bude stejná, případně mírně vyšší, jelikož z vnější části se zmenší ochlazovaná plocha.
Je ale nutné, aby v interiéru zůstaly stále stejné podmínky - aby zůstala stejná teplota a vlhkost. Pokud například teď topíte naplno a dům jen tak tak vytopíte, lze předpokládat, že po zateplení, byť části, se teplota zvýší. Tím se zvyšuje i teplota rosného bodu a na konstrukci může skutečně ke srážení vody docházet, ale nemusí.
Větší riziko by bylo, pokud v rámci zateplení objektu hodláte např. měnit i původní okna. Těmi pravděpodobně jednak unikalo teplo ven z objektu, ale rovněž se do objektu dostával vzduch z exteriéru a interiér byl touto nechtěnou mikroventilací větrán. Po výměně oken lze očekávat vzestup relativní vlhkosti vzduchu v interiéru a tedy zvýšení rizika kondenzace vodní páry.
I pokud hodláte měnit okna, lze tomuto předejít při dostatečném a správném větrání a udržování parametrů vzduchu na původních hodnotách. Pak zcela jistě žádné problémy při částečném zateplení nehrozí.

Na závěr jsem nucen Vás upozornit, že pokud zateplujete větší plochu než 25% obálky budovy (bere se obálka vytápěné části - tedy podlaha, stěny, výplně, střecha, respektive strop), jste ze zákona nucen nechat vypracovat průkaz energetické náročnosti budovy. Pro vyhovující průkaz je nutné volit takovou tloušťku tepelné izolace, při které zateplovaná konstrukce splní doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U. Ten si můžete orientačně spočítat na internetových stránkách tzb-info ( https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/140-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci ), případně Vám jej spočítá energetický specialista při tvorbě průkazu energetické náročnosti. Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla daná tepelně-izolační normou ČSN 73 0540-4 činí 0,25 W.m-2.K-1.

Přeji pěkný den
Daniel Mašlár

Související legislativa



[ Odpovídá: Ing. Daniel Mašlár - EKIS Plzeň DEK ]

© MPO 2008. Kontakt na správce webu:
Realizoval: EkoWATT. Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect