Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

5.6.18 / dotaz č. 94553
Dobrý den, prosím o informace:
a)jaký součinitel prostupu tepla "U" má Porotherm 400 u 20 let staré budovy
b)jak se tento ukazatel změní při zateplení polystyrénem v tloušťce 100 mm
c) je vhodné paropropustný Porotherm zateplovat nepropustným polystyrénem. Nedosáhneme stejného snížení tepelné ztráty bez rizika vzniku plísní použitím paropropustného materiálu?
Dobrý den,

pro přesnější určení tepelně-technických vlastností stávajícího zdiva by bylo potřeba zjistit konkrétní typ použité tvárnice a vnitřní a vnější povrchové úpravy. Orientační tepelně izolační vlastnosti tvárnice lze určit na základě tehdy platných požadavků (ČSN 73 0540-2, 1994) a informacích dostupných od dodavatele. Požadovaný součinitel prostupu tepla obvodové stěny tehdy činil Un,20 = 0,46 W/m2.K a výpočtový součinitel tepelné vodivosti zdiva lze předpokládat λu = 0,165 - 0,180W/m.K.

Odpověď na dorazy:

a) Na základě těchto informací lze určit přibližný součinitel prostupu tepla U = 0,41W/m2.K.
b) zde záleží jaký polystyrén použijete a zda budete izolant mechanicky kotvit a nebo celoplošně lepit. Níže zasílám 4 možné varianty:
b.1) bílý EPS 70 tl. 100mm mechanicky kotvený: U = 0,20W/m2.K (skladba splňuje současnou doporučenou Urec,20 = 0,25W/m2.K),
b.2) bílý EPS 70 tl. 100mm plnoplošně: U = 0,22W/m2.K (skladba splňuje současnou doporučenou Urec,20 = 0,25W/m2.K),
b.3) šedý EPS 70 tl. 100mm plnoplošně: U = 0,18W/m2.K (skladba splňuje současnou doporučenou hodnotu pro pasivní domy Upas,20 = 0,18W/m2.K),
b.4) šedý EPS 70 tl. 100mm plnoplošně: U = 0,20W/m2.K (skladba splňuje současnou doporučenou Urec,20 = 0,25W/m2.K),

c) jedná se o relativně širokou problematiku nicméně níže zasílám základní informace:

c.1) pokud není stávájící zdivo navlhlé, tak je pravděpodobné, že z hlediska tepelné techniky žádný problém v ploše konstrukce ani v detailech nenastane.
Kritické detaily (místa s výraznými tepelnými mosty) ovšem doporučuji tepelně-technicky posoudit.

c.2) Z pohledu snížení energetických ztrát hraje výraznou roli použitý tepelný izolant. Součinitel tepelné vodivosti pěnového polystyrénu pevnosti 70 kPa (fasádní) se pohybuje λd = 0,031 - 0,039W/m.K. U minerální fasádní izolace je to potom λd = 0,036 - 0,040W/m.K.

c.3) Na zamezení rizika růstu plísní a povrchové kondenzace má zásadní vliv povrchová teplota v otopném období a relativní vlhkost interiérového vzduchu. Povrchová teplota závisí na tepelně izolační vlastnosti konstrukce v ploše a v detailech. Rozdíl v difuzní propustnosti tepelného izolantu (pěnový polystyren - difuzně uzavřený vs. minerální izolace - difuzně otevřená) nemá při dané skladbě zásadní vliv. Pokud bude difuzně otevřený nebo uzavřený tepelný izolant vykazovat stejný tepelný odpor, bude riziko růstu plísní a povrchové kondenzace stejné.

c.4) U difuzně otevřených tepelných izolací (např. minerální izolaci) je potřeba uvažovat s větším zhoršením tepelně izolačních vlastností za zabudovanou vlhkost.

c.5) Při zateplení obvodové stěny může dojít ke zhoršení akustických vlastností. Minerální izolace je oproti pěnovému polystyrénu nehořlavá.


Pokud Vás tato problematiku bude zajímat více, tak se na mě můžete obrátit.

Ing. Židek Ondřej
DEKPROJEKT s.r.o.
Vídeňská 815/89a, 639 00 Brno-Štýřice
Tel: +420 733 168 568
Odpovídá:  Ing. Ondřej Žídek* - EKIS Brno DEK tisk